Jak si pěstovat bylinky a zeleninu doma

Ne každý má vilu se zahradou. Přesto i tak existují možnosti, jak si určité množství zeleniny a bylinek pěstovat i v paneláku.

A právě o tom je tento článek…

Pokud žijete v paneláku, asi jste odkázáni především na zeleninu ze supermarketu, a jestliže je poblíž nějaký farmářský trh nebo obchůdek, můžete zajít sem. Rovněž je možné objednávat zeleninu a ovoce v bedýnkách přes internet, existuje vícero těchto online služeb.

Zahrádkářské kolonie a komunitní zahrady

Avšak co když byste rádi něco čerstvého a svého? Pak jsou zde vlastně dvě možnosti. První z nich je přihlásit se do nějaké zahrádkářské kolonie, tedy základní organizace ČZS, které jsou ve velkých městech (v Praze je dokonce jedna v centru, pod Vyšehradem), avšak bývá často problém se do komunity dostat.

• Každá základní organizace má své vnitřní stanovy, jež je potřeba dodržovat. Navíc je potřeba se ještě přihlásit do Českého zahrádkářského svazu, z. s., a platit členský poplatek 100 Kč ročně.

Jsou zde však jisté problémy. Přece jen ne každý bude mít zahrádkářskou kolonii přímo u nosu, často jsou třeba ve vedlejších čtvrtích, je potřeba tam dojíždět autem nebo MHD, takže tato varianta zabere hodně času. Navíc v poslední době stoupá zájem movitějších klientů, kteří chtějí spíše stavět a mít v kolonii vilku či domeček na odpočinek a zahrádka je pro ně jen takový drobný bonus navíc. Nejde tedy o – řekněme – pravověrné zahrádkáře.

Minimálně v Praze najdeme také komunitní zahrady. Vznikají – po dohodě s městskou částí – většinou ve vnitroblocích činžovních domů nebo jsou součástí parků či nevyužívaných parcel v majetku města. Zelenina se zde pěstuje v pytlích, přepravkách či na dřevěných paletách, někdy se dá pronajmout i malý kus země na políčko.

Pěstování zeleniny na balkóně paneláku

A pak je zde ona druhá možnost. V panelovém bytě využít balkón, parapety, případně sklep, kde se za jistých okolností dají zelenina a bylinky rovněž pěstovat. Jak na to?

Nejlépe se dá samozřejmě využít balkón. Než na něm však začnete pěstovat zeleninu, musíte si ujasnit, jestli rovněž nebudete chtít jeho prostor využít na sušení prádla, cigaretku, případně posezení.

Hodně věci pomůže změřit si balkón a nakreslit si mapku aktivit a míst, kde by se zelenina mohla pěstovat. Na každý druh zeleniny budete potřebovat zhruba 30cm kyblíky či květináče nebo 100cm truhlíky. Záleží tedy, kolik čeho chcete na balkóně mít. Pro větší využití prostoru lze použít i různé terasy ze schůdků, beden případně stoliček.

• Nutno si uvědomit o fakt, že třeba rajčata půjdou do výšky, a stejně tak hrášek a fazole, takže pokud byste nad květináči s touto zeleninou chtěli věšet prádlo, v určitou dobu by mohly vzniknout problémy.

Samotné pěstování vyžaduje kromě příslušně velkých nádob s dírkou ve dně a kromě misek samozřejmě drenáž (písek, kamínky, perlit), zeminu, hnojivo (klidně univerzální tekuté, jež se odměřuje kalíšky), a poté dostatek slunce a vody. Stačí odstátá z kohoutku, ale zas abyste zeleninu nepřelili. Většina problémů vzniká právě přehnanou zálivkou a rostliny trpí přemokřením.

Dalším častým problémem při pěstování zeleniny na balkóně jsou o škůdci a plísně, i na to je potřeba myslet.

Zelenina se pěstuje i na balkóně od semínek – duben a květen jsou ideálními měsíci, kdy začít. Semínka se mají dát do hloubky, která odpovídá zhruba pětinásobku rozměru semene. Zpočátku je dobré zalévat rosením, abyste semínka nevyplavili. Pokud se budete chystat na delší dobu (pět a více dní) pryč, pouvažujte nad pořízením samozavlažovacího květináče.

• Nejsnadnější je pravděpodobně pěstování rajčat – v okolí máme několik sousedů, kteří se mu věnují. Nejlepší pro využití budou keříčková nebo cherry rajčata, existují i zakrslé třešňové odrůdy.

Dále se pěstují papriky, nejlépe baby papričky (odrůda Hamík), cuketa (plod ale bude mít maximálně 15 cm), jahody (lesní, měsíční, ale i klasické; některé sazenice vydrží dvě až tři sezóny po sobě), hrášek a fazole, ředkvičky, okurky, cibule.

Problém by mohl být s mrkví, protože patří k zelenině, která potřebuje kořenit hluboko a v truhlíku by neměla dostatek prostoru. Proto se u mrkve doporučuje pro tytp účely odrůda Rondo nebo baby karotka (Mignon), jež tak náročné na kořeny nejsou.

Pytel a parapet

Kromě truhlíků se dá využít jutový nebo plastový pytel, a to na brambory. Na dno pytle se dá substrát, do něj tři naklíčené brambory, a když vyraší zelené šlahouny, zasypou se substrátem zcela. Sklízejí se ve chvíli, kdy začne nať žloutnout.

Na parapetech oken vně i uvnitř pak lze pěstovat cibuli, ředkvičky, jahody, cherry rajčata, saláty a samozřejmě bylinky (tymián, majoránku, rozmarýn, mátu, saturejku, oregano, bazalku, koriandr).

Parapet se hodí i pro hydroponii. Osobně mám takto na okně jarní cibulku. Stačí dát do květináče, zavařovací sklenice či rozstřihnuté poloviny PET láhve vodu a do ní hlavičky už koupené jarní cibulky s kořínky. Natě vyraší poměrně rychle.

Hydroponicky – tedy bez zeminy, jen v živném roztoku, případně hnojené vodě – lze pěstovat ředkvičky, pórek, římský salát, česnek, dokonce i zakrslá rajčata a fazole, a rovněž bylinky.

Zahrádka na balkóně nebo parapetu vyžaduje stejně jako ta klasická váš každodenní zájem. Přesto se ani tak nevyhnete zklamání, kdy se nezadaří a buď se úroda nevyvede, či je sklizeň minimální. Asi tak ani nenakrmíte po celý rok celou rodinu.

Ale jako doplněk stravy, přísun vitamínů a pro ten pocit, že víte, co jíte, stačí i to případné málo, které se vám povede vypěstovat. A což teprve ten pocit hrdosti na vlastní dovednost!

21.2.2019 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně