Leoš Středa: Úspěch se neodpouští aneb historie hubnutí u nás i ve světě
Úspěch se neodpouští. Toto heslo platí i v medicíně.
V oborech, kde se točí peníze, jako například estetická chirurgie a léčba obezity, to platí dvojnásob. Podívejme se, jak se (ne)úspěšně hublo v letech minulých.
Když v roce 1972 představil světu svou dietu americký dr. Robert Coleman Atkins, nikdo neměl námitek. Jeho pacienti hubli dobře. Dieta byla ketogenní, vycházela z principu známého a prověřeného po desítky let, používá se při léčbě epilepsie. Jakmile se Atkinsova publikace o nové revoluční dietě stala bestsellerem, náhle Americká lékařská asociace (AMA – American Medical Association) zjistila, že „jde o obrovský podvod“. Atkinse odborná asociace zatratila jako šarlatána a podvodníka. On později na velkém souboru pacientů prokázal účinnost své redukční dietní kúry. Lékaři z AMA otočili a vytáhli další pomlouvačný trumf: dieta je škodlivá, dokonce nebezpečná. Obsahuje moc tuků. A když dr. Atkins zemřel po úrazu, rozšířily se fámy, že zemřel na svou dietu. Celý život ji totiž držel, aby šel pacientům příkladem.
O půlstoletí později se miláčkem obézních žen stal dr. Pierre Dukan. Alžířan s francouzským občanstvím. Jeho proteinová dieta měla výsledky, nenutila hladovět ani cvičit. A ke všemu s ní hubly celebrity, které tak z doktora Dukana udělaly celebritu další. Jenže ti méně populární doktoři si na Dukana políčili a opakovaně ho vyloučili z registru lékařů. Jedno z těch vyloučení platilo osm dní. Osm dní – to přeci nemohlo jít o ochranu pacientů, spíš o snahu poškodit slavnému doktorovi pověst. A abychom nezacházeli jen do Ameriky či západní Evropy. Úspěšný pořad Jste to, co jíte pomohl shodit nadváhu tisícům televizních diváků. Jenže protagonistka pořadu, paní doktorka Kateřina Cajthamlová, se stala až příliš populární, což zase nesnesla Česká obezitologická společnost. Když jsem se jednou dostal na jejich schůzi, řešili hrůzný případ: na nějakém lékařském sympoziu chtěli přednášku slovutného pana asistenta z lékařské fakulty zařadit na program společně s přednáškou jmenované paní doktorky. Něco neslýchaného! Přitom oficiální obezitologická politika dokázala vynést Čechy mezi nejobéznější národy na světě. V Evropě jsme čtvrtý nejtlustší národ. Díky pořadu s dr. Cajthamlovou mnozí z nás shodili.
Američani jsou tlustší než my. Svorně hubnou podle dříve zatracovaného Atkinse. Když už umřel, tak odborníky tolik nedráždí. Hubnutí americkým tlusťochům moc nejde, je to u nich podobné jako s hubnutím u nás. Moje mnohaletá lékařská praxe na poli monitoringu a terapie obezity přinesla smutný závěr: téměř všichni, co zhubli, zase přiberou. Dříve či později. Kromě několika málo světlých výjimek nepřekonají zděděný genetický kód či stravovací návyky z rodiny. Cvičit vydrží jen přechodně. Obézní jsou velká skupina vděčných zákazníků, kteří stále hledají něco nového, zázračného, zaručeného. Když se místo toho hledání zázraku radši přimknou k aplikaci jako jsou www.kaloricketabulky.cz, mají šanci být se zdravou životosprávou pořád v kontaktu. A tím překonat mou skepsi a opravdu vydržet na shozených kilech. Protože jen celková změna životního stylu dává šanci zhubnout natrvalo.
Pierre Dukan ještě nezemřel, tak ho závistivci zatím na milost nevzali. Dokonce ho anglická Wikipedie označuje za bývalého nutricionistu. Přitom s jeho dietou hubnou miliony Evropanů. Dokonce žena britského prince Williama ji použila ke shození po porodu. Tak proč „bývalý“? Na stejném principu, jaký měly Atkinsova i Dukanova dieta, fungují další komerčně úspěšné programy: keto diety, vysokobílkovinné koktejly či různé typy paleodiet. Lidé s nimi hubnou, pak často zase přibírají. Zkrátka, stejně jako ti, co drží diety předepsané odborníky z AMA či České obezitologické společnosti.
Obezitologie má v historii řadu osobností. Tak jako je symbolem hubnutí v Americe dr. Atkins, národním hrdinou na poli hubnutí byl v ČR profesor Rajko Doleček. Přišel s hubnutím v době socialismu. Jeho pořad Nebezpečný svět kalorií přečkal bez závistivé kritiky a bez úhony. Zničila ho povodeň v roce 2002, kdy se zaplavily depozitáře filmů České televize v Karlíně a zůstaly tam navždy pohřbeny Dolečkovy naučné seriály. Zachoval se jen jediný díl. Máme k dispozici naštěstí jeho knížky. Na posledním vydání nové verze Nebezpečného světa kalorií, která vyšla čtyřmi roky před páně profesorovou smrtí, jsem měl možnost se podílet i já. Byla to nejobsáhlejší knížka o hubnutí, která u nás vyšla.
Problémem dnešní obezity je její současná pandemie. Obezita je však mezi lidmi od nepaměti. Už asi v 6. století před naším letopočtem popisoval obezitu indický lékař Sušrúta. A jako lék na obezitu a její komplikace viděl fyzickou práci. Jméno Sušrúta znají ajurvédisté, jeho kompendium je považováno za zdroj ajurvédy. Já si jeho jméno pamatuji spíš v souvislosti s historií chirurgie, která také patřila k jeho specializaci. Nesešíval rány jehlou ani nití, ale nechal do okrajů rány zakousnout velké mravence, kterým pak utrhl tělíčko a zakousnutá hlavička sloužila jako nejlepší chirurgické svorky.
Nedávno jsme si tu představili současné nejpopulárnější diety a jejich klady a zápory. Tentokrát se ohlédneme do minulosti a podíváme se, kdy vlastně začala ta touha po štíhlé postavě a jak jsme se v průběhu let snažili k tomuto ideálu přiblížit.
A že to nebylo vždy zrovna snadné, dokonce bych řekla, že jsme si tak trochu pod sebou podřezali větev…
V období mrazivých měsíců je potřeba vzít zavděk mraženými či nakládanými potravinami, případně těmi, které dlouho vydrží, třeba kořenová zelenina, a jsou cenově přijatelné po celý rok.
Koneckonců je využívaly v zimě už naše babičky a prababičky…
Kdo mě zná díky článkům tady na blogu Kalorických Tabulek, tak asi ví, že se ve své nutriční poradně nejčastěji věnuji tématu redukce tělesné hmotnosti.
K tomu, aby člověk vhodným způsobem redukoval svoji tělesnou hmotnost, je žádoucí zařadit i pravidelný pohyb a nespoléhat tedy jen na úpravu stravování.
Světlo. Co si představíte, když se řekne světlo? Někdo si vybaví křišťálový lustr, někdo žárovku, jiný Slunce.
Právě prožíváme období roku, kdy je nedostatek přirozeného světla. A přitom denní nebo chcete-li sluneční světlo je nepostradatelné pro udržení lidského zdraví, má antidepresivní účinky, ovlivňuje kognitivní i fyzický výkon a řídí cirkadiánní rytmus – tedy navozuje přirozené střídání aktivní bdělosti a spánku.
V současné době se hodně lidí zajímá o své zdraví a o to, jakým způsobem cvičit a jak se správně stravovat.
Tento pozitivní trend napomáhá tomu, aby lidstvo tolik netrpělo nemocemi způsobenými obezitou a abychom také věděli, co jíme. Podporují jej mnohé knihy, internetové stránky a aplikace.