Zdravé podzimní polévky, které zasytí i zahřejí

Pamatujete na dobu naší školní docházky? Polévky v jídelně jsme jako děti moc nemuseli, že? Časy se ovšem mění a dnes dokonce vznikají restaurace, které se na polévky přímo specializují. A to je dobře. Polévka je totiž – jak známo – grunt.

Ve studených dnech příjemně zahřeje a pohladí žaludek. Navíc díky specifickému složení, které vede rychle k pocitu sytosti, může dokonce přispívat k redukci hmotnosti. Zelenina v ní obsažená je také cenným zdrojem vlákniny, jež pomáhá zlepšovat činnost střev a usnadňuje trávení.

Polévky jsou kouzelnou součástí našich jídelníčků. Zcela přirozeně dodají tekutiny a často i řadu zdravých komponent, které bychom jinak měli – přiznejme si to – problém přijmout. Mám teď na mysli zeleninu (odborníci tvrdí, že tepelně upravená zelenina je v podstatě pro tělo nejlépe zpracovatelná), luštěniny (Češi jich prý nejí dost) a obiloviny (např. tolik zdraví prospěšná a ne příliš chuťově lákavá pohanka se stává ovšem v polévce skutečnou delikatesou).

Až na výjimky představuje polévka většinou nízkokalorické jídlo, které může obsahovat v ideálním poměru všechny základní živiny (bílkoviny, sacharidy a tuky). Je-li vydatnější, je vhodné dát si ji jako hlavní chod. Lehčí verze pak promyšleně zajistí „předehru“ k hlavnímu jídlu, protože vyprovokuje žaludeční sliznici k trávení a mírným podrážděním zvýší sekreci žaludečních šťáv, což dobře věděly už naše babičky, když nám chtěly podstrojovat při návštěvě.

• Podstatnou roli hraje i vůně uvařené polévky, při které se přímo sbíhají sliny, nemyslíte?

Pozitivní vliv polévek na hmotnost potvrdila i nedávná studie ve Francii, která sledovala vliv stravovacích zvyklostí u více než pět tisíc osob. Bylo zjištěno, že lidé, kteří konzumují polévku 5-6x týdně, mají ve srovnání s těmi, kteří polévky tak často nejedí, například nižší hladinu cholesterolu, větší příjem vitaminů a obecně lepší stravovací návyky.

• Zvláštní úlohu může vhodně vybraná polévka sehrát u nemocných lidí. Díky tekuté konzistenci je lépe poživatelná a plně nahradí celé hlavní jídlo.

Jednou z nejžádanějších polévek je klasický vývar. Ten se připravuje dlouhým vařením zeleniny nebo masa, kdy se suroviny na počátku vkládájí do studené vody, aby se dobře vylouhovaly všechny extraktivní látky. Díky tomu polévka pak krásně voní a její konzumace nás doslova postaví na nohy, jak říkaly naše babičky.

Vývar má však tu nevýhodu, že jeho příprava tradiční cestou je velice zdlouhavá. Pokud tedy někdy švindlujete a sáhnete po polévce v sáčku, mrkněte aspoň na popis na obale. Kvalitní polévka by měla obsahovat výhradně sušené přírodní suroviny, žádná nepřirozená „éčka“ či glutamát.

A teď se podíváme na poctivou domácí přípravu:

Polévka z červené řepy s křenovými knedlíčky od Kuchařky ze Svatojánu

V létě jsme zde v rámci článku Zdravý talíř musí obsahovat zeleninu: Nejlepší recepty na hubnutí během léta zveřejnili recept na salát od Kuchařky ze Svatojánu. A protože mám její chutné nápady opravdu ráda (z facebookových stránek vím, že mnozí z vás také), je mi velkou ctí, že mi poskytla i recept do sychravých dní. Snad nám dodá sílu.

• 1 lžíce oleje
• 1 cibule
• 1 červená řepa
• 2 brambory
• 1 l zeleninového vývaru
• 100 ml zakysané smetany
• petrželka
• 250 g tvarohu
• 1 lžíce strouhaného čerstvého křenu
• 100 g krupice
• sůl
• 1 vejce

Tahle polévka je doopravdy skvělá! Na lžíci oleje orestujeme jednu cibuli, přidáme jednu středně velkou červenou řepu a dvě větší brambory nastrouhané na jemném struhadle (trochu strouhané červené řepy si dáme stranou), zalijeme 1 l zeleninového vývaru a 5 minut vaříme. Polévku rozmixujeme ponorným mixérem, vmícháme 100 ml kysané smetany, prohřejeme a už nevaříme. Odstavíme, případně dosolíme, vmícháme syrovou červenou řepu, kterou jsme si dali stranou, sekanou petrželku a knedlíčky. Ty připravíme z 250 g tvarohu, jedné lžíce strouhaného křenu, 100 g krupice, soli a jednoho vejce. Tvarujeme malé knedlíčky, které vhazujeme do vroucí slané vody a vaříme do vyplavání.

• Kuchařku ze Svatojánu najdete na www.facebook.com/KucharkaZeSvatojanu

Kyselica

Hutná valašská polévka z kysaného zelí se dřív snídávala, aby chlapi měli dost síly na práci v lese; jeden talíř je tak vydatný, že stačí místo oběda. Nemluvě o tom, že voňavá kyselica je to nejlepší na ukonejšení těla mučeného kocovinou uhnanou na silvestra nebo při tancovačce po mikulášském jarmeku ve Valašských Kloboukách, píše se v nové knize plné zajímavých receptů. Na opačné, slovenské straně Bílých Karpat se dělá její příbuzná, kapustnica. Rozeznáte je na první pohled: kyselica je bílá, kapustnica má načervenalý odstín díky přidané paprice.

(rozpis na 4 porce)

• 400 g kysaného zelí
• 300 g brambor
• 100 g klobásy
• 100 g slaniny
• 1 cibule
• 200 ml zakysané smetany
• 20 g másla
• 1 lžíce hladké mouky
• 50 ml mléka
• sůl, pepř, kmín, bobkový list, nové koření

Do většího hrnce dáme vařit zelí i s nálevem a hrnkem vody, ve druhém, s osolenou vodou a kmínem, na kostičky pokrájené brambory. Do hrnce se zelím přidáme ještě několik bobkových listů a pár kuliček nového koření. Když jsou brambory skoro měkké, přidáme je i s vodou do většího hrnce k zelí.

Orestujeme na kostičky nakrájenou slaninu, cibuli a na kolečka nakrájenou klobásu. V troše mléka rozkvedláme lžíci mouky, vlijeme do hrnce a důkladně rozmícháme. Pak přidáme osmaženou cibulku, klobásu a slaninu. Za občasného míchání necháme probublávat asi čtvrt hodiny. Nakonec odstavíme z plotýnky a dochutíme zakysanou smetanou, případně solí a pepřem.

• Recept najdete v knize REGIONÁLNÍ KUCHAŘKA – Všechny chutě Čech, Moravy a Slezska, která právě vychází ve vydavetelství Smart press,  www.smartpress.cz.

A ptáte se, co já? Ráda dělám dýňovou polévku. Recept na ni najdete v článku o chutných tipech Olgy Šípkové. Chtěla jsem se zde s vámi podělit také ještě o svůj rychlý recept na mrkvovou polévku –  tak rychlou, že jí říkám „pro úplné lenochy“, ale tak nějak se ji k těmto kulinářských skvostům bojím přidávat. Tak ji někdy hodím na facebook kalorických tabulek.

• Příjemné podzimní dny a nezapomeňte také bohatě kořenit úsměvem.

4.11.2013 Ing. Macáková Marcela Články, Recepty a výživa