Milí tabulkáři, i já se rozhodla na základě žádosti správců skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami podělit se s vámi o svůj příběh.
Kéž je pro ty, kteří váhají nebo přešlapují na místě, tou správnou motivací.
V dětství jsem patřila k hubeňourům, mohla jsem sníst klidně deset knedlíků a kotel svíčkový a nebylo to na mě poznat. Přibírání začalo až nějak po dostudování se začátkem „dospěláckého“ života. Vždy jsem jídlo milovala a nedělalo mi problém sníst ho hodně, klidně se i přecpat. Co na tom, že jsem pak samou těžkostí sotva funěla? Po večerech otevřít Nutellu, sníst jí klidně půlku, vždyť to nic není. Stejně tak to bylo s tatrankou nebo čokoládou Milkou. Žádný problém…
Ve spokojeném vztahu jsem tak nějak pomaloučku nabírala a s rozchodem pak hubnula stresem. Takto jsem kolísala několik let. Až se současným partnerem (skoro manželem) jsem to dotáhla k opravdové obezitě. Spokojeně jsem si jedla, co mě zrovna napadlo, neřešila jsem, jestli jím hodně nebo málo zeleniny, jestli jím dost bílkovin (co to jsou bílkoviny, he?). Když se ohlédnu zpět, živily mě v podstatě hlavně sacharidy a tuky. Není divu, že jsem měla brzy zase hlad.
Těhotenství jsem začínala s 82 kg a rodit jsem šla s rovnými 100 kilogramy. Nechápala jsem, že opravdu moje váha ukazuje trojciferné číslo. Ale co, jde o těhotenství, to přece musím jíst za dva a nemusím řešit, kolik čeho sním, miminko si přece řekne samo, šly mi hlavou klasické hlášky.
Nicméně po porodu přišly i nějaké zdravotní komplikace, které mě donutily se nad svým stravováním zamyslet. Tak jsem si řekla, že začnu víc chodit alespoň na procházky a jíst „zdravě“. Ano, opravdu jsem jedla více zeleniny, ovoce i bílkovin. Jenže jíst zdravě neznamená, že se člověk musí dostat do kalorického deficitu a hubnout. I člověk, který jí „zdravě“, může přibírat.
Po porodu jsem u pár lidiček ve svém okolí zaregistrovala aplikaci Kalorické Tabulky a stáhla si ji. Začala jsem zapisovat, ale nikdy jsem u toho nevydržela déle jak dva týdny, rekord byl cca 3 měsíce, když jsem shodila nějaká ta kila (3 až 6 kg). Ale pak jsem zase usnula na vavřínech a kila šla zpátky nahoru. K Tabulkám jsem byla dosti skeptická, přišlo mi to jako šílená otročina a neuměla jsem si představit, že fakt budu dlouhodobě vážit a zapisovat jídlo.
Myslela jsem si, bůh ví, jak mi to nesluší, ale když jsem pak obdržela pár fotografií, na kterých jsem se viděla, rozbrečela jsem se a bylo mi z toho opravdu smutno. To přece nejsem já, tahle vyžraná selka, říkala jsem si v duchu.
Faktem bylo, že již delší dobu jsem se i styděla chodit do společnosti a necítila jsem se ve svém těle vůbec dobře. Záviděla jsem štíhlým holkám a sama sobě nevěřila, že bych dokázala cíleně zhubnout, aniž by mi k tomu nedopomohl stres (viz předchozí zkušenosti z telecích let).
Ale stejně se něco ve mně tenkrát zlomilo, v hlavě mi seplo, že takhle už to dál nejde a že pokud ze sebe nechci být nešťastná, musím se sebou něco dělat.
A ono to konečně vyšlo! Musím podotknout, že na samém začátku mi hodně pomohla kamarádka, která Tabulky také zapisovala a vzájemně jsme se podporovaly, posílaly si každý večer svá zelená kolečka a jídelníčky. Tahle motivace byla naprosto boží a jsem za ni neskutečně vděčná. Myslím, že je hodně důležité mít kolem sebe lidi, kteří vás na vaší cestě, ať už za hubnutím nebo čímkoli jiným, podporují. Podpora blízkých je opravdu mocná čarodějka. A já měla to štěstí, že jsem kolem sebe ty své blízké podporující měla.
Kila šla nenápadně dolů, ani jsem si to neuvědomovala a najednou bylo dole prvních 10 kg. A okolí si toho začalo všímat. To mě uvnitř samozřejmě hřálo a také motivovalo k tomu, abych to nevzdala a dotáhla do cíle. Ne vždy to byla pohoda, ne vždy byla kolečka zelená, dopřávala jsem si občas i cheat day, kdy jsem si opravdu bez výčitek dala cokoli, na co jsem měla chuť a co jsem si dlouho nedala.
Ale vždycky jsem se ráda vrátila do „tabulkového“ režimu a byla jsem v klidu, že mám svoje stravování pod kontrolou. Za cca tři čtvrtě roku jsem zhubla téměř 25 kg a od ledna letošního roku jsem v udržovací fázi.
Jsem na sebe za tenhle úspěch pyšná, ale zároveň to neberu, jako že mám vyhráno a že teď můžu zase tláskat, co mě napadne. Myslím, že udržet si váhu je mnohem náročnější než zhubnout. A tak moje cesta nekončí, naopak pokračuje dál. A já jen doufám, že si třeba za tři roky budu moct na tento příběh navázat.
Kalorické Tabulky mě naučily nejen mít se pod kontrolou, což mi vyhovuje (ne na každého to musí platit), ale také nad jídlem jinak přemýšlet. Naučila jsem se díky nim, co jednotlivé potraviny obsahují a co je pro moje tělo důležité a co naopak vůbec k životu nepotřebuji, a nakonec ani nechci