Zajeďte si na dovolenou do místní restaurace – tentokrát do indické, ukrajinské a bulharské
Spousta lidí jezdí za kulinářskými zážitky do zahraničí, přitom netuší, že svět už dávno přijel za nimi sem k nám do ČR.
Chcete se podívat, jak vypadají uličky vietnamské Hanoje? Stačí si v Praze zajít do areálu SAPA (pořádají i komentované prohlídky) nebo v Brně do tržnice Vinamo na Olomoucké.
Podobně najdete v různých městech naší republiky restaurace provozované (a příslušně vyzdobené, třeba řecká v Davli má u vstupu ikonstas) zahraničními kuchaři – řecké, chorvatské, srbské, ruské, slovenské, ukrajinské, arménské, gruzínské, filipínské, indické, bulharské… Snad jen polskou jsem zatím nenašel. A autentických čínských je rovněž málo, v Praze jen dvě.
Takže pojďme si zajít na „dovolenou“ do města u nás a dát si ne až tak známá, přesto stále pro danou zemi typická jídla. Všechny restaurace se nám samozřejmě do jednoho článku nevejdou, a tak dnes začneme prvními třemi – indickou, ukrajinskou a bulharskou.
Indie
Ti, kdo chodí na polední meníčka do indických restaurací, znají asi nejčastěji indické omáčky s různým masem, někdo třeba i dhál (čočkovou kaši) či cizrnu. A k tomu jako přílohu rýži nebo naan (chlebová placka). Skončit ale jen u těchto pokrmů je škoda.
Vyzkoušejte parátu (někdy psáno i paratha), což je placka z nekynutého těsta plněná buď masem (keema paratha), zeleninou (gobi paratha) nebo bramborami (aloo paratha) – tu bramborovou vřele doporučuji. Vypadá to trochu jako pizza a podobně se krájí na osminky. Zasytí dokonale.
Podobně samósa je těsto plněné masem nebo kořeněnou směsí zeleniny, ale taštička ve tvaru trojúhelníku se tentokrát smaží. Podobně pakora je předkrm z těsta a zeleniny, jakási obdoba smaženky. Nejčastěji cibule, ale také brambory či květák nebo špenát se obalí v těstíčku a osmaží. A musíme zde zmínit i dósu, což je jakási zeleninová palačinka, přičemž těsto se dělá z rýže a luštěnin.
Kdo má rád rýži, může vyzkoušet pikantní birjání, kdy se rýže vaří s masem nebo zeleninou, ale především s aromatickým kořením (hřebíček, máta, kardamom, skořice, koriandr, muškátový oříšek atd.). Podává se s vařeným vejcem. Nebo puláu (případně pulao, pokud bude restaurace kábulská), kdy se rýže jemně orestuje se zeleninou a přidá se koření a také oříšky, rozinky a mrkev.
Ukrajina
Ukrajinských restaurací se v posledních letech i kvůli politické situaci v samotné Ukrajině objevilo u nás docela hodně. Někdy bývá problém najít dobrou, protože ne všichni Ukrajinci, kteří restaurace provozují, mají kulinářské a obecně restaurační zkušenosti. Ale když budete mít štěstí, zkuste si objednat kromě nejznámějších vareniků či pelmeňů něco z následující nabídky.
Třeba kyjevský řízek, který mně osobně velmi chutná. V mase se vytvoří kapsa, ta se naplní bylinkovým máslem, celé se to pak obalí v trojobalu a osmaží jako klasický řízek. Nebo zkuste golubce, zelené listy plněné masem či zeleninou, případně obojím. Přílohou je rýže a zakysaná smetana.
Máte-li rádi studené polévky, určitě si dejte okrošku, která se připravuje z kvasu, na drobno nakrájených vajec natvrdo, čerstvých okurek a ředkviček. Deruny jsou obdobou našich bramboráků, které se podávají opět buď se zakysanou smetanou, nebo s houbovou omáčkou. Zkusit můžete také nalysnyky, tenké palačinky buď plněné tvarohem a ovocem, nebo náplní z ryb, hub případně paštiky.
Bulharsko
Asi nejznámějšími balkánskými pokrmy u nás jsou džuveč (gjuveč), musaka nebo sarma (směs mletého masa a rýže dušená ve vinných listech).
Ale co zkusit třeba předkrm katino meze? Tedy na kousíčky nakrájené vepřové a telecí maso pečené s houbami a cibulí. Případně kalorickou bombu sirene po šopski, což je bílý lokální sýr zapečený s rajčaty, vejcem a výraznou směsí koření zvanou čubrica. Ostatně čubrica je přidávaná do všech bulharských jídel, především těch, která obsahují mleté maso, a musím říct, že od té doby, co jsem si ji koupil poprvé na rynku v Jičíně, si bez ní masitá jídla už nedovedu představit.
Bulharská verze dušeného masa se zeleninou, zapečená posléze v misce, se jmenuje kavarma. A jakási verze guláše, tedy dušeného masa se zeleninou a cibulí, ale nezapečená, se zase jmenuje jachnija. Pokud si dáte patatnik, jde o jakýsi bramborák se sýrem, cibulí a bylinkami. Podobně kačamak je kukuřičná kaše, ale s přidanými rozmačkanými bramborami a bílým sýrem. A kdo má rád smažené sýry, může si dát bulharskou obdobu – kaškaval pane.
ilustrační foto: cz.depositphotos.com
Chcete zhubnout? Mohlo by se vám hodit:
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
25.8.2024
Jan Lipšanský
Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa