Může se jíst vestoje, vleže nebo během chůze?

Když občas snídám vestoje u kuchyňské linky, protože čekám, až se udělá káva, říká mi žena, že takhle jde jídlo přímo do… pryč.

Možná to úsloví znáte celé včetně toho správného konce, nerad bych to zde rozebíral.

Přitom jsem ale zase jinde četl, že podle Sokrata jíst vestoje je zdravé a že staří Řekové tak jedli. A také se mi moc líbí komiksy s Asterixem a tam mě vždy překvapilo, jak hodovali Římané vleže. A co dnešní vystresovaná, uspěchaná doba, která nás nutí jíst třeba za chůze a u toho vyřizovat fakt strašně důležitý pracovní hovor?

Tak jsem se podíval, co moudré hlavy radí ohledně jídla vleže, vestoje a za chůze, a třeba vás to bude také zajímat.

Nejprve pár obecných připomínek

Pokud se někdo výživou, hubnutím a správnou skladbou jídelníčku jen trošičku zabývá, nejdůležitější zásady konzumace jídla zná.

• Ano, především ty, že na jídlo si máme vyhradit čas, máme se mu věnovat a nenechat se rozptylovat ničím jiným, a hlavně si to jídlo užít.

Má to své důvody. Pokud si vyhradíte čas, dodáváte tělu živiny postupně – tělo není v napětí a lépe a déle potravu tráví, takže se cítíte zasyceni, a navíc po delší dobu.

Tuhle poučku zná ostatně každý rozumný pivař. Pokud si chce pivo užít, tak do sebe nekope jeden půllitr za druhým, ale dá si třeba dva za hodinu, posedí u nich a nemá pak takovou opičku. (Ano, někteří lidé se nepříjemně opijí už po dvou pivech, nechci jmenovat.)

Když se jídlu věnujete, soustředíte pozornost na každé sousto, opět budete mít pocit většího a delšího zasycení, a přitom nemusíte sníst ani nijak velké porce. Pokud naopak při jídle vyřizujete e-maily, koukáte do mobilu, luštíte sudoku (jako já) apod., pak z jídla nemáte nic. Říkáte si posléze, kam to jídlo zmizelo? A protože nemáte povědomí o tom, jak a že jste je snědli, máte za chvíli hlad znovu. Tohle je psychologicky dané.

A stejně tak, když si jídlo užíváte. Jedno asijské přísloví říká, že se člověk má věnovat jen tomu, co právě dělá. Komentář k tomu přísloví pak danou myšlenku rozvádí a říká, že moderní západní lidé u jídla naberou sousto, ale místo, aby si je užili, už přemýšlejí, jak si za chvíli naberou další sousto.

Mimochodem, lockdowny během koronaviru přispěly k velké degradaci kultury stolování. Jak dobře a kvalitně se asi člověk mohl najíst z plastové krabičky, často někde venku na lavičce v parku, skoro jako bezdomovec? Jenže i nyní spousta z nás takto obědy jí.

A nyní už se tedy podíváme na jednotlivé pozice těla u jídla. Potřebujeme k tomu ještě vědět, že úplné trávení – od konzumace jídla až po to, kdy opouští tělo jako odpad – obvykle trvá asi 53 hodin (podle typu jídla i člověka, rozmezí je od 24 do 72 hodin). U žen to trvá déle než u mužů (47 proti 33 hodinám v tlustém střevě) a potraviny bohaté na bílkoviny se zpracovávají déle než potraviny bohaté na vlákninu. Také u žen ve druhé polovině menstruačního cyklu může trávení trvat dvakrát tak dlouho, než běžně.

Jíst za chůze

Zde se vědci vzácně shodují. Podle několika studií, včetně jedné z posledních anglických vědců z britské University of Surrey, platí u jedení při chůzi to, co jsme si už řekli výše. Mozek nezaregistruje, že jíme, neboť se při chůzi rozptylujeme vším kolem sebe.

Můžeme za pochodu sníst, co chceme, ale mozek v té chvíli nejí, takže za chvíli máme zase hlad. Podle výše zmíněné studie ženy, které jedly cereální tyčinku při procházce, měly brzy zase hlad a následně snědly daleko více kalorií než ženy, které si tyčinku daly v „klidovém“ stavu. A to dokonce o padesát procent kalorií více. Takže krátce a stručně – jíst za chůze vede k tomu, že se následně přejídáme a přibíráme.

• Ostatně se rovněž nedoporučuje konat procházky do jedné až dvou hodin po jídle, aby tělo mělo klid na trávení. Což také o něčem ohledně negativních aspektů jídla při chůzi vypovídá.

Jíst vleže

Tady už vědecká shoda až v takové míře nepanuje. Jíst vleže má své klady i zápory.

Obecně vědci nedoporučují, s výjimkou nemocných nebo nepohyblivých lidí, baštit v posteli. Jedním z hlavních důvodů je hygiena. Drobky v posteli, kvůli tomu různá drobná havěť a tak. Další z důvodů je psychologický – postel má sloužit jen pro spaní. Pokud si z ní uděláme čtenářský, divácký a jídelní koutek, dost možná pak budeme mít v noci problém usnout.

Třetí důvod je hodně podobný tomu u jídla při chůzi. Měli bychom vědět, jestli v posteli baštíme jen proto, abychom zahnali nudu při koukání na televizi, do notebooku, malování nehtů či při čtení, nebo jestli se jídlu skutečně dokážeme pozorně věnovat. Může se pak totiž lehce stát, že si to ani neuvědomíte, a budete mít v sobě balíček brambůrků nebo bagetu.

• Proč tedy ti Římané u jídla leželi? Ani ne tak kvůli lenosti, jako kvůli trávení. Když ležíte na levém boku, snižuje se tlak na antrum, spodní část žaludku, takže nebudete mít pocit plného a narvaného břicha.

Vědci Trygve Hausken a Jørgen Valeur z nemocnice Lovisenberg Diakonale v Oslu podrobně rozebírají v časopisu Norské lékařské asociace klady ležení na levém boku během a po jídle. Tato pozice podle jejich výzkumů podporuje lepší trávení, chrání před pálením žáhy a umožňuje gravitaci efektivněji stahovat odpad přes tlusté střevo. Což je způsobeno asymetrií našich vnitřních orgánů.

• Pokud si lehneme na pravý bok, rozšíří se spodní část žaludku, a vy se cítíte být plní. Tlak pak vede k tomu, že jídlo v žaludku projde střevy rychleji a vy máte brzy pocit nutnosti vyprázdnění.

Velkou roli hraje však i ono pohodlí. Obvykle se horní část žaludku během jídla rozšíří a přizpůsobí se množství jídla. Ale pokud jste ve stresu, stěny žaludku ztuhnou, což zvyšuje tlak na spodní část.

Existují rovněž důkazy, že při jídle vleže absorbujeme ve srovnání s jídlem vsedě pomaleji sacharidy, což je obecně považováno za zdravou věc, protože pak nehrozí velké výkyvy v hodnotě hladiny cukru v krvi.

Je tu však i negativní riziko. Není sice podpořené žádným výzkumem, ale přesto podle vědců může při jedení vleže vzniknout gastroezofageální refluxní nemoc (GORD), což je situace, kdy se obsah žaludku vrací zpět do jícnu a může způsobit stavy podobné infarktu.

• Na každý pád Americká gastroenterologická společnost nedoporučuje jít si lehnout po dobu dvou hodin po jídle, což by naznačovalo, že jíst vleže pravděpodobně až tak skvělý nápad nakonec není.

Jíst vestoje

Co se týče stravování vestoje, neexistuje žádný skutečný důkaz, že má nějaké negativní účinky na trávení a není uveden na žádném seznamu zakázaných aktivit zdravotnických organizací.

Gravitace sice pro funkce střeva není nijak potřebná, pomáhá však při prevenci GORD. I proto si někdy lidé dávají v noci víc pod hlavu, aby se jim lépe trávilo.

Stát během jídla však má tu výhodu, že spalujete více energie, odhadem asi 50 kalorií navíc za hodinu ve srovnání se sezením. Takhle za jeden den to není nic moc, ale pokud tak budete činit pravidelně, po nějaké době půjde o zajímavá čísla.

Ale to vše jsou jen takové zajímavosti, a nikdo vás skutečně nenutí měnit polohu, při které obvykle jíte. Jak jsme již uvedli, důležitými jsou jiné zásady, kdy je potřeba se jídlu dostatečně věnovat, abychom měli nejen fyzický, ale i psychický pocit co nejdelší sytosti.

• foto: VitalikRadko, Goodluz, CandyBoxImages, cz.depositphotos.com

Chcete také zhubnout? Mohlo by se vám hodit:

• Co jsou Kalorické tabulky a jak je používat?
• Recepty včetně nutričních hodnot
• Kalorická kalkulačka
• Kniha Kalorické Tabulky – nejlepší recepty

19.8.2021 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně