Stravování při dlouhodobě zvýšené hladině krevního cukru a cukrovce II. typu

Jedním z velmi důležitých faktorů pro dlouhodobé zdraví je udržování co nejstabilnější hladiny krevního cukru, tzv. glykémie.

Ať jsou vám následující řádky k užitku.

Jak to v těle funguje po snědení jídla, které obsahuje sacharidy

Když sníme jídlo, které obsahuje sacharidy, v těle nastartuje obdivuhodný biochemický proces. Po konzumaci potravin a jídel obsahujících sacharidy jsou sacharidy v trávicím traktu rozkládány na jednoduché cukry, jako je glukóza. Jednoduché cukry se vstřebají přes střevní sliznici do krevního oběhu, což způsobí zvýšení hladiny krevního cukru.

Zvýšená hladina glukózy v krvi stimuluje slinivku břišní k uvolnění hormonu inzulínu. Inzulín je klíčovým hormonem, který umožňuje tělu využívat nebo ukládat glukózu. Inzulín si tedy představte jako pomyslný „klíč“, který otevírá buňky pro vstup glukózy. Glukóza se pak využívá buňkami jako zdroj energie.

Pokud ale organismus nepotřebuje okamžitě využít veškerou glukózu pro energii (například sníte-li jídlo bohaté na sacharidy a následně si opět sednete za počítač), pak nadbytek glukózy inzulín pomůže ukládat v játrech a svalech do zásobní formy v podobě tzv. glykogenu. Pokud jsou zásoby glykogenu plné, přebytečná glukóza se začne ukládat jako tělesný tuk.

Jakmile buňky vstřebávají glukózu a tělo ji používá nebo ukládá, hladina krevního cukru začíná klesat. Když hladina krevního cukru klesne na obvyklou hladinu, vyplavování inzulínu ze slinivky břišní se snižuje. Normální hladina krevního cukru u lidí, u kterých není porušena regulace krevního cukru, se nalačno udává v rozmezí hodnot 3,8 – 5,6 mmol/l.

V případě, že hladina krevního cukru klesne příliš nízko, slinivka břišní začne uvolňovat hormon glukagon. Tento hormon podněcuje játra k rozkladu glykogenu na glukózu a její následné uvolnění zpět do krevního oběhu. Čímž se hladina cukru v krvi zvýší na normální hladinu.

Narušená regulace hladiny krevního cukru

Výše popsaný biochemický proces umožňuje tělu udržovat stabilní hladinu krevního cukru a to je velmi důležité pro správné fungování mozku a dalších orgánů. Poruchy v tomto procesu mohou vést k tzv. „inzulínové rezistenci“, kdy buňky přestanou být citlivé na inzulín. Slinivka břišní začne produkovat více inzulínu, aby kompenzovala sníženou citlivost buněk.

Bohužel, při zvýšené produkci inzulínu nejsou buňky schopny vhodně absorbovat glukózu z krve. To pak vede ke zvýšené hladině krevního cukru. Jednoduše řečeno – hladina krevního cukru se nevrátí na svou „normální hladinu“. Pokud tento stav přetrvává dlouhodobě, slinivka je přetížená a to může vést k jejímu poškození a ke snížení její schopnosti produkovat inzulín. Rozvíjí se onemocnění zvané diabetes mellitus II. typu – cukrovka II. typu.

Rizikové faktory vzniku inzulínové rezistence

Uvádí se, že na vzniku inzulínové rezistence (a potažmo následném vzniku cukrovky II. typu) mohou nést svůj podíl tyto faktory:

• nadměrná tuková tkáň hromadící se v oblasti pasu a břicha (tzv. „viscerální tuk“ – doporučení pro obvod v pasu u žen je stanoveno do 80 cm a u mužů do 94 cm)
• fyzická neaktivita (absence nejen záměrné pohybové aktivity a sportu, ale i té „běžnorežimové“ – přirozeného pohybu, chůze, práce v domácnosti a na zahradě atp.)
• nadbytek sacharidů a nasycených tuků ve stravě, průmyslově zpracovaná strava, junk food…
• chronický stres
• rozhozené zdravotní parametry – hormonální nerovnováha, chronický zánět v organismu…
• potenciálně i dědičné faktory a další

Opatření ve stravování při dlouhodoběji zvýšené hladině krevního cukru (prediabetu) a cukrovce II. typu

Cílem opatření ve stravě a pohybu je udržení si co nejstabilnější hladiny glykémie (= hladiny krevního cukru) během dne bez výraznějších výkyvů a dlouhodobá uspokojivá kompenzace zvýšené hladiny krevního cukru nebo cukrovky II. typu. Udržováním co nejstálejších hladin krevního cukru se výrazně snižuje riziko vzniku diabetických komplikací (aterosklerózy, poškozování cév a nervů, odumírání tkání…).

Hladinu glykémie ovlivňují (zvyšují) sacharidy:

• „jednoduché/rychlé“ (mono – a disacharidy, tedy glukóza, fruktóza, laktóza, sacharóza…): ovoce, sladké nápoje, sladkosti, cukr, med, mléko, tekuté mléčné výrobky, moučníky, sirupy, přesnídávky, kompoty, džemy, sušené ovoce…
• „složené/pomalé“ (polysacharidy, ale můžeme sem pro tento účel zařadit i oligosacharidy): zelenina, ořechy, semínka, luštěniny; obiloviny (pšenice, žito, oves, ječmen, špalda, čirok, jáhly…), pseudoobiloviny (pohanka, amarant, quinoa…) a výrobky z nich = mouka a mlýnské výrobky, luštěniny, pečivo, chléb, přílohy, cereálie, vločky, otruby

Celodenní příjem sacharidů by měl být umírněn (denní příjem je velmi individuální) a rozdělen do několika dávek v průběhu dne. Obecně vzato osobně doporučuji se vejít u mužů do 250 g sacharidů za den a u žen do 180 g sacharidů za den. Po konzultaci s odborníkem (informovaným praktickým lékařem, diabetologem) lze zvážit i nízkosacharidovou stravu s množstvím sacharidů do 130 g za den. Vhodné je preferovat především „pomalé“ sacharidy, po kterých se hladina krevního cukru zvyšuje postupně a pozvolněji i klesá.

„Rychlé“ cukry je vhodné přijímat pouze ve formě čerstvého ovoce (cca 200 g denně) a neslazených mléčných výrobků (bílých jogurtů, zakysaných mlék, tvarohů…) v celkové denní dávce do 50 g za den. Jinak se sladkosti a sladké nápoje při diabetické dietě nedoporučují, stejně tak jako dia výrobky a výrobky s umělými sladidly (aspartamem, sacharinem, acesulfamem, cyklamáty…), což bývají light nápoje, tabletková sladidla do nápojů, light jogurty atp.

Potřeba je i dávat pozor na skryté sacharidy, ať již ve formě cukru, tak i ve formě mouky a škrobu v mnoha výrobcích: dresinkách a jiných dochucovadlech, uzeninách, lahůdkářských výrobcích, paštikách, pomazánkách, masových konzervách, instantních pokrmech atp.

Vhodným opatřením je jíst pravidelně, aktuálně se doporučuji v těchto stavech jíst jen 3x denně, v případě zvýšené potřeby max. 4 – 5x denně.

V rámci opatření se také doporučuje omezit živočišné tuky v nadbytku (sádlo, máslo, smetanu, tučná masa, uzeniny, tučné sýry…), konzervované výrobky, chipsy a obecně průmyslově zpracované potraviny, hotovky, fast food apod.

Příliš se nedoporučuje pečení a smažení příloh (pečené brambory, smažené hranolky…) a dále pak konzumace jíškou zahušťovaných pokrmů, smažených jídel, smetanových omáček a polévek (např. smetanové omáčky s knedlíky, smažený řízek, sýr, květák, hutné smetanové a jíškové omáčky, zapečené těstoviny s bešamelovou omáčkou, smetanové polévky atp.). Zmíněná jídla nejsou příliš příznivá pro optimální vývoj glykémie.

Naopak pro pozvolný vzestup glykémie je vhodné zařazovat zeleninu (ideálně čerstvou) ke každému chodu (protože obsahuje vlákninu, která zpomaluje vstřebávání sacharidů). Přílohy, pečivo, chléb a obiloviny je vhodné preferovat v celozrnné variantě (například rýži natural, celozrnné těstoviny, celozrnný chléb…), protože stejně tak obsahují větší množství vlákniny brzdící rychlý nárůst glykémie.

Další potraviny, které obsahují vlákninu, jež může zpomalovat vstřebávání sacharidů, jsou ovesné vločky, otruby, luštěniny, brambory, semínka (lněná, dýňová, sezam…) a ořechy, proto i tyto potraviny mají příznivější vliv na vývoj hladiny krevního cukru. Naopak rychlejší vzestup glykémie očekávejte po konzumaci výrobků z bílé pšeničné mouky (po bílém pečivu, pšeničných těstovinách, knedlíkách…), bílé rýži, pečených bramborách, hranolkách, smetanových pokrmech, sladkostech, moučníkách, sladkých cereáliích a müsli, pivu, ale i po kaších, smoothiech, mixovaných pokrmech, ovocných džusech…

V rámci každého jídla dne je pak zásadní zmenšit přílohu/pečivo, zato přidat do každého jídla zmiňovanou zeleninu (potažmo vlákninu) a i ve větším zastoupení přidat potraviny obsahující kvalitní bílkoviny (libové maso, ryby, středně tučné neochucené mléčné výrobky (řecký jogurt, tvaroh, skyr, tvrdé sýry…), vejce, tofu… Stejně tak lze využívat kvalitní rostlinné tuky (ideálně s vyšším zastoupením omega-3 nenasycených mastných kyselin). Možné je použít olivový olej, avokádo, nesolené a nepražené ořechy, semínka…

V rámci diabetické diety se nedoporučuje pití alkoholu, jež může způsobovat výkyvy hladiny krevního cukru. Naopak je vhodné přijímat neperlivé a neslazené nápoje a nápoje bez použití umělých sladidel v množství min. 30 ml/kg tělesné hmotnosti.

Posledním extra důležitým opatřením jak v prevenci, ale i v terapii dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru a cukrovce II. typu, je pohybová aktivita. Ať už se jedná o záměrný pohyb a sport, ale výhodná je jakákoliv aktivita v průběhu dne. Tady je zásadní být aktivní opravdu denně, ideálně v průběhu celého dne (například někde popocházet, chodit do schodů, na procházky, pohybovat se v domácnosti a na zahradě, poklízet, hrát s dětmi fyzické hry…). Jednoduše dlouho nesedět/neležet. Popřípadě se snažit déletrvající sezení neustále kompenzovat popocházením, zvedáním a jinou pohybovou aktivitou, jak je to jen možné.

Vysvětlení je jednoduché – při pohybové aktivitě je glukóza v krvi využita na energii a není nutno ji tedy ukládat (jak do zásobní formy v podobě glykogenu, tak ani do podoby tělesného/viscerálního tuku).

Závěrem…

Vím, že lidé někdy podceňují dlouhodobě zvýšenou hladinu krevního cukru a cukrovku II. typu, protože je to faktor, který člověka nebolí, a tudíž pro mnohé lidi není motivace začít se stravou, pohybem a dalšími faktory něco dělat. Bohužel, neřešená nebo dlouhodobě nevhodná kompenzace vysoké hladiny krevního cukru může po letech přinést zásadní zdravotní komplikace, které už vůbec nejsou komfortní a zásadně mohou ovlivnit kvalitu dní po celý zbytek života.

Jelikož mám s klienty, kteří řeší dlouhodobě zvýšenou hladinu krevního cukru nebo cukrovku II. typu, velmi přínosné výsledky, pak pokud potřebujete poradit s nastavením jídelníčku i vy, budu vám ráda k dispozici. Při dobře sladěném stravování někteří moji klienti zabránili užívání léků na cukrovku II. typu a většině se razantně zlepšila dlouhodobá diabetická kompenzace. Troufám si říct, že mám velmi dobré souvislosti a cit na to, jak stravování „nastavit“, aby bylo v rámci dlouhodobě zvýšené hladiny krevního cukru nebo cukrovce II. typu účinné.

ilustrační foto: cz.depositphotos.com

5.8.2024 Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS. Články, Jak si udržet zdraví