Kolik druhů těstovin znáte?
Pokud se řeknou těstoviny, většina z nás si představí jen špagety, kolínka, maximálně vřetena.
Jak jste na tom vy?
Co jsou těstoviny a kolik existuje druhů těstovin?
Těstoviny se dělají z nekynutého těsta připraveného z mouky, vody a soli nebo z mouky, vajec a soli. Čerstvé nebo sušené těsto se pak krájí nožem či protáhne strojkem na těstoviny a tvaruje podle potřeby do ruliček, mašliček, kolínek a mnoha dalších tvarů.
Těstoviny se v Itálii podávají buď samostatně s omáčkami v miskách, aby si každý mohl zvolit svou chuť, v polévkách, nebo tak, jak to známe nejčastěji u nás, již ochucené třeba lososem, zeleninou, omáčkou přímo na talíři, ať už jen ta vařené, nebo zapečené.
Encyklopedie těstovin tvrdí, že existuje 310 druhů těstovin s 1 300 pojmenováními. Například těstoviny cavatelli (připomínají malé bochánky) mají 28 různých názvů v závislosti na městě či krajině. Nemá smysl si zde vyjmenovat všech 310 druhů, ale na pár zajímavostí i u nás dostupných by se snad upozornit dalo, co myslíte?
Kalorická a nutriční hodnota těstovin
Obecně 200 g vařených těstovin (vařených, ne syrových, protože těstoviny při vaření nabydou objem 2,3násobně) má asi 1 100 kJ (266 kcal). Ale znáte to, pro správný výpočet a zadání do Kalorických Tabulek záleží na typu použité mouky, jestli se použila vejce, na tom, jak a do čeho těstoviny použijete, tedy kolik gramů nakonec celkově nakonec sníte, a dalších podobných faktorech.
Podobně je pak tomu s nutričními hodnotami, kdy běžné těstoviny obsahují v oné 200g porci 7 g bílkovin, 47 g sacharidů, 5 g tuků, 2,5 g vlákniny, 0,8 g soli, 138 g vody a 21 mg vápníku. Ale třeba semolinové mají 1 300 kJ (při uvařené 200g porci), tedy 314 kcal, 12 g bílkovin, 61 g sacharidů, 3,2 g cukrů, 2 g tuků a 0,02 g soli. Případně 200 g bezvaječných těstovin vařených nabídne pouhých 879 kJ (210 kcal), 6 g bílkovin, 45 g sacharidů, 0,6 g cukrů, 0,7 g tuků, 1,7 g vlákniny, 147 g vody a 8 mg vápníku.
Kataifi
Zcela miniaturní nudličky, ba až nitky, najdeme v jednom z nejoblíbenějších řeckých dezertů. Tyto nudličky se plní docela složitým způsobem medem, případně sirupem, s ořechy, skořicí či hřebíčkem do tvaru kuliček, válečků nebo čtverečků. Kaloricky jde samozřejmě o větší nálož, ale jedna taková kulička jednou za čas rozhodně neublíží a navíc si osladíte život. V Řecku se kataifi podává ještě s kopečkem zmrzliny.
Tarhoňa
Jak už jsme psali v článku o maďarských jídlech, jde o miniaturní noky z nastrouhaného nudlového těsta. Jde z nich připravit třeba obdoba rizoto, tzv. tarhoto, oblíbené opět v Řecku, které se dokonce dá koupit již předpřipravené v řeckých obchodech. Obsahuje sušená rajčata, cibuli, špenát, pórek, červenou papriku, bazalku a koření, přičemž 200 g uvařeného tarhota má pouhých 1 515 kJ. Jak si připravují tarhoňu třeba v Maďarsku, o tom jsme právě už psali – do polévek, jako přílohu k perkeltu nebo samotnou s osmaženou cibulkou, česnekem a paprikou.
Halušky
Stejně tak jsme si povídali o těchto těstovinách, které jsou jen o něco většími noky, a ochutit se dají skutečně čímkoliv – slaninou, osmaženou cibulkou, bryndzou, ale také povidly nebo mákem s cukrem a rozpuštěným máslem.
Tortellini, ravioli, mezzelune
Plněných těstovin je rovněž celá řada a nejsou dominantou jen Itálie, v současné době jsou u nás známé především ukrajinské a ruské varianty pelmeně a vareniky. Plní se masem, zeleninou, ale i medem, tvarohem, mákem, povidly…
Tagliatelle, bavette a fettuccine
V nadpisu zmíněné druhy mají šířku 1 – 2 cm. V Řecku zkuste podobné těstoviny, kterým se zde ale říká flomaria. Využitím širokých nudlí se italská kuchyně v podstatě neliší ani od asijské. Široké nudle mají totiž tu dobrou vlastnost, že do sebe nejenom ještě nasají trochu omáčky (většinou tradičně boloňské, ale používají se i jiné husté masové omáčky), ale lépe se na nich drží i kousky masa a zeleniny. Z podobných důvodů se dělají i duté těstoviny v podobě trubičky či rourky jako bucatini nebo rigatoni.
Italové totiž na různé těstoviny používají různé omáčky, jinak řečeno každý druh těstovin je určen k něčemu jinému. Například špagety se mají jen tak něčím „pocintat“, a kečup nebo boloňská omáčka na ně nepatří. Italové jedí špagety nejčastěji jen s česnekem osmaženým v olivovém oleji, případně se na ně dá cibulka s osmaženou slaninou, nic víc.
Papardelle
Někde mezi tagliatelle a lasagnemi se nacházejí papardelle, široké až 3 cm. Patří k mým nejoblíbenějším, protože když jsme tehdy ještě chodili s mou budoucí manželkou do restaurace Jarmark, dělali je přímo před námi s lososem a smetanovou omáčkou, a mohli jsme se po nich utlouct. Od té doby, co Jarmark zavřeli, jsem je už nikde v nabídce neviděl, tak si dělám lososa s papardelle takhle někdy v pátky doma sám.
Lasagne
Asi nejširší těstovinové nudle se využívají podobně jako při řecké musace, jen místo brambor se jednotlivé vrstvy omáčky, bešamelu a masa prokládají právě lasagnemi. Zvláštní je, jak se na ně v českých restauracích v poslední době zapomíná, přitom kdysi byly na jídelních lístcích poměrně často.
Méně obvyklé druhy
Mnohé tvary těstovin mají něco připomínat. Jistě znáte farfalle v podobě motýlů nebo penne, které mají připomínat tužku, jak již název napovídá. Pokud si chcete zahrát na těstovinového dobyvatele a objevitele, zkuste se ale třeba také popídit po těstovinách strozzapreti ve tvaru kněžského límečku, trojbarevné radiatore ve tvaru dřívějších radiátorů, cavatappi ve tvaru zátky od vína, lumache v podobě mořské škeble nebo orecchiette v podobě lidských uší.
ilustrační foto: cz.depositphotos.com
Chcete zhubnout? Mohlo by se vám hodit:
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
10.9.2023
Jan Lipšanský
Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa