Máme dodržovat pitný režim, radí nám kdejaké stránky.
Tři, čtyři litry denně máme vypít. Jenže…
Dá se vodou otrávit?
Jenže často to s pitím zbytečně přeháníme. Ve víru moderních trendů nosíme si s sebou lahve vody, aniž bychom si uvědomili, že vodu do sebe dostáváme i během konzumace běžného jídla, a to často v nemalém množství. Hodně vody v našem těle pak může způsobovat místo zdravotních benefitů spíše komplikace a problémy.
Počínaje vodou v nohách a kloubech po tak velké zavodnění organismu, až ten začne kolabovat. Nadměrná spotřeba vody zatěžuje ledviny, srdce a oběhový aparát. Problém je v tom, že navenek nic není vidět, ani člověk nic necítí – prostě to s ním najednou sekne. Existuje několik poměrně známých případů, kdy se lidé (jednou atlet, jindy jedna žena účastnící se hloupé soutěže v rádiu) přepili natolik, že po převozu do nemocnice zemřeli.
Přílišné přepíjení se je dokonce dnes považováno za nemoc zvanou aquaholismus. Tím dnes se myslí posledních asi dvacet let, kdy se z pití vody stala móda. Šesti litry vody za den se podle výpočtů vědců Americké chemické společnosti člověk otráví. Mezi příznaky otravy vodou patří bolest hlavy, únava, křeče, pocení, zvracení či dezorientace. V konečné fázi začnou otékat buňky v mozku. Tím samozřejmě nechceme říct, abyste v těchto horkých dnech nepili, ale platí zde jako u čehokoliv ostatního – všeho s mírou.
Kolik vody denně do sebe dostaneme z běžných potravin?
Nebudeme teď počítat, kolik za den vypijete džusu či čisté vody. Ale pokud posnídáte chleba (40 ml) se šunkou (20 ml), plátkem eidamu (25 ml) a dvěma rajčaty (90 ml), k obědu si dáte zeleninovou polévku (200 ml) a špagety (120 ml) a k večeři jogurt (180 ml) s celozrnným rohlíkem (20 ml) a jablko (100 ml), dostali jste tím do sebe za celý den zhruba 800 ml vody, tedy skoro litr.
Jak je to možné? Inu proto, že každá potravina v sobě obsahuje vodu. Některá víc, některá míň, viz tabulka níže. Ovoce a zeleninu tvoří voda z 90 %. A pokud sami vaříte, víte, že těstoviny a rýže nabydou objem zhruba 2,3x – 2,5x, a to právě o vodu.
Sice se všude píše, že byste do sebe měli za den dostat 3 – 4 litry vody, jenže to neznamená vypít dvě velké PET s vodou, minerálkou nebo neslazeným čajem za den. Většinou bohatě stačí dospělému člověku tak 1,5 – 2 litry vody v podobě tekutin jako čistá voda, čaj, džus, mléko, ba i pivo se odborníky nezatracuje…
Zbytek doporučené denní normy do sebe dostanete v podobě ostatních potravin, zbývajících 500 ml do doporučené denní spotřeby je tzv. metabolická voda.
Tabulka obsahu vody na 100 g potraviny
(hodnoty jsou orientační a mohou se o 5 – 10 % lišit v závislosti na úpravě)
Zažíváme další technologický přerod. Do našich každodenních životů začíná vstupovat umělá inteligence (AI). Řada z nás ji asi již vyzkoušela v podobě platforem na tvorbu textů, obrázků, návodů, ale i pomoci ve stravování.
Možná jste si i vy již nechali od umělé inteligence (AI) sestavit jídelníček, navrhnout recepty nebo zodpovědět dotazy týkající se výživy. Proto jsem se – jako nutriční terapeutka – rozhodla napsat, jak jsem si s ní hrála já.
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
