Žijeme v době bez bakterií – alespoň soudě podle televizních reklam.
Všechny nás nabádají čistit a drhnout doma kde co. Bakterie jsou podány jako zákeřné zlo. A když nejde o WC a koupelnu, přesune se zájem reklamních spotů i do kuchyně, kde se musí vše blýskat a z podlahy by se mělo dát jíst.
Pojďme si na rovinu říct, že hygiena ano, ale v rozumné míře. Stačí použít selský rozum. Bakterií se úplně nezbavíme, vážně. Byly zde a budou i přes spoustu super ultra prostředků.
Neměli bychom při péči o kuchyni ztrácet v záplavě reklam a oslavných článků v časopisech ze zřetele skutečnost, že firmám jde především o to, aby více prodaly. Více čisticích prostředků, více sprejů, více specializovaného nádobí nebo i více prkýnek.
Naše vlastní tělo obsahuje víc bakterií než buněk. V jednom gramu zeminy se nachází asi 40 milionů bakterií. Celkový počet bakterií na Zemi dosahuje pěti kvintilionů. A dokonce vědci spočítali, že váha všech bakterií na Zemi je zhruba 350–550 miliard tun.
Tolik k těm záchodům bez bakterií a antiseptickým prostředím. Tam, kde se zdárně pokusili vytvořit skutečně prostředí bez bakterií, začali být paradoxně lidé více nemocní nebo k nemocem náchylnější. Lidské tělo bakterie pro život potřebuje – jak ty nápomocné, díky kterým třeba dobře trávíme jídlo, tak i ty, kvůli kterým onemocníme, ale zase tím posílíme tělo a imunitu. Snažit se vyhrát boj s bakteriemi je podobně nesmyslné, jako se pokoušet vylézt k Měsíci po žebříku.
Tím však neříkáme, že není potřeba dodržovat jistá hygienická pravidla. Přece jen nemá smysl jít zbytečně nějaké možné nákaze naproti. V kuchyni je to s hygienou stejné jako v běžném životě – pravidelné mytí a očišťování je základem.
Hlavní zásady jsme si probrali v dané kapitole v článku Hygiena nejen při vaření a nejen v období epidemie a v několika jiných jsme si povídali, jak správně skladovat ovoce a zeleninu a jak mít správně umístěné potraviny v ledničce. Má to svůj důvod a věděli to už i naši předkové, že mít vedle sebe například maso a mléko nedělá dobrotu.
Takže jen ve stručnosti: omývat ovoce a zeleninu pod tekoucí vodou, krájet maso na přípravu jídla na jiném prkénku, než na kterém krájíte třeba zeleninu či sýry, samozřejmostí by měla být kontrola dat spotřeby a trvanlivosti a dodržování zásad uchovávání potravin podle pokynů výrobce. Což je důležité třeba u jogurtů nebo šunky a jiných, méně trvanlivých salámů.
Nezbytná je kontrola zeleniny a ovoce, jestli nehnijí a nepouští se do nich plíseň. To se u nás doma stává často třeba bramborám. Když nám při vaření upadne něco na zem, patří to již do koše. Houbičkou na nádobí umýváme výhradně nádobí, ne podlahu. Rozmražené jídlo musíme sníst nebo zpracovat do dvou hodin od rozmrazení.
Co se týká jejich čištění, doporučuje se otřít je hadříkem či houbičkou namočenými do octa. Kyselina octová je účinným dezinfekčním prostředkem, který zneškodní nebezpečné bakterie jako E. coli, salmonela a stafylokok. Podobně působí i sůl s citrónem, který obsahuje kyselinu askorbovou a kyselinu citronovou (a sůl je dostane do všech pórů prkénka). Pro čištění lze použít i jedlou sodu. A mimochodem, víte, že průměrné kuchyňské prkénko má v sobě o dvě stě procent víc bakterií než záchodové?
Podobným strašákem jako bakterie obecně bývá salmonela. Nejen v bulvárních médiích se dočtete, kde a kdo měl jaké problémy, jak nemoc probíhala, že jedna rodina se nakazila dokonce po snězení bábovky…Patří ke koloritu dnešní doby lidi primárně strašit. Podobné zprávy totiž nejvíce lidé sledují a čtou a majitelům médií pak takto nejvíce vydělávají.
Takže, abychom celé strašidlo salmonely uvedli na pravdou míru. Bývalý mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben uvedl, že „pokud jde o salmonelózu, tak její riziko hrozí při špatné hygieně, při špatném zacházení se surovinami, s jejich skladováním a zpracováváním“. A dále dodal, že v posledních letech se žádná skutečná epidemie salmonelózy z domácích vajec nevyskytla.
Obecně má výskyt salmonelóz v České republice klesající tendenci. Přispívají k tomu tzv. Národní programy pro tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže, které se praktikují od ledna roku 2007 a znamenají přísné kontroly nosnic, vajec, masa. Za pouhý rok od zahájení programů, tedy do roku 2008, klesl počet salmonel o polovinu. Americké ministerstvo zemědělství vydalo výsledky šetření, podle něhož pouze jedno vejce z 20 000 obsahuje salmonelu a i v případě nemocné nosnice je infikováno pouze 1 vejce ze 200. Pokud byste si tedy dali jedno syrové, nijak tepelně neupravené vejce každý den, nejpravděpodobněji byste mohli onemocnět salmonelózou jednou za 55 let.
Doporučuje se nůž, kterým krájíme maso nebo kterým jsme rozklepli syrové vejce, před dalším použitím umýt v horké vodě. A sami bychom si měli po práci s masem nebo syrovými vejci umýt ruce. Ale to už je opět ona výše zmíněná základní hygiena v kuchyni. Protože svět je a bude plný bakterií, které nevymýtíme, samozřejmě každý z nás může jednou za čas chytit nějakou bakteriální nákazu. Stejně tak ale – a určitě častěji – může prochladnout ve studeném počasí v nedostatečném oblečení a dostat rýmu.
Článek netvrdí, že bakteriální onemocnění neexistují, jen připomíná, že někdy se zbytečně stále něčeho bojíme a tancujeme tak podle toho, jak chtějí buď určité firmy pomocí reklam, nebo média, vydělávající na katastrofických článcích.
foto: alphaspirit, belchonock/cz.depositphotos.com
V rámci zdravého stavování trávíme v kuchyni poměrně dost času.
Na co myslet, aby nás od našich cílů neodradily bolavá záda a špatné pohybové návyky?
Celý článek 11.3.2021 0
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
25.6.2021 Články, O kaloriích nevážně
Dnes si představíme tři současné „novinky“ (ono totiž moc o novinky nejde) do kuchyně, jejich historii, využití a případné kalorické výhody.
Jde o hity z naší skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 13.4.2024
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
