Stravování při dlouhodobě zvýšené hladině krevního cukru a cukrovce II. typu
Jedním z velmi důležitých faktorů pro dlouhodobé zdraví je udržování co nejstabilnější hladiny krevního cukru, tzv. glykémie.
Ať jsou vám následující řádky k užitku.
O tomto tématu chci napsat už dlouho, protože se se zmíněným jevem setkávám v mojí nutriční poradně velmi často.
Jde o to, že určitá skupina lidí opravdu potřebuje začít jíst více (a samozřejmě často ruku v ruce i kvalitněji), aby začala zdravě hubnout.
Pojďme si tento na první pohled paradox vysvětlit.
Před každým prvotním setkáním s mými klienty je obvykle prosím o jejich záznam stravování. Když si těch pár zapsaných dní na konzultaci prohlédnu, obvykle už díky svým zkušenostem poznám, kde může být ve stravování „prostor pro zlepšení“.
Protože nejde jen o to, kolik čeho jíme, ale i co jíme. Každý pokrm má svoji kvalitu a dle toho reagují hormonální a enzymatické procesy v těle. I to je důležité v konečném důsledku pro to, jestli budete spíše hubnout, přibírat nebo stagnovat na tělesné hmotnosti.
Těmto lidem se hubne nejlépe, pokud se jim stravování podaří “uskromnit“. Obvykle nemívají zpomalený metabolismus a prostě jen ují (vypijí) více kalorií, než jejich tělo zvládne spotřebovat celkovým energetických výdejem.
Celkový energetický výdej se skládá z více složek, především však:
Pokud člověk pozvolna svůj energetický výdej přejídá, jednoduše se dostává do nadbytku energie a tělo přibírá na hmotnosti.
Pokud někdo jí dlouhodobě výrazně méně pod svoji potřebu vůči energetickému výdeji, metabolismus se zpomaluje a šetří energii. Lidé ve snaze snížit svoji hmotnost se cyklí v neustálém kolečku snižování jídla a porcí, což je nakonec kontraproduktivní. Nehubnou, nebo naopak nabírají. Trochu více vám to vysvětlím na následujících řádcích.
Naše tělo je jako motor, který neustále spaluje energii. Základní složkou metabolismu je tzv. bazální metabolismus, což tedy je množství energie, které tělo potřebuje k udržení základních životních funkcí v klidu (dýchání, srdeční činnost, udržování tělesné teploty…). Pokud tělo nedostává dostatek energie na pokrytí těchto základních potřeb, kterou čerpá z jídla a nápojů, začne reagovat tím, že zpomalí svoji bazální činnost.
Když lidé jedí příliš málo kalorií, tělo přechází do „úsporného režimu“. To znamená, že se zpomaluje metabolismus, protože tělo se snaží šetřit energii. Tento stav může vést k tomu, že tělo začne spalovat méně kalorií, což paradoxně může vést k tomu, že se hubnutí zastaví, nebo dokonce dojde k nárůstu hmotnosti.
Organismus zpomaluje svůj bazální výdej energie, což se pak projeví, když člověk zase začne jíst víc. Pak samozřejmě tělesná hmotnost reaguje a letí nahoru – a často i na menším kalorickém příjmu než před obdobím hladovění nebo minimálního příjmu potravy. Proto hladovky nebo striktní nízkokalorické diety (jen za účelem rychlého zhubnutí) beru jako nevhodný nástroj k udržitelnému snižování tělesné hmotnosti.
Proto rovněž některým lidem nefungují přerušované půsty nebo nízkokalorické diety – už jedí tak málo, že tělo už míň prostě nechce. Například přerušovaný půst funguje na hubnutí především lidem, kteří jí v nadbytku, a omezením hodin, kdy něco konzumují, pak sní logicky méně. A díky tomu zhubnou. Ale pokud už někdo jí velmi málo, tak omezením hodin konzumace nic moc nevyřeší.
Dalším důležitým aspektem je vliv hormonů, jako je leptin (hormon sytosti) a ghrelin (hormon hladu). Když jíte příliš málo, můžete si postupně vypnout i důležitou “kontrolku“, kterou je signál hladu. Se zpomalením metabolismu se často pojí i snížený výskyt hladu. Tím pádem lidé, kteří jedí málo, tak se dost často nenají i kvůli tomu, že jim chybí potřebná signalizace. Nemají hlad, tak se nenají. Popřípadě se vyskytují mnohahodinové intervaly, kdy už se jim hlad dostaví.
Příliš nízký příjem kalorií může vést také ke ztrátě svalové hmoty. To není ideální, protože svaly jsou metabolicky velmi aktivní. To znamená, že svaly i v klidu spalují více kalorií. Čím méně svalů máte, tím nižší je váš bazální metabolismus, což i nadále může zpomalovat proces hubnutí.
