Pohyb a zábava dětí v nouzovém režimu: Praktické tipy pro zpestření procházky s dětmi

Pohyb bez pochyb je a měl by být nedílnou součástí našich životů – a to nejen dětí. Ale jak si poradit v době karantény, kdy jsou rodiny společně doma, a mají omezený pohyb?

Nejsou kroužky ani tréninky a rodiče se v podstatě stávají strůjcem osudu dětí nejen v jejich pohybovém režimu…

Bohužel ne všichni rodiče jsou natolik fundovaní a plni energie, aby odvedli například kvalitní trénink v konkrétním sportu či jiné disciplíně. Mám pro vás i dobrou zprávu. Nemusíte být “profi“ trenér na to, abyste dítěti udělali kvalitní pohybový program. Je to jen “pohyb“ – a ten v podstatě více či méně dělá každý z nás celý život. Co k tomu potřebujete? Někdy stačí jen selský rozum a co dům a okolí dá.

Nejsem úplně zastáncem výčtu cviků a věcí, které dítě dělat nesmí, či smí. Děti se mají prostě hýbat. Jen mi někdy jde proti srsti brzká profilace v konkrétním sportu už od útlého věku – a to hlavně ve sportech, kde dochází k asymetrickému zatížení (myšleno např. hokej, florbal, tenis…). Tím to rozhodně nedeklasuji, jen je v tomto případě veliký prostor pro fatální fyziologické nálezy na postuře těla dětí. Je třeba proto velmi dbát na kompenzační pohyb. Ale to bychom se dostali úplně jinam.

Využijme raději toto období k tomu, aby si tělo mohlo odpočinout od každodenní rutiny a rozvíjet se po jiných stránkách.

Jak na to?

Je potřeba si uvědomit, že vývoj dítěte s sebou nese řadu  specifik. Jedná se například o věk, pohlaví, dispozice,  popřípadě jiné psychosomatické aspekty. I v dětském věku je potřeba postupně a přiměřeně zatěžovat pohybový aparát, aby se kosti staly pevné a pružné – a svaly chytré a funkční. To je biologie. Jde to samozřejmě ruku v ruce s kvalitní stravou. Na to vše se studují vysoké školy. A je to dobře. Ale co vy, jakožto rodič?

• Vždy by mělo být  naším společným cílem rozvíjet pohybové schopnosti našich dětí, což je – rychlost, síla, vytrvalost, obratnost a mobilita. Ale hlavně nesmí chybět rozvoj pozitivního vztahu k  pohybu jako takovému.

Rozhodně bych se pustila cestou přirozenosti. Chůze, běh, překonávání různých překážek, něco přenést nebo někam vylézt. Vše se dá i různě propojovat. To je přímo až žádoucí. Nejen pohyb, ale i například kultura, příroda, logické myšlení, orientace v prostoru.

Vypíchnu pár stěžejních bodů:

• Vnitřní a vnější motivace (sakra důležitá věc)
• Přiměřenost (dáváme si reálné cíle)
• Pestrost (musí nás to všechny bavit)
• Radost z pohybu (jak jinak, že)
• Jít příkladem a vše dělat společně (sdílená radost)
• Intenzivní zážitek (což zní trochu strašidelně)

Naše aktivity můžeme rozdělit do dvou základních sektorů: Outdoor a indoor (tedy venku i doma)

Home sweet home (indoor)

V dnešní době je internet plný návodů na cvičení doma – a to i s dětmi. Úroveň kvality jde od podlahy ke stropu. Zde je dobré filtrovat. Každá rodina je jiná a má svoje  specifika.

Abych řekla pravdu, v tento čas mě nějaké domácí workouty spíše demotivují a od home office spíše utíkám pryč. Na domácí cvičení je potřeba více vůle, alespoň já to tak mám. Venku nám to jde tak nějak samo a lépe. Je to logické. Změna prostředí je posilující faktor. A já se alespoň na delší dobu vzdálím od ledničky, ke které už mám slušně vyšlapanou cestičku od počítače.

Ale i doma to jde. Tady pro pobavení náš holčičí domácí taneček:

Jde se ven (outdoor)

Osobně preferuji tuto variantu. Moje mamina říká, že vše musí mít příběh. Je dobré si dopředu rozplánovat program a nevystřílet si náboje hned první dny. Docela se mi líbí tzv. geocaching. Super věc na delší i kratší výlet, kde si můžete vybrat úroveň náročnosti. V rámci nouzového stavu se dětem snažíme vymýšlet každý den trochu jinak.

