Opět nám začalo léto, prázdniny a dovolené, a tak se pojďme podívat, jaké dobroty si můžeme dát u našich sousedů.
Jak už jsme psali v různých předchozích článcích, on ten termín „národní jídlo“ je poněkud ošemetný…
Často jde o směs jídel různých zemí jako v případě tradiční české kuchyně, která je v podstatě rakousko-uherskou kuchyní (všechny knedlíky, guláše, žebra, vepřo-knedlo-zelo, vdolky atd.) a třeba pita chleba a gyros, resp. kebab najdeme nejen v Řecku, ale také v arabských zemích.
Podobně je tomu se slovenskými národními jídly, která jsou na jihu rovněž ovlivněna Rakousko-Uherskem, na severu Polskem a na východě Ukrajinou, v dalších částech židovskými jídly. Můžeme si to rovnou ukázat na snad nejznámějším slovenském jídle.
jsou totiž původem z Ukrajiny, ačkoliv dnes je máme spojené především se Slovenskem a jeho liptovskou a oravskou oblastí. Jde v podstatě o klasické noky z těsta z mouky, vajec a soli. Poté už záleží jen na tom, s čím halušky podáváme.
Pokud přidáme – což je nejčastější úprava – do těsta nastrouhané brambory a pak hotové dochutíme kysaným zelím, uzeným masem a osmaženou cibulkou nebo slaninou, jíme strapačky. Jestliže ochutíme halušky bryndzou, dostaneme bryndzové halušky, které se posypou slaninou nebo petrželkou. Furmanské halušky se zase ochucují osmaženou slaninou, nebo klobásou a uzeným sýrem. Jednou z variant halušek jsou i chľustačky, ale nepovedlo se mi nikde dohledat, v čem spočívá ona rozdílnost.
Tyto těstoviny pocházejí původem z Maďarska (kam je zase přinesli v 16. století turečtí nájezdníci). Jde o malé, asi půlcentimetrové noky z nudlového těsta z hrubé mouky, vajec a soli. Tarhoňa má všestranné použití – do jogurtů, jako příloha například ke guláši, se smetanou a vajíčkem, do polévek, případně jen tak se sádlem, cibulkou a paprikou, podobně jako halušky.
Malé lingvistické okénko na úvod: Ačkoliv v češtině je správně spisovně slovo „brynza“, správně slovensky je to holt „bryndza“.
Jde o sýr vyrobený ze zasýřeného ovčího mléka, který obsahuje užitečné laktobakterie pro správnou funkci trávicího systému, pro snížení škodlivého cholesterolu, úpravu hladiny cukru v krvi a snížení krevního tlaku. Bryndza obsahuje ve 100 gramech 650 – 700 mg vápníku.
Kromě již zmíněných bryndzových halušek si můžete dát bryndzové pirohy, bryndzovou polévku s bramborami, česnekem a vodou z halušek zvanou demikát, těstoviny s bryndzovou omáčkou, zapečené brambory s bryndzou, případně si sýr jen tak namazat na chleba či jej použít do vlastních pomazánek. Z ovčího sýra se pak uzením dělá parenica nebo oštiepok.
Jen si v dnešní době dejte pozor bryndzy s přídavkem kravského mléka, droždí nebo tvarohu, protože nejde o původní recepturu a primární „ovčí“ chuť je tím značně oslabena, ne-li dokonce potlačena.
Pokaždé, když slyším tento název, vždycky si vzpomenu na písničku Jiřího Šlitra Co jsem měl dnes k obědu, kde se zpívá „žinčica z Levoče, zná ji každý Jihočech“. Vlastně jsem dlouho netušil, co to ta žinčica je. Takže, pokud na tom jste jako já, vězte, že žinčica, která je populární i v polských, valašských (a rumunských) horách, je nápoj z ovčího mléka podobný kefíru, který vzniká jako vedlejší produkt právě při výrobě brynzy. A podobně jako u kefíru jde o velmi zdravé pití – obsahuje skoro dva tisíce tělu prospěšných mikroorganismů. Na Slovensko žinčica připutovala z Rumunska a existuje několik druhů – hustá, sladká, kyselá aj.
