Aplikace KalorickeTabulky.cz Získat

Slovenská národní jídla

Opět nám začalo léto, prázdniny a dovolené, a tak se pojďme podívat, jaké dobroty si můžeme dát u našich sousedů.

Jak už jsme psali v různých předchozích článcích, on ten termín „národní jídlo“ je poněkud ošemetný…

Často jde o směs jídel různých zemí jako v případě tradiční české kuchyně, která je v podstatě rakousko-uherskou kuchyní (všechny knedlíky, guláše, žebra, vepřo-knedlo-zelo, vdolky atd.) a třeba pita chleba a gyros, resp. kebab najdeme nejen v Řecku, ale také v arabských zemích.

Slovenská národní jídla

Podobně je tomu se slovenskými národními jídly, která jsou na jihu rovněž ovlivněna Rakousko-Uherskem, na severu Polskem a na východě Ukrajinou, v dalších částech židovskými jídly. Můžeme si to rovnou ukázat na snad nejznámějším slovenském jídle.

Halušky

jsou totiž původem z Ukrajiny, ačkoliv dnes je máme spojené především se Slovenskem a jeho liptovskou a oravskou oblastí. Jde v podstatě o klasické noky z těsta z mouky, vajec a soli. Poté už záleží jen na tom, s čím halušky podáváme.

Pokud přidáme – což je nejčastější úprava – do těsta nastrouhané brambory a pak hotové dochutíme kysaným zelím, uzeným masem a osmaženou cibulkou nebo slaninou, jíme strapačky. Jestliže ochutíme halušky bryndzou, dostaneme bryndzové halušky, které se posypou slaninou nebo petrželkou. Furmanské halušky se zase ochucují osmaženou slaninou, nebo klobásou a uzeným sýrem. Jednou z variant halušek jsou i chľustačky, ale nepovedlo se mi nikde dohledat, v čem spočívá ona rozdílnost.

Tarhoňa

Tyto těstoviny pocházejí původem z Maďarska (kam je zase přinesli v 16. století turečtí nájezdníci). Jde o malé, asi půlcentimetrové noky z nudlového těsta z hrubé mouky, vajec a soli. Tarhoňa má všestranné použití – do jogurtů, jako příloha například ke guláši, se smetanou a vajíčkem, do polévek, případně jen tak se sádlem, cibulkou a paprikou, podobně jako halušky.

Bryndza

Malé lingvistické okénko na úvod: Ačkoliv v češtině je správně spisovně slovo „brynza“, správně slovensky je to holt „bryndza“.

  • Oblast Liptova je známá svou produkcí ovčího mléka a jeho následného zpracování, a tak není divu, že zrovna zde je největší produkce bryndzy na Slovensku. Jinak ale brynzu najdeme také na Valašsku, v Bulharsku, Rumunsku či na Ukrajině.

Jde o sýr vyrobený ze zasýřeného ovčího mléka, který obsahuje užitečné laktobakterie pro správnou funkci trávicího systému, pro snížení škodlivého cholesterolu, úpravu hladiny cukru v krvi a snížení krevního tlaku. Bryndza obsahuje ve 100 gramech 650 – 700 mg vápníku.

Kromě již zmíněných bryndzových halušek si můžete dát bryndzové pirohy, bryndzovou polévku s bramborami, česnekem a vodou z halušek zvanou demikát, těstoviny s bryndzovou omáčkou, zapečené brambory s bryndzou, případně si sýr jen tak namazat na chleba či jej použít do vlastních pomazánek. Z ovčího sýra se pak uzením dělá parenica nebo oštiepok.

Jen si v dnešní době dejte pozor bryndzy s přídavkem kravského mléka, droždí nebo tvarohu, protože nejde o původní recepturu a primární „ovčí“ chuť je tím značně oslabena, ne-li dokonce potlačena.

Žinčica

Pokaždé, když slyším tento název, vždycky si vzpomenu na písničku Jiřího Šlitra Co jsem měl dnes k obědu, kde se zpívá „žinčica z Levoče, zná ji každý Jihočech“. Vlastně jsem dlouho netušil, co to ta žinčica je. Takže, pokud na tom jste jako já, vězte, že žinčica, která je populární i v polských, valašských (a rumunských) horách, je nápoj z ovčího mléka podobný kefíru, který vzniká jako vedlejší produkt právě při výrobě brynzy. A podobně jako u kefíru jde o velmi zdravé pití – obsahuje skoro dva tisíce tělu prospěšných mikroorganismů. Na Slovensko žinčica připutovala z Rumunska a existuje několik druhů – hustá, sladká, kyselá aj.

Kapustnica

Na Slovensku se vždy hodně jedly polévky (podobně jako na Jižní Moravě) a nejznámější z nich je právě kapustnica. Jestliže víme, že kapusta není česky kapusta, ale zelí, je nám zřejmé, že jde o polévku u nás známou jako zelňačka, s podobným způsobem přípravy. V každém regionu Slovenska se přidávají jiné ingredience (někde klobása, jinde uzené, onde halušky, a zas na jiném místě sušené švestky), chybět by však nikdy neměly smetana a houby. Jinak si ale dejte pozor, protože slovo „kapustnica“ může na Slovensku znamenat i jenom obyčejný lák z kysaného zelí.

Prívarky

Jde o velmi husté polévky až kaše ze zeleniny, zahuštěné moukou a zjemněné smetanou. Dělají se dýňové, čočkové, fazolové, zelné, květákové, hrachové, špenátové, bramborové…

Živáňská pečeně

Nezapomeňte ochutnat ani vepřové maso s cibulí, slaninou, klobásou a bramborami, které se společně zabalené v alobalu pečou nebo grilují na ohni. Je možné přidat i papriku, různá koření nebo marinády.

Liptovské droby

V oblasti Liptova narazíte na další zvláštnost – jitrnice plněné bramborami. Respektive náplň tvoří nadrobno nastrouhané brambory (asi 80 % celkové hmotnosti), mleté škvarky (8 %), sádlo (5 %) a namletá kořenová zelenina a cibule. Soli může být maximálně do 1,7 %.

Lokše

najdeme převážně v západní části Slovenska, ale také v Čechách na Valašsku a Vyškovsku. Ostatně tohle jídlo mi dělala moje prababička z Letošova, na sucho na plotně kamen, omaštěné sádlem a s povidly z trnek. Lokše se dělají z brambor uvařených ve slupce, které se nastrouhají, smíchají s moukou a solí a z následného těsta se dělají placky. Jež nasucho opečeme na plotně, jak jsem již výše zmínil. Dají se plnit husím či kachním masem se zelím, jen tak přikusovat k polévce, posypat mletým mákem a cukrem, variant je skutečně hodně.

Slovenská národní jídla

Posúchy

Máte-li rádi indickou kuchyni, budou vám posúchy velmi blízké, neboť se v podstatě připravují podobně jako naan. Ano, u čistě základního receptu jde o placky z vyváleného kynutého těsta, které se nasucho (posúchy) opečou na plotně a po opečení se mažou z obou stran sádlem, případně (opět jako u naanu) česnekem. Na rozdíl od indických placek se ale posúchy mohou plnit třeba bramborovou kaší, šunkou, slaninou, koprem, cibulí, zelím (tehdy se pečou nasucho v troubě) a jejich vzhled může připomínat mini pizzu, bochánky či slaný koláč.

Šúlance (Šulánky)

Z vařených brambor, mouky a soli se připraví těsto. V receptech na internetu najdete i vejce, ale pravověrné slovenské kuchařky vajíčko do těsta nepřidávají. Z hotového těsta se potom v ruce šoulí (odtud název) malé válečky, které se pak uvaří v osolené vroucí vodě. Opět je na fantazii každého, jestli si je dá nasladko s mákem, moučkovým cukrem a zalité rozehřátým máslem, nebo se slaninou a cibulkou.

Fučka

Dáme vařit brambory, ale vodu z nich pak nevylijeme, schováme si ji na později. Uvařené brambory rozšťoucháme s moukou, dáme na malý plamen a začneme přilévat vodu z brambor, postupně, dokud nezačne bramborová kaše „odfukovat“ (na povrchu se tvoří bubliny). Na závěr dozdobíme a dochutíme osmaženou slaninou a cibulkou. V některých regionech se přidávají k bramborám kroupy, jinde kaši dozdobí volským okem.

Další dovolenková doporučení na různá jiná národní jídla.

ilustrační foto: cz.depositphotos.com

Chcete zhubnout? Mohlo by se vám hodit:

Z archivu aneb přečtěte si také:

Jan Lipšanský

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

5.7.2023 Články, O kaloriích nevážně

Související články

K čemu je dobrá voda z brambor?

K čemu je dobrá voda z brambor?

Překvapila mne tuhle moje žena, když prohlásila, že k ničemu.

Moje manželka skutečně vodu z brambor nemilosrdně vylévá do dřezu. Což je škoda, jak si řekneme níže.

Celý článek 30.4.2024