Jíst pálivá jídla ano, nebo ne?

Ne každému jídla s pálivou paprikou nebo kořením „sedí“.

Přesto za určitých okolností mohou pomoci při hubnutí nebo pro zdraví.

Záležitost tropického pásu

Zajímavé je, že jíst pálivá jídla je běžné v zemích tropického pásu. Což je zvláštní, protože tam už přece horko je, proč tedy takzvaně přidávat pod kotel? Vědecky zdůvodněno – jde o termoregulaci těla, které tak vyrovná okolní teplotu a nepotí se.

Proto také vědci v létě doporučují pít teplé nápoje, aby se teplota těla vyrovnala s teplotou okolí, a pak se nebudete – podle vědců – tolik potit. Což popravdě řečeno je sice hezký fakt, ale pěkně vychlazený nápoj je holt pěkně vychlazený nápoj, že?

Druhým důvodem zvýšené konzumace pálivých jídel ve výše zmíněných zemích je skutečnost, že po pálivých jídlech má člověk větší pocit nasycenosti i po menší porci a nemá potřebu jíst brzy zase znovu. Což v parných vedrech znamená, že se potom tělo může více věnovat oné termoregulaci místo trávení a zpracování potravy.

Indická ajurvéda dokonce dělí potraviny na horké, neutrální a studené, resp. zahřívací a ochlazující, ve smyslu chladícího nebo zahřívacího efektu potraviny. Existují tabulky, které z nich jíst v určitá období roku, aby to vyhovovalo našemu tělu.

Proto se musejí skutečná asijská, filipínská nebo mexická bistra v podmínkách mimo rovník a tropický pás přizpůsobit chuti – resp. spíše požadavkům těl – místních obyvatel. V našem mírnějším podnebném pásmu nejsme na ostrá jídla příliš zvyklí, protože je prostě naše těla tolik nepotřebují, není taková potřeba regulovat tělesnou teplotu.

Něco z Asie, něco z Jižní a Střední Ameriky

Pokud jde o pálivé ingredience, z Asie k nám přicestoval česnek a zázvor, z Jižní a Střední Ameriky chilli papričky.

Původní vlastí česneku je Mongolsko, odkud se dostal nejprve do Číny a Hedvábnou stezkou pak i do Evropy. Za své štiplavé aroma vděčí alicinu, který má antibakteriální, protiplísňové a protivirové účinky.

Zázvor – soudě podle archeologických vykopávek z míst starých tři tisíce let – pravděpodobně nejprve pěstovali v Číně, odkud se dostal do Indie a ve starověku jej už znali i v Řecku. (A nemůžu si odpustit poznámku, že ve středověku se přidával pro chuť do piva, místo současného chmele). Ostrou chuť mají tentokrát na svědomí gingeroly a jejich derivát shogaol, látky chemickým složením podobné kapsaicinu v chilli papričkách.

A konečně chilli papriky k nám přišly z Jižní Ameriky a podobně jako u česneku je jich větší množství druhů. Jejich pálivost způsobuje látka kapsaicin, o výhodách a nevýhodách si povíme níže. Kromě kapsaicinu obsahují feferonky (jak se chilli papričkám u nás rovněž říká) také vitamín C, betakaroten, vitamín E, vitamíny skupiny B, vápník, draslík a další. Sušené chilli papričky známe jako koření pod nepřesným názvem kajenský pepř.

Zdravotní výhody

Česnek

Pozitivně podporuje obranyschopnost organismu a trávení, snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi, pomáhá rovněž srdci a čistí cévy. Ničí parazity ve střevech a funguje proti nadýmání. Staří Egypťané považovali česnek za afrodiziakum.

Zázvor

Podle různých studií má pozitivní vliv na trávicí soustavu, snižuje hladinu cukru u diabetiků, má silné antioxidační i jisté protinádorové účinky, funguje proti zánětům, ulevuje od bolesti, snižuje horečku, ovlivňuje hladinu krevních tuků, dokonce při chemoterapii snižuje návaly ke zvracení.

Chilli

Podporuje krevní oběh, předchází infarktům a mozkovým mrtvicím, snižuje cholesterol, reguluje hladinu LDL, pomáhá zrychlit metabolismus a snížit chuť k jídlu a snížit množství tělesného tuku (což pomáhá při hubnutí), podle mnoha studií rovněž působí při prevenci některých nádorových onemocnění a sklerózy. Chrání před infekcemi, ničí cizorodé bakterie, uvolňuje hleny, zlepšuje náladu popudem k tvorbě endorfinů a serotoninu a dokonce pole jedné studie snižují riziko předčasné smrti o 14 %.

Zdravotní  rizika

Výše zmíněné však platí pro dospělé, děti by ostrá jídla rozhodně jíst neměly. A stejně tak ani těhotné a kojící ženy nebo alergici, případně lidé s poruchou srdečního rytmu nebo poruchou ledvin.

Jinak se ale pálivých jídel není třeba bát, pokud nepůjdete do extrému. Ostatně, pokud v sobě nemáte vnitřní potřebu dělat ze sebe před druhými frajera, ale jde vám jen o zdravotní účinky pro vás osobně, snad vás ani nenapadne zkoušet hned napoprvé nebo pravidelně ty stotisícové a milionové papričky. I zde platí všeho s mírou, zlatá střední cesta. Podstatné je jíst pálivá jídla s rozumem a v rozumném množství.

Nejen v Americe ale existují soutěže v pojídání co nejpalčivějších chilli papriček, ale znáte to – doma to raději nezkoušejte. Roku 2018 jeden soutěžící v New Yorku zkusil jít do nejpálivější papričky na světě a skončil v nemocnici. Příliš silné nebo často pojídané feferonky vám mohou způsobit bolesti břicha, bolesti hlavy, nevolnost, reflux, zvracení, průjem, pálení žáhy, zvýšení krevního tlaku, podráždění močových cest a ledvin… Větší množství chilli papriček může zvýšit riziko vzniku rakoviny žaludku a silně pálivé druhy mohou až poleptat sliznici hltanu, pokožku a oči.

Podobně užívání česneku s mírou (2 až 3 stroužky denně) není škodlivé, ale větší dávky mohou způsobit nadýmání, bolesti, podráždění žaludku, zvracení, průjem i poškození ledvin s poruchami močení.

Scovilleho stupnice pálivosti

Americký lékárník Wilbur Lincoln Scoville v roce 1912 pro jednu farmaceutickou společnost vypracoval tabulku pálivosti jednotlivých druhů paprik a chilli papriček. Tato stupnice se používá dodnes a na internetu ji bez problémů sami najdete. Testování probíhalo a dodnes probíhá u sušených chilli papriček, protože čerstvé obsahují 90 % vody a tudíž i hodnota pálivosti, neboli SHU, je daleko, daleko nižší.

Sladká paprika neobsahuje žádný kapsaicin a má na stupnici hodnotu 0, oproti tomu třeba paprička Pepper X dosahuje hodnoty 3 180 000 SHU! Mezi papričky s hodnotou pálivosti kolem dvou milionů patří ještě Carolina Reaper, Dragon´s Death a Trinidad Scorpion Moruga. Tyto papričky pálí údajně i přes troje latexové rukavice. Z chilli papriček se mimochodem vyrábí pepřový sprej, který má od dvou od čtyř milionů SHU. A pro zajímavost: čistý kapsaicin má 16 milionů SHU a ptáci jej na rozdíl od lidí vůbec necítí.

Jak na to?

Pokud tedy chcete pro zdraví zařadit do svého jídelníčku pálivá jídla, nejlepší bude začít na mírně pálivých papričkách a případně zkoušet svůj práh tolerance (každý má jiný), abyste zůstali, jak se dnes říká, ve své „komfortní zóně“. Nemá přece smysl jíst nějaké jídlo, kde by pálivost zcela přebila chuť samotného celého pokrmu. Zkuste tedy nejprve třeba poblano papričky (1 000 – 2 000 SHU), potom třeba jalapeño (2 500 – 8 000) nebo chipotle (5 000 – 10 000), a pokud pořád v pohodě a pálivost vám přijde nízká, zkuste třeba serrano (23 000 SHU) nebo se propracovat k papričkám habañero (až 350 000 SHU).

Mimochodem, pálivou chuť v ústech můžete potlačit buď suchým chlebem, nebo sklenicí mléka. Voda nepomůže (a pivo žel také ne).

foto: cz.depositphotos.com

5.9.2022 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně