Jak a kde si nejlépe a bezpečně užít blahodárný pohyb na in-line bruslích, radí Lucie Dubnová

Jarní a letní dny přímo lákají k venkovním pohybovým aktivitám. Jednou z těch trvale oblíbených je inline bruslení.

A i když se při pohledu na ladné pohyby některých spoluobčanů zdá, že na tom nic není, přece jen by nějaká příprava i na jízdu na bruslích měla proběhnout.

V mé generaci patřily tehdy ještě klasické kolečkové brusle k základnímu sportovnímu vybavení, díky kterému jsme v celkem raném dětství získávali pohybovou všestrannost. Přidělávali se na téměř jakékoliv boty. V osmdesátých letech se i českými kiny prohnal dnes už kultovní film Xanadu, kde lepá Olivia Newton John, známá z Pomády, ladně kroužila za zvuku chytlavých písní skupiny ELO. A tak téměř každý puberťák zatoužil po bruslích, kterým se dnes říká retro.

Ale dost nostalgie. Povídáme si s Lucií Dubnovou, akreditovanou instruktorkou in-bruslení. Se svým manželem modernímu bruslení ve speciálních botách věnuje řadu let. A pořádají pro zájemce o bezpečnou jízdu dokonce i příslušné kurzy.

Na začátek by se asi pro úplnost článku hodilo připomenout, kdy a jak inline bruslení vzniklo a jak se vyvíjelo.
První patentované kolečkové brusle byly představeny v roce 1760. Jejich vynálezcem byl Belgičan John Joseph Merlin, jednalo se o typ inline bruslí, ale nebyly zpočátku moc populární. V roce 1863 byly Jamesem Plimptonem vynalezeny „rocking“ brusle. Inline brusle v současné podobě byly vytvořeny jako náhrada za zimní brusle pro přípravu ruských atletů na závody v rychlobruslení na olympijských hrách. Mohli se tak připravovat i na tvrdém povrchu bez tradičních zimních podmínek. Pro veřejnost v komerční podobě se pak objevily v průběhu 80. a počátkem 90. let, kdy je začala propagovat americká společnost Rollerblade.

Tak to bylo vyčerpávající okénko do historie. A teď k tomu současnému užití. Čím vším nám pohyb na bruslích prospívá a na co je naopak třeba dávat si pozor.
Bruslení zlepšuje kardiovaskulární systémem, zvyšuje kondici. Je méně namáhavé než běhání, oproti kterému je hlavně výrazně šetrnější ke kloubům. Není vhodné pro lidi s extrémní nadváhou, u lidí se zvýšeným rizikem lámavosti kostí a u některých kloubních onemocnění kyčlí. Je třeba dávat pozor na pády, hlavně na zápěstí, kostrč a pády na hlavu. Proto je vhodné dodržovat bezpečnostní výbavu a nezanedbávat nošení chráničů a přilby. Není samoyřejmě vhodné pro těhotné ženy z důvodu rizika pádu. Nás zajímá, že je ideální pro spalování tuků, podobně jako kolo nebo běhání. Jde o aerobní sport, při kterém se dobře kontroluje průběh výkonu a jde upravovat dle potřebné zátěže. Při bruslení rychlostí 16-17 km/hod (střední tempo) spálíme kolem 2500 kJ/hod.

Bruslení je hodně populární, ovšem když člověk kolikrát vidí, jak někteří lidé nebojácně vyrážejí prakticky bez přípravy do terénu, tak se nabízí otázka, co by si každý měl na bruslích osvojit před první vyjížďkou a kdy je dobré absolvovat kurz.
Před prvním bruslením je vhodné znát techniku pádů, vědět, jaké mít ochranné pomůcky a jak je nasazovat. Ideální je pomoc někoho, kdo již ví, jak na bruslích stát, jak se bezpečně postavit a zase zpět posadit. Dobré je začít první kroky na trávě, kde brusle tolik neujíždějí a případný pád tolik nebolí. Kurz bruslení je vhodný pro ty, co nemají s kým se poradit, bojí se pádů nebo již spadli a teď se bojí na brusle znovu postavit. Je také vhodný pro děti, kdy v kolektivu formou her rychle postupují ve výuce kupředu. My nabízíme oba tyto typy – jak pro dospělé, tak pro děti.

