V současné době se nemusíme tolik bát o trvanlivost některých druhů potravin díky možnostem ledniček a mrazáků.
Víte, jak dlouho potraviny v mrazáku vydrží?
V ne až tak dávných dobách, kdy ještě neexistovaly lednice a mrazáky, se potraviny uchovávaly všelijak. Pokud žili dotyční poblíž nějaké bystřiny, stačilo dát potraviny do nějaké pořádně uzavřené nádoby, aby dovnitř nenatekla voda, a studený proud (přes léto o teplotě zhruba 4 – 10 °C) chladil jídlo sám o sobě. Podobně, jestli měla rodina k dispozici studnu, nejlépe pořádně hlubokou.
Při stavbě vlastního domu, měla-li rodina na vlastní dům, se dbalo na sklep, kde se dají potraviny (a nejen ty, ale třeba i alkohol) skladovat delší dobu. Ve sklepě nesměla chybět okénka a měl se svažovat mírně dolů, aby byla v různých místech sklepa jiná teplota. Výše se skladují třeba jablka a hrušky, které potřebují ke skladování teplotu kolem 5 °C, níže pak brambory, u nichž by teplota měla být zhruba 3°C. Okénka jsou určena k větrání, aby se ve sklepích nedržela přílišná vlhkost a nezačaly bujet plísně a houby. V létě a na podzim se doporučuje větrat přes noc, v zimě pokud nemrzne a na jaře po ránu.
Už ve starověkých palácích bychom našli ledárny, které se v zimě naplnily ledem a co nejlépe odizolovaly, aby led v létě příliš rychle neroztál. Ledárny fungovaly až do ne tak dávné doby – ostatně v pražském Braníku historické budovy ledáren, které fungovaly pro svůj účel do roku 1954, stále stojí, jen se tam dnes konají koncerty. Přes zimu také do pivovarských sklepů vozili ledaři velké kusy ledu, takže sklep potom fungoval ještě na jaře jako taková ne až tak dokonalá mraznička.
Pokud jde o samotné ledničky, v roce 1756 napadlo skotského lékaře a chemika Williama Cullena dát led do dřevěné skříňky s dvojitými stěnami a princip ochlazování se prováděl ručním otáčením klikou. O padesát let později návrh ledničky, jak ji známe v současné době, vytvořil Američan Oliver Evans, který však žádnou funkční ledničku podle svého návrhu nevytvořil.
Skotský vynálezce James Harrison v roce 1855 zkonstruoval první přístroj na výrobu umělého ledu. Německý profesor Carl von Linde si v roce 1876 nechal patentovat čpavkovou kompresorovou ledničku. Ostatně, jedovaté plyny, jako třeba oxid siřičitý, se používaly v ledničkách až do roku 1929, kdy je nahradily freony, a i ty byly posléze zakázány. První lednička pro domácnosti od General Electric se začala prodávat v roce 1911. Za první republiky vyráběla u nás ledničky firma Horák v Lužci na Mělnicku. A první československou chladničku po druhé světové válce vyrobil Calex roku 1950.
O tom, jaká teplota má být v lednici a jaké potraviny do lednice patří a nepatří, jsme již psali. Pokud jde o mrazák, tak v roce 1964 Mezinárodní ústav pro chlazení stanovil, že ideální teplota v mrazáku je -18 °C. V roce 1989 to opět potvrdila směrnice Evropského hospodářského společenství a odborníci ji doporučují dodnes. Teplota -18 °C uchovává potraviny v rozmezí týdnů až několika měsíců.
Do mrazáku nepatří potraviny s vysokým obsahem vody a soli. Tedy nejen okurky, melouny, rajčata, saláty, cukety, česnek, ale ani šunka, uzeniny, vařená rýže, kaše nebo vařené brambory. Neměla by se mrazit vajíčka a nic, co vejce obsahuje (omáčky, majonéza), a rovněž sýry a mléko ne. A smažená jídla v mrazáku zhořknou.
Až 1 rok
vydrží v mrazáku maso drůbeží a hovězí, ale také třeba pstruh. Je to dáno tím, že tato masa nejsou natolik tučná.
8 měsíců
nám v mrazáku vydrží tučnější masa jako vepřové, skopové, z ryb třeba losos.
6 měsíců
Tato doba je vhodná pro ovoce a zeleninu.
3 měsíce
Po tuto maximální dobu je možné mít v mrazáku pečivo jako chleba a rohlíky, a také již tepelně zpracované maso.
Před uložením do mrazáku je možné si potraviny předpřipravit. Třeba chleba nakrájený na krajíce rozmrzne posléze daleko rychleji. Pečivo zabalené a uložené do mrazáku v alobalu si udrží lépe vnitřní vlhkost a chuť. Maso je rovněž lepší rozkrájet a nemrazit jeho velké kusy. Na sáčky je dobře napsat si datum uložení do mrazáku, a u některého masa také jeho druh, protože ne vždy pak můžete tušit, o jaký zrovna kus kuřecího jde. Maso je nejlepší nechat rozmrznout v ledničce, u ryb je to skoro povinnost.
ilustrační foto: cz.depositphotos.com
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
Na internetu – a rovněž jako mobilní aplikace – je již řadu let dostupná aplikace Kalorické Tabulky. Řada uživatelů se díky hlídání jídelníčku pomocí této aplikace zbavila léků a je zajímavé, že ji využívají ve svých ordinacích i praktičtí a odborní lékaři.
V čem může pomoci vám, podobně jako pomohla již tisícům lidí?
Celý článek 16.1.2023
Rozpoznávání vyfocených jídel a odhad gramáže je další věc, která do Kalorických Tabulek přistála – umělá inteligence jako pomocník při zápisu.
Celý článek 1.4.2025
V našich skupinách na Facebooku se často setkáváme s povzdychem „já těm TABULKÁM“ vůbec nerozumím.
Dotyční mají na mysli samozřejmě aplikaci Kalorické Tabulky, kterou stovky lidí roky úspěšně využívají ke kontrole svých jídelníčku. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak jednoduché to může být…
Celý článek 31.3.2025
Doteď byly výpočty v aplikaci tak trochu magické, vše se odehrávalo na pozadí a mohlo být matoucí, kde se která čísla berou. Proto padlo rozhodnutí, že je objasníme.
Celý článek 27.3.2025
Trend snižování spotřeby lepkového pečiva a lepku obecně je poslední dobou v módě.
Chce to však opravdu přemýšlet, jestli třeba není vhodnější jen se více věnovat svému jídelníčku a trochu přehodnotit stravovací návyky než začít držet bezlepkovou dietu, protože to streemoval někdo slavný na instáči…
Celý článek 23.3.2025
V dobách válek a hladu se lidé snažili zpracovat kde co z přírody.
Třeba listí z buku nebo bukvice.
Celý článek 21.3.2025
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