Jeden den jsme měli ve znamení vylez si na svůj “strom“. Prostě jsme lezli v parku po stromech. Nemáme tam žádné chráněné, tak proč ne. Další den jsme stopovali zvířátka. Objevovali jsme na zemi spousty otisků nejen od zvěře a snažili se určit jako “Dundee“, kdo tam prošel… Musím říci, jak mě překvapil zájem našich holčiček. Jelikož učím biologii a mám ráda botaniku, tak samozřejmě další den byl ve znamení jarních kvetoucích rostlin. Udělat si takový herbář je docela fajn práce a nejlepší na tom je, že ta práce je pak za vámi vidět. To vám prostě zůstane navždy. Dokonce jsme byli ve stádiu, že jsem holkám udělala bojovku za pokladem. Využili jsme indicie a morseovku. Teď se chystáme udělat stopovanou. Procházky jsou skvělé. Vidíme spadlý strom, tak ho přejdeme jako kladinu. V rámci trénování rychlosti (atletika-sprinty) holky honily jako bažanty. Žádného fakt nechytily…

Můj manžel je také tělocvikář a biolog. Má rád ornitologii, takže ten zase holkám pořídil dalekohledy a pozorují společně ptáčky. Holky bezpečně poznají strakapouda, červenku, pěnkavu, sýkoru (modřinku, koňadru…), brhlíka, drozda, páva, kosa, holuba hřivnáče… Prostě biologie v praxi. A přitom všem chodíte a chodíte. Nejpřirozenější, co může být. A zároveň tím podporujeme přirozený vztah k přírodě a pohybu v ní.

• No a kdo má, pak samozřejmě zahrada. To je nejen v tuto dobu veliký dar. Hrajeme petang, kroket, máme velkou trampolínu, takže holky už mají vypilovaný salta k dokonalosti. A udělat si jednou za čas něco dobrého na ohýnku. Mňam.

Mým holkám je 6 a 8 let. Obě nemají problém ujít 5 i více kilometrů bez remcání. Popravdě nám tohle “zastavení“ dalo více času na věci, které běžně nestíháme. A o tom by to možná mělo být. Nejde přeci jen o nějaký sportovní výkon nebo návod jak se správně hýbat a sportovat. Důležité je dělat věci přirozeně a pocitově. Ano, máme veliké štěstí, že máme za barákem velký park, ale věřím, že i ve vašem okolí jsou podobné příležitosti – parky, lesy a prostory, kde se dá vymyslet super program.

Velkým pomocníkem nám může být samozřejmě spousta prostředků jako je koloběžka, in-line brusle nebo kolo, což zrovna já nepovažuji za úplně přirozený pohyb, ale rozhodně ne za nezdravý. Spojí se zde mnoho kvalitních aspektů. Člověk je venku, má nějaký cíl, zvýší příjem kyslíku a posiluje tím kardiovaskulární systém a zároveň tím urychluje metabolismus. Prostě si uděláte hlad. A mimo jiné, jsou to všechno pestré pohybové dovednosti, které rozhodně celkovou motoriku obohacují. Krásně se zde rozvíjí rovnováha, myšleno zapojování i hlubokých svalových struktur – včetně samozřejmě těch povrchových.

Čím více pohybových dovedností a obecně sportů na rekreační bázi dítě umí, tím více je jeho tělo odolné a připravené na život. Vnímám to jako veliký benefit hlavně v rámci prevence. A to samozřejmě souvisí i s rozumným stravováním. Však všude slýcháváme a čteme, jak je dětská obezita, diabetes a jiné civilizační choroby na vzestupu a s rozvojem IT technologií je trochu těžší některé děti dostat vůbec ven. Nemyslím si, že je to až tak zlé. Vše je zase jen o lidech. Hledání cesty, aby to šlo, a ne hned zatracovat. Nikdy není nic jen černé, nebo jen bílé. A tady se hodí otřepaná fráze. I cesta je cíl.

Buďme našim dětem správným příkladem! Děti jsou naše budoucnost. Děkuji

V úctě Růža

23.4.2020 Eliška Růžičková Články, Fitness a wellness, Jak si udržet zdraví