Jan Lipšanský

Liu An Gua Pian, Tai Ping Hou Kui nebo Guangxi Song Zhen? Ano, dnes na vás mluvíme čínsky.

Popovídáme si totiž – nadále již raději česky – o zeleném čaji, jehož domovinou je právě Čína.

Před začátkem prázdnin odhalila jihoafrická nadnárodní společnost SABMiller v dobře připravené reklamě, že pivo Patron je vlastně Gambrinus, a že Češi nevědí, co pijí.

Není to tak docela pravda. Protože čeští pivaři chtějí naopak vědět, co pijí – jak dále zjistíme.

Myslíte si, že turistika je vymožeností moderní civilizace? Ani náhodou.

Už třeba staří Římané na léto sbalili fidlátka a pět oliv a vyrazili na pobřeží Španělska či Tunisu.

Na svou prababičku mám moc hezké vzpomínky. Nejenom, že mi dávala francovku (Alpu) na kostku cukru – vám taky? –, ale vařila mi jedno zajímavé jídlo za druhým, jež dnes nikde nevidím nebo nemůžu sehnat, pokud si je sám neuvařím.

A popravdě, stýská se mi po nich.

Jistě jste již slyšeli či četli, že se má jíst naposledy nejvýše dvě hodiny před spaním, aby žaludek měl čas jídlo zpracovat, a vy pak v noci klidně spali a tělo se soustředilo výhradně na odpočinek.

Existují však jídla, která nám podle vědců mohou způsobit zlé sny. A naopak jídla, jež pomohou dokonce vyvolat lucidní snění.

Kalorické tabulky již nějakou tu řádku let nabízejí možnost zapisovat si svá denní jídla, nechat si vypočítat spálené i snězené kalorie, a nejen to.

Jaké zajímavosti nabízejí statistické údaje a záznamy z loňského roku?

To je pořád samé kalorie či kilojouly (podle libosti), sacharidy, tuky, vláknina, bílkoviny a vitamíny, ale nepodceňujeme tím také tak nějak další naše smysly jako čich nebo zrak?

Podle vědeckých studií má člověk větší požitek z jídla, pokud je esteticky upravené.

Vždy, když jdu kolem nebo na nějaké farmářské trhy, říkám si, jestli ta nabízená zelenina může být skutečně z farmy. Tedy, jestli je zrovna období té které zeleniny.

Musím se k tomu přiznat – jednou v červnu jsem chtěl ředkvičky a prodavačka se na mne dívala když ne jinak, tak alespoň udiveně.

Opět zde máme velikonoční čas. Vloni jsme si jej připomněli v článku Jarní jídla našich předků. Letos jsem původně chtěl napsat podobné téma, jakým bylo to vánoční, tedy co se jedlo v Izraeli v době Velikonoc.

Než mi došlo, že nic, protože se držel půst, a od oné Poslední večeře do úst nevzal ani Ježíš.

„Cibule, nebo pistole?“ ptal se ve filmu Vůně cibule Franco Nero vždy svých protivníků. A ti se divili, když zvolili cibuli, neb s ní Franco Nero dovedl roztodivné věci.

Ostatně se není co divit, protože cibule se užívala nejen k jídlu a v kulinářství, ale i k léčebným elixírům, magickým účelům, a koneckonců i babské rady často na různá čištění doporučují cibuli.