Když jsme u těch pádů, jaké jsou vlastně nejčastější úrazy na bruslích a jak jim nejlépe předejít?
Nejčastější úrazy jsou kromě odřenin a silničního lišeje pády na ruce, které bez chráničů často končí komplikovanou zlomeninou zápěstí. Dále je to naražená kostrč při špatné technice pádu. Občas může být pád na hlavu, kvůli kterému je vhodné chránit se podobně jako na kole přilbou. Z drobnějších zdravotních komplikací pak ještě můžeme jmenovat odřené nohy a puchýře, které se řeší vhodnou ponožkou, protipuchýřovými tyčinkami, což je taková obdoba jeleního loje na místa nohy namáhané třením. Nebo pak na již existující puchýře pomáhají puchýřové náplasti.

Jaké ochranné pomůcky je tedy nezbytné používat?
Abychom si to tedy shrnuli. Zcela nezbytné jsou zápěstní chrániče a dále přilba. Následují kolenní chrániče, méně důležité ale i tak zvlášť pro začátečníky velice vhodné jsou loketní chrániče. Podstatné je také vhodné oblečení. Je lepší mít tenkou vrstvu na těle než oblečení odhalující kůži, pod kterou se v případě pádu může dostat štěrk a jeho odstraňování je pak hodně nepříjemné. Ochranné pomůcky je ideální vyzkoušet osobně ve sportovním obchodě, kde prodejci poradí s výběrem. Nic by nemělo škrtit, ale ani padat. Chrániče by měly umožňovat volný pohyb. Často kupované sady chráničů zápěstí/lokty/kolena mají nevýhodu, že obvykle alespoň jeden z chráničů nesedí ideálně. Často je tak vhodnější koupit chrániče jednotlivě a kombinovat různé velikosti pro každý z chráničů tak, aby vše dobře a pohodlně sedělo a zároveň dobře chránilo.

Kde osobně ty nejraději bruslíš?
Nejraději bruslíme ve Flaeming-skate v Německu, což je takový bruslařský ráj z hlediska kvality asfaltu, délky trasy i příjemného prostředí. V Čechách pak s ohledem na to, kde bydlíme a kam jezdíme za rodiči, máme rádi stezku od Mostu barikádníků kolem Zoo po Bohnice v Praze nebo ve Východních Čechách z Pardubic ke Kunětické hoře. Máme rádi i další stezky, ale často využíváme hlavně ty, které máme blízko. Bruslařské stezky pravidelně mapujeme a dáváme tipy k nám na web, kde také hodnotíme kvalitu povrchu a obtížnost s ohledem na zkušenosti bruslaře.

Ještě mě na závěr napadá, zda je nutné nějak pečovat o brusle, když je má člověk doma. Jak vypadá taková nezbytná údržba a jak často ji provádět, abychom jezdili v tomto směru bezpečně?
Brusle je třeba samozřejmě trochu udržovat. Hlavní je starat se o kolečka, která je vhodné po určité době a najetých kilometrech přehodit nebo časem vyměnit za nová. Také pokud se nezadaří a člověk skončí bruslení ve velkém dešti, projede kalužemi a blátem, je vhodné kolečka vyndat a ložiska otřít. Obvykle nám přijde lepší počkat, až oschnou, a až pak čistit, než za mokra ještě špínu vetřít do ložisek. Na internetu jsou i návody jak ložiska čistit a promazávat, ale pokud nejste poloprofesionální až profesionální závodníci, vyplatí se vám jednou za pár let s kolečky koupit v setu i nová ložiska. O botu se není třeba nějak extrémně starat, stačí případnou špínu otřít podobně jak u normální sportovní boty. Vhodné je propocenou brusli nechat vyschnout ideálně se zapnutým zapínáním a přezkou, aby dobře držela tvar. My osobně ještě používáme teplouše na vysoušení boty zevnitř podobně jako na lyžáky.

Děkujeme za rozhor a přejeme všem mnoho radosti z bezpečné jízdy.

foto: Stanislav Duben

Kontakt:

Lucie Dubnová, instruktorka in-line bruslení akreditovaná MŠMT

• Inline Aerobic – Kurzy inline bruslení
• Facebook Kurzy inline bruslení
• www.lucik.cz

13.5.2019 Ing. Macáková Marcela Články, Fitness a wellness