Vejce stokrát jinak
Vždycky, když opakují film Jak básníkům chutná život, zaujme mne příprava hostiny podle knihy Připravujeme vejce.
Šimon Šafránek v podání Pavla Kříže čeká dámskou návštěvu Píšťalky v podání Evy Vejmělkové, a tak právě podle knihy Připravujeme vejce chystá vaječný raut. Jenž mu překazí, jak jinak, jeho kamarád Kendy se dvěma dívkami z televizního štábu.
Kniha skutečně existuje, vyšla v roce 1959 (a ve druhém vydání 1964) a napsala ji Maryna Klimentová, autorka dalších více než dvaceti kuchařských knih. Z nichž nejzajímavější a nejoblíbenější možná je ta s názvem Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. Knížka Připravujeme vejce je vlastně spíše sešitek, protože má pouhých 30 stran a věnuje se především tomu, jak vejce správně nakupovat, skladovat a konzervovat. V antikvariátech se dá sehnat kolem 60 korun.
Vejce nutričně
Jednu dobu byla vajíčka ze zdravotního hlediska zatracovaná kvůli vysokému cholesterolu, dnes se však ví, že „hodný“ cholesterol ve vajíčcích ten „zlý“ v podstatě „neutralizuje“ (nejde o odborné termíny, ale zjednodušení pro snadnější pochopení, proto ty uvozovky). Ve vaječném tuku se navíc nacházejí fosfolipidy, které působí pozitivně na srdce a cévy.
Vejce jsou rovněž zásobárnou bílkovin, vitamínů a minerálů. S výjimkou vitamínu C jsou zde zastoupeny všechny ostatní vitamíny, z minerálních látek pak železo, fosfor, draslík, zinek nebo selen. Zajímavé je vědět, že vejce v podstatě neobsahují sacharidy. Současní nutriční poradci doporučují sníst každý den jedno až dvě vejce.
Vajíčko průměrné velikosti 50 – 55 g má kaloricky zhruba 350 kJ. Minimální trvanlivost vajec je 28 dnů od data snášky (toto datum musí být uvedeno na obale). Na samotných vajíčcích, na jejich skořápce – tedy ne na obale! – potom bývá většinou červené razítko, podle kterého poznáte, odkud vejce jsou. CZ znamená Českou republiku, SK Slovenskou, PL Polsko a třeba LV Lotyšsko. Což je informace pro ty, kteří rádi spíše lokální potraviny.
Jak vejce uvařit
Způsobů, jak vejce uvařit, je šest. Všichni známe tu klasiku – natvrdo, naměkko a nahniličku. Co kuchař, to jiný počet minut jejich vaření. Shodují se však v jednom. Vejce dávají až do vařící vody a teprve potom měří čas. A to z jednoho prostého důvodu. Vejce vyndaná z ledničky mají různou teplotu, a pokud je dáváte do studené vody, ani ta nemá vždy stejnou teplotu, takže potom lze určit počet minut vaření docela složitě. Zatímco vařící voda má již konstantní teplotu a vaření vajec se dá lépe měřit.
Doba vaření pak je: naměkko 2,5 – 3 minuty, nahniličku 4 – 5 minut a natvrdo 8 – 10 minut.
Další možností je udělat si ztracená vejce, kdy je rozklepneme do šálku a z něj je pak opatrně vyklopíme do vařící vody se solí a octem, když jsme předtím vytvořili ve vodě vír. Vaří se 3 – 4 minuty. Potom zde máme vaječné sedliny, kdy se rozšlehané vejce vaří 15 – 20 minut v nádobkách ve vodní lázni.
Kdysi dávali v některé z kabelových televizí pořady žel již nežijícího kuchařského génia Keitha Floyda a díky němu jsem se naučil vařit například africká vejce v hrnku. Jde o poslední způsob vaření vajec, zapečená vejce v nádobě.
Jak vejce usmažit
Na tuku se dají vejce připravit třemi způsoby (se dvěma mezistupni). Jen připomínám, že na rozdíl od výše zmíněného vaření vajec natvrdo už nejde o příliš zdravou možnost, protože musíme připočíst tuk na smažení, což už holt tak zdravé není.
Asi nejklasičtějším způsobem jsou volská oka, kteréžto přípravě se odborně říká sázená vejce, kdy prostě do rozehřátého tuku rozklepnete vejce a počkáte, až více či méně ztuhnou, podle chuti.
Další klasikou jsou míchaná vejce, kdy na malém plameni vejce mícháme do požadované konzistence. Existuje i varianta mezi nyní zmíněnými, kterou praktikují převážně asijští kuchaři, kdy vejce rozklepnete jako na volské oko, nemícháte, ale jen mírně hůlkami (ano, Asiaté místo vařečky používají hůlky) roztrháte.
Třetí způsob přípravy je vaječná omeleta, kdy vejce rozmícháte (rozkvedláte) s kořením a solí, případně trochou mléka, v hrníčku či misce a tuto směs pak nalijete na pánev k zelenině, masu, sýrům, vařeným luštěninám, bramborám.
Případně můžete nalít rozmíchaná vajíčka na pánvičku a až se trochu omeleta zatáhne, přidat plátek šunky nebo sýru či oboje a pak pomocí obracečky začít od jedné strany rolovat již na pánvičce ke druhé straně, aby vznikla plněná mini amoletka.
A dokonce existuje i varianta mezi míchanými vejci a vaječnými omeletami. Při ní nenaléváte rozkvedlaná vajíčka přímo na pánev s rozpáleným tukem, ale přes cedník – vzduchové bublinky pak vytvoří jakési nadýchané vaječné vlny.
Jídla z vajec
Zatím jsme se bavili o základní úpravě samotných vajec, ale ta se používají i jako doplněk, zahušťovadlo, pojidlo apod. do dalších jídel.
Z vajec jde dělat polévky, noky, kapání do polévky, karbanátky, smaženky, vaječné řízky, vaječnou tlačenku, lečo, květákový mozeček, houbovou smaženici, toasty, pudinky, saláty, pomazánky, majonézy, vejce se dají plnit, hodí se na zbytky knedlíků, nudlí a brambor a samozřejmě nesmíme zapomenout na bábovky, dorty, polevy, šlehačky, cukroví – a v neposlední řadě na vaječný koňak. Na všechny recepty by zde nebylo místo, a tak nabízíme jen…
Pár ne až tak tradičních receptů z vajec
Africká vejce v plechovém hrnku
Vnitřek hrnku potřete olivovým olejem či vymažete máslem a poté vložte jakékoliv ingredience podle své chuti – houby, slaninu, čedar, cherry rajčata – opět podle své chuti. Nahoru rozklepněte dvě vejce. Hrnek dáte do žhavého písku… pardon, v našem případě do vodní lázně, aby byl napůl ponořen. Hrnek přiklopte pokličkou. Přiveďte vodu k varu. Po 4 – 5 minutách hrnek opatrně vyndejte. Jídlo se jí přímo z hrnku lžičkou nebo vidličkou.
Anglické hnízdo
Jednou z typických anglických snídaní jsou toasty, v nichž se doprostřed udělá díra nebo jamka, dají se na pánev s rozpáleným máslem, opečou po jedné straně, otočí a do jamky (díry) v toastu se vyklepne vajíčko. Možno ještě přikrýt šunkou či plátkem sýra nebo do otvoru v toastu nejprve jemně vmáčknout slaninu a pak zalít teprve vejcem.
Knedlíky s vejci jinak
Pokud vás nebaví klasické knedlíky s vejci, případně vám toto jídlo přijde příliš suché nebo knedlíky moc nasáklé tukem, existuje jedna o trochu zdravější varianta. Na tuku osmažte cibulku, přidejte na kostky pokrájené knedlíky a na ně pak nakrájená rajčata. Knedlíky nasají místo tuku tekutinu z rajčat. Nakonec přidejte vejce a osolte a okořeňte jako obvykle. Knedlíky sice nebudou tak křupavé, ale chuťově zajímavější určitě.
Šmour neboli trhanec
Připravíme si těsto jako na lívance – mléko, trochu soli, hrubá nebo polohrubá mouka, 2 až 3 vejce. Přidáme trochu kypřicího prášku. Na rozehřáté máslo se vylije těsto, nechá se trochu srazit a pak se roztrhá. Podává se s okurkovým salátem, pokud jej připravíme naslano, nebo se zavařeninou, marmeládou a šlehačkou.
Nastavená vajíčka
V mléku dáme vařit dětskou krupičku a když má kašovitou hmotu, přidáme vajíčka a rozkvedláme a dochutíme kořením. Možno mazat na chleba jako pomazánku.
Vaječné nudle
Připravíme si směs z mouky a vajec, kterou usmažíme jako lívance a rozkrájíme je na nudličky. Můžeme použít místo těstovin jako přílohu k masům nebo boloňské omáčce apod.
Vaječný salát
Vajíčka uvařená natvrdo rozkrájíme na drobné kostičky, přidáme nadrobno pokrájené vařené brambory, nakrájenou cibuli a sterilované okurky, trochu láku, majonézu, sůl a pepř a promícháme. Podáváme s pečivem.
foto: cz.depositphotos.com
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
14.3.2024
Jan Lipšanský
Články, O kaloriích nevážně