Na Slovensku se vždy hodně jedly polévky (podobně jako na Jižní Moravě) a nejznámější z nich je právě kapustnica. Jestliže víme, že kapusta není česky kapusta, ale zelí, je nám zřejmé, že jde o polévku u nás známou jako zelňačka, s podobným způsobem přípravy. V každém regionu Slovenska se přidávají jiné ingredience (někde klobása, jinde uzené, onde halušky, a zas na jiném místě sušené švestky), chybět by však nikdy neměly smetana a houby. Jinak si ale dejte pozor, protože slovo „kapustnica“ může na Slovensku znamenat i jenom obyčejný lák z kysaného zelí.
Jde o velmi husté polévky až kaše ze zeleniny, zahuštěné moukou a zjemněné smetanou. Dělají se dýňové, čočkové, fazolové, zelné, květákové, hrachové, špenátové, bramborové…
Nezapomeňte ochutnat ani vepřové maso s cibulí, slaninou, klobásou a bramborami, které se společně zabalené v alobalu pečou nebo grilují na ohni. Je možné přidat i papriku, různá koření nebo marinády.
V oblasti Liptova narazíte na další zvláštnost – jitrnice plněné bramborami. Respektive náplň tvoří nadrobno nastrouhané brambory (asi 80 % celkové hmotnosti), mleté škvarky (8 %), sádlo (5 %) a namletá kořenová zelenina a cibule. Soli může být maximálně do 1,7 %.
najdeme převážně v západní části Slovenska, ale také v Čechách na Valašsku a Vyškovsku. Ostatně tohle jídlo mi dělala moje prababička z Letošova, na sucho na plotně kamen, omaštěné sádlem a s povidly z trnek. Lokše se dělají z brambor uvařených ve slupce, které se nastrouhají, smíchají s moukou a solí a z následného těsta se dělají placky. Jež nasucho opečeme na plotně, jak jsem již výše zmínil. Dají se plnit husím či kachním masem se zelím, jen tak přikusovat k polévce, posypat mletým mákem a cukrem, variant je skutečně hodně.
Máte-li rádi indickou kuchyni, budou vám posúchy velmi blízké, neboť se v podstatě připravují podobně jako naan. Ano, u čistě základního receptu jde o placky z vyváleného kynutého těsta, které se nasucho (posúchy) opečou na plotně a po opečení se mažou z obou stran sádlem, případně (opět jako u naanu) česnekem. Na rozdíl od indických placek se ale posúchy mohou plnit třeba bramborovou kaší, šunkou, slaninou, koprem, cibulí, zelím (tehdy se pečou nasucho v troubě) a jejich vzhled může připomínat mini pizzu, bochánky či slaný koláč.
Z vařených brambor, mouky a soli se připraví těsto. V receptech na internetu najdete i vejce, ale pravověrné slovenské kuchařky vajíčko do těsta nepřidávají. Z hotového těsta se potom v ruce šoulí (odtud název) malé válečky, které se pak uvaří v osolené vroucí vodě. Opět je na fantazii každého, jestli si je dá nasladko s mákem, moučkovým cukrem a zalité rozehřátým máslem, nebo se slaninou a cibulkou.
Dáme vařit brambory, ale vodu z nich pak nevylijeme, schováme si ji na později. Uvařené brambory rozšťoucháme s moukou, dáme na malý plamen a začneme přilévat vodu z brambor, postupně, dokud nezačne bramborová kaše „odfukovat“ (na povrchu se tvoří bubliny). Na závěr dozdobíme a dochutíme osmaženou slaninou a cibulkou. V některých regionech se přidávají k bramborám kroupy, jinde kaši dozdobí volským okem.
Další dovolenková doporučení na různá jiná národní jídla.
ilustrační foto: cz.depositphotos.com
Šplouchání vln, blankytné azurové moře, horské túry, pohodové grilování v kempu. Konečně jsme se opět dočkali oblíbeného období dovolených, odpočinku, relaxu.
Ale…
Celý článek 3.7.2023 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
5.7.2023 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