Když začnete jíst pozvolna víc (samozřejmě zásadní je kvalitní složení jídelníčku), tak tím můžete opět zefektivnit metabolismus. Dáte tak tělu signál, že už není v „krizovém“ stavu. Organismus začne využívat energii z jídla a přestane si ji ukládat do podkožních tukových zásob. Pokud vše dobře klapne, tak si ji naopak začne z tukových zásob i využívat.
Celý tento proces může zvýšit produkci energie, zlepšit hormonální rovnováhu a podpořit lepší využití živin. Také se zvýší hladina energie, což může vést k menší únavě, a naopak větší chuti k pohybové aktivitě. No, a to pravděpodobně dále podpoří hubnutí.
Autorka článku přispěla svými recepty také do naší kuchařky Kalorické Tabulky – nejlepší recepty a Diáře plného motivace. Nyní oba tituly zakoupíte ve zvýhodněném balíčku na e-shopu Kalorických Tabulek.
Lidé, kteří dlouhodobě jedí méně, pod hodnotou bazálního metabolismu (to může být např. pod 5000 – 7500 kJ/1200 – 1800 kcal denně, tady je to v závislosti na pohlaví, věku a stupni fyzické aktivity), tak můžou zjistit, že jejich hubnutí stagnuje nebo dokonce přibírají na váze.
Když postupně pak navýší příjem energie z jídla v kvalitně složeném jídelníčku (v závislosti na individuálních potřebách), tak se pozvolna začne proměňovat tělesná hmotnost k lepšímu.
S navýšením jídelníčku klienti také obvykle popisují větší příval energie, menší únavu, chuť k aktivitám (i těm pohybovým) a také zrychlení vyprazdňování (například ustanou tendence k zácpám).
Důvodem, proč někteří lidé potřebují jíst víc, aby zhubli, spočívá v tom, že dostatečný příjem kalorií pomáhá udržet metabolismus aktivní, podporuje správnou funkci hormonů (včetně hormonů štítné žlázy) a zabraňuje ztrátě svalové hmoty. Jde o to, že když tělo dostane dostatek kvalitní energie, může efektivněji spalovat, být v klidu a podporovat proces hubnutí. Pokud jíte dostatečně, může i klesat potřeba jíst sladká a tučná jídla na rychlé doplnění energie a díky tomu se hubnutí také usnadní.
I na závěr však znovu zmíním, že není důležitý jen optimální energetický příjem, ale i kvalitně a vyváženě pojatý každodenní jídelníček. Optimální příjem kalorií totiž můžete ujíst i v ne zcela vhodném stravování jako hotovky, fast – foody, sladkosti, sladké pití apod. Ale takové složení jídelníčku vám zefektivnění metabolismu pravděpodobně nezajistí. Proto je důležitá nejen optimální kvantita stravy, ale i její kvalita.
foto: cz.depositphotos.com
28.5.2025 Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS. Články, Recepty a výživaJedním z velmi důležitých faktorů pro dlouhodobé zdraví je udržování co nejstabilnější hladiny krevního cukru, tzv. glykémie.
Ať jsou vám následující řádky k užitku.
Celý článek 5.8.2024
Cvičení doma se stává stále oblíbenějším způsobem, jak dosáhnout svých fitness cílů.
Ať už chcete zhubnout, nabrat svaly nebo si jednoduše udržet zdraví a cítit se dobře, správný přístup je klíčový.
Celý článek 25.5.2025
Když se mluví o hubnutí, většina lidí si automaticky představí hezčí postavu a lepší zdravotní stav. A to je samozřejmě pravda.
Jenže tahle změna s sebou přináší mnohem víc – benefity, které si často ani neuvědomujeme, a přitom mají zásadní vliv na náš každodenní život.
Celý článek 22.5.2025
Co, kdy a kde jíst v práci řeší každý z nás. Pojďme se tentokrát zaměřit na stravování zdravotnických pracovníků.
Zdravotnictví je samozřejmě velmi široký obor. Možná pracujete na směny, v ambulanci nebo na urgentním příjmu v nemocnici.
Celý článek 19.5.2025
Aplikaci Kalorické Tabulky jsem si poprvé stáhla do svého mobilu v roce 2012, když můj přítel /nynější manžel odcestoval služebně do Švédska a já jsem se rozhodla pro trvalou změnu svého „tělesného já“.
Ale pojďme hezky od začátku.
Celý článek 17.5.2025
Jasně, každý z nás by nejraději viděl výsledky hned. Ale je potřeba si uvědomit, že na svou aktuální váhu jsme se taky nedostali přes noc. Takže rychle to dolů také nejde.
Vlastně… ani by nemělo.
Celý článek 15.5.2025