Jak Natália a Hanka zhubly s Renatou Daubnerovou: Žádná dieta, žádné zázraky v pilulce, jen celková a postupná změna životního stylu a jídelníčku

Všichni tady v podstatě asi tak nějak víme, jak máme jíst, abychom měli tzv. správnou váhu a nepřiřadili jsme se k té skupině lidí, kteří mají dříve či později kvůli své nadváze často také závažné zdravotní problémy.

Jenže teorie je jedna věc a praxe druhá.

Ono totiž to, co vypadá dobře na papíře (nebo monitoru), nemusí být až tak snadné ve skutečnosti. Právě tam nečastěji selhává naše počáteční nadšení, zvlášť když jsme v tom sami, bez podpory, případně dokonce musíme „bojovat“ se zbytkem rodiny, který si dál pochutnává na tradičním jídle – nebo ještě hůř – nutí nás tato jídla pro mě připravovat.

Podívali jsme se tedy na dvě ženy, které v poslední době svůj jídelníček změnily. Změnily a zhubly. A přitom dál vedly svůj život se všemi povinnostmi a domácími úkoly (smích).

  • Jaká byla jejich počáteční motivace? Jak postupovaly? Která fáze byla nejtěžší a co podle nich nejvíce přispělo k upravení jejich váhy?

Průvodcem nám bude Bc. Renata Daubnerová, kterou znáte z blogu – např. Nejpopulárnější diety – jejich klady a zápory, Jak nepřibrat o dovolené, ale vychutnat si ji se vším všudy, včetně zmrzliny a sklenky vína nebo Tajemství chutné a zdravé školní svačiny: Důmyslná pestrost a lákavý pitný režim.

Bc. Renata Daubnerová oslovila na základě mého přání své dvě klientky a požádala je, zda by umožnily zveřejnění jejich postřehů ohledně hubnutí s výživovým poradcem. Tady jsou:

Hanka

Proměna Hanka

Proměna Hanka

Jaká byla počáteční motivace?

Vše začalo tím, když jsem viděla svou fotku. Řekla jsem si, že tohle přece nejsem já, že takto nevypadám. Ale byla jsem to já, bohužel. Jo a ještě jedna věc mě nakopla: po Vánocích jsem si objednala džíny Replay a ty nejsou z levného kraje. Ale ejhle, k zapnutí knoflíku mi chybělo asi tak 10 cm.  Ne, že bych trpěla nedostatkem asertivity, ale řekla jsem si, že džíny nevrátím, ale zhubnu do nich!

Rozhodnutí

Věděla jsem, že to sama nedám. Ale co teď? Bylo po Vánocích a všichni víme, jak vypadají v té době peněženky – i vymetená spíž je plnější….. Někde v železných zásobách jsem ale vyhrabala poslední zbytky peněz a kontaktovala paní Renatu.

Počátky práce

Prvnímu setkání předcházelo zaznamenání veškerého jídla do tabulky. Dělala jsem to poctivě i s vědomím, že určitě k tomu bude mít odbornice na výživu připomínky. Ale nemělo smysl lhát – lhala bych sama sobě a to nemá smysl.

Co bolelo nejvíce

Když jsem tak pak seděla s paní Renatou a bavily jsme se o jídelníčku, bylo pro mě nejhorší vzdát se pečiva. Moje matka spočítala průměr spotřeby rohlíků za prvních 13 let mého života na skoro 20 000 a to si vynásobte třemi a jste u zajímavého čísla.

Handrkovala jsem se o každý plátek chleba a o každý rohlík, který bych mohla propašovat do nového jídelníčku. Jinak můj normální jídelníček nebyla taková prasárna, jako někdy je uváděno v TV – z uzenin se mi dělalo špatně, alkohol aby v mém životě pohledal, a zeleninu jsem měla ráda.

Krizové první dva týdny

Paní Renata si mě získala tím, že mi nenabízela žádné „zázračné pilulky“, na zázraky jsem nevěřila ani jako malé dítě.

Můj nový jídelníček obsahoval více zeleniny a ovoce. Prvních 14 dní jsem trpěla změnou, nic vám nebudu nalhávat – měla jsem hlad a bolesti břicha, ale pak nějak člověk najel na ten režim, že musel přestat být líný a přemýšlet o tom, co kde bude jíst a začala jsem si dělat své krabičky.

Úspěch – pomalu, ale jistě

Asi se teď ptáte, co váha. Šla dolů, ale pomalu, tak okolo 0.5 kg za týden. Začala jsem v lednu a již v červnu jsem byla o dost menší. Moje počáteční váha byla něco okolo 70 kg a můj reálný cíl bylo 5 kg dolů, ale ono to šlo na 60 kg a pak jsem zjistila, že po roce vážím jen 55 kg. A to je moje konečná váha na asi 161 cm, když si plivnu pod nohy.

Závěr

Jsem poměrně dost pracovně vytížená a studuji vysokou školu při plném úvazku a rodinném životě, ale moje heslo je, že všechno jde, ale musíte sami chtít. Samozřejmě cvičím, ale ne podle ideálního plánu. Nejsem super žena, ale snažím se o reálné cíle a nestavět si vzdušné zámky.

  • Mnozí si myslí, že se trápím hladovkou, ale v životě jsem nejedla více.

Jak to vidí Bc. Renata Daubnerová

Nejtěžší je začít a ať už se jedná o paní Hanku či kohokoli jiného, na samém startu se zkrátka musí zatnout zuby, udělat potřebné změny (které nejsou pro nikoho komfortní a narušují zažité stereotypy) a vydržet měsíc do prvních větších výsledků, které obvykle dodají chuť pokračovat.

Bc. Renata DaubnerováPaní Hanka nevyřešila změnou životního stylu „pouze“ svou hmotnost, ale také dlouholeté migrény. Šlo to bez léků, stačil jen správný pitný režim a pravidelnost jídla během dne, která nedala šanci výraznějším vzestupům a pádům krevního cukru.

Velmi často se setkávám se ženami, ale v poslední době i s muži, které netrápí dvacet a více kilo, ale třeba „jen“ pět až deset kilogramů, které však pro ně samotné představují nepřekonatelný problém, jenž podle nich nemá řešení a se kterým se potýkají i třeba polovinu svého života.

Mnohdy je totiž mnohem snazší zhubnout třicet kilo nežli pět. Po pár neúspěšných snaženích se člověk lehce dostane do začarovaného kruhu diet, které nikam nevedou, a často rezignuje a společně s tím si i osvojí negativní postoj ke svému tělu, k sobě samému.

Proto je i v takových případech dobré obrátit se nejlépe hned na odborníka, který ví, jak z toho ven. Když si člověk zlomí nohu, většinou to řeší hned na chirurgii – nechodí s ní 10 let jen tak, ani si doma podle návodu na internetu neuplácá sádru.

Natália

Jaká byla počáteční motivace?

Ke změně životního stylu mě přinutil pohled na fotky z rodinného vánočního focení 2013 a fakt, že už jsem opravdu nebyla schopná se vejít do obvyklého oblečení.

Také mi bude příští rok 40, takže jsem si chtěla nadělit jakýsi „dárek“.

Jídelníček před změnou

Velmi nepravidelný, večerní nájezdy na lednici a hodně pečiva, které hasilo celodenní hladový požár…

Jinak jsem celkem sportovala – již 4. rokem provozuji dvakrát týdně Nordic Walking a více než rok trénuji malé děti krasobruslení.

Rozhodnutí

Věděla jsem, že sama to nezvládnu, a tak jsem na doporučení začala navštěvovat nutriční terapeutku Renatu Daubnerovou, která mě velmi nenásilným a rozumným způsobem nasměrovala tam, kde jsem nyní.

Zásadní momenty ve změně

Co si myslím, že zabralo nejvíce, je nahrazení másla a sýrů různými tofu a zeleninovými pomazánkami.

Vynechala jsem vše uzené, včetně šunky a začala jsem více pít.

Ke každému jídlu si dávám čerstvou zeleninu nebo ovoce. Také jsem začala běhat!

Poučení z krizového vývoje

Držela jsem diety tisíckrát a vždy to sklouzlo zpátky do starých kolejí, teď poprvé v životě mám vlastně pocit, že žádnou dietu nedržím, prostě jsem se jenom naučil jinak žít.

Úspěch

Zhubla jsem více jak 9 kg čistého tuku.

Poznámka redakce

Bc. Renata Daubnerová ráda klientkám dává ohledně shozených kilogramů porovnání v kostkách másla. Ačkoliv to prý vypadá jako zbytečná informace, působí brutálně a na první pohled si to umí každý hned představit. Například zmíněných 9 kilo tuku = 36 kostek másla (o 250 g)!

Proměna Natália

Proměna Natália

Jak to vidí Bc. Renata Daubnerová

Stejně jako paní Hanka, tak i paní Natália hubla pozvolna, bez zbytečného přiškrcování jídelníčku. Záměrem byla redukce tuků (u Natálie i snížení LDL cholesterolu, které se povedlo), ne svaloviny a vody, jež se často děje při rychlých dietních programech, jejichž výsledkem je také známý jo-jo efekt.

Hubnutí žen je vždy o něco těžší než hubnutí mužů. Pokud pomineme fakt, že mnoho mužů (neříkám však, že všechny) při jejich změně podporují přítelkyně/manželky, mají muži přirozeně větší zastoupení svalů, které jim pomáhají spalovat tuky, a tak celý proces hubnutí usnadňuje a zrychluje.

Ženy mají poměrně velkou nevýhodu v tom, že jsou více emočně založené a tedy vše více prožívají. Pokud jde navíc o matky, které musí při svém novém režimu obstarávat děti, domácnost (sebe zkrátka staví až na poslední místo), nebo se k tomu ještě vzdělávají jako Hanka, jde o neustálý boj s časem a nedostatkem spánku.

Nejhorší fakt je však ten, že pokud se člověk necítí sám se sebou spokojen, odrazí se to ve všech aspektech jeho života. Opět je tu tedy „začarovaný kruh“, ze kterého se špatně dostává ven.

Co tím chci naznačit? Hubnutí není jen o tom, že sním o rohlík méně, ale především o zastavení se a (nenásilné) ujednocení si priorit. Správné hubnutí by nikdy nemělo být jen o počítání joulů, ale především o celkové změně životního stylu k lepšímu.

Vizitka hosta

Bc. Renata Daubnerová, fitarian.cz

  • Nutriční terapeut (Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta)
  • Mahra, Výživový poradce a sportovní dietolog – rekvalifikační kurz
  • EuroGeeN – DNA analýza metabolických typů, 2012
  • Sport and Exercise nutrition, workshop London, 2012
  • Study tour – Raw food, California, 2013
  • Masér a lektor TRX

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

Komentáře

1

Sara
20.11.2014 15.02

Je opravdu zajímavé, jak se liší přístupy jednotlivých výživových poradců. Chodila jsem 2 měsíce k jedné poradkyni, která razila cestu přes bílkoviny. Po dvou měsících už jsem šunku, vejce, tvaroh, jogurt, kuřecí prsa,… nemohla ani vidět. A bohužel na váze jsem nezhubla vůbec. Celou dobu jsem se držela do 5000 kJ denně a měla jsem někdy problém je při nízkotučných bílkovinách i naplnit. Pravda je, že se mi mírně změnil poměr tuku a svaloviny v těle. Nejhorší bylo, že jsem vlastně dost rezignovala na zeleninu, kterou jsem vždy preferovala. Opravdu si nejsem jistá, zda existuje nějaký univerzální návod. Není to náhodou tak, že každému a v každém věku může pomoci něco jiného? Neměli bychom se naučit poslouchat řeč těla a hlavně se prostě nepřežírat??

2

jana
20.11.2014 21.20

Já jsem se dostala až k panu Havlíčkovi a paní Cajthamové a ani jeden z nich mi neporadil,jak si mám sestavit jídelníček,když od půl roku nejím mléčné výrobky a ryby. Šunku a jiné uzeniny taky moc nemusím. Paní Cajthamlová řekla,že se to musím naučit (což je pro mě v 50 letech nemožné) a pan Havlíček mi po přečtení zprávy od p.Cajthamlové řekl,že s ní souhlasí. Pak jsem si zaplatila roční výživovou terapii,ale bylo to stejné. V něčem mi poradili ale opět mi nutili jíst jogurty a ryby. Navíc jsem nedostala žádný jídelníček,jen jsem si zapisovala co jím a první měsíc mi každý týden říkali,co jsem neměla jíst a že toho jím málo.Už po měsíci mi připadalo,že jím to samé,po dvou měsících už jsem se na jídlo nemohla ani podívat. Mám problém s tím,že nemám pocit hladu. Ještě podotýkám že beru Jodthyrox na štítnou žlázu. Takže si myslím,že vždy to opravdu vyřešit nejde.

3

Renata
17.2.2015 14.01

To JANA:
Jani, jsem přesvědčena, že vždy je řešení, které úspěšně pomůže hmotnost redukovat.
Je škoda, že vaše cesta je taková zdlouhavá, ale neházela bych flintu do žita.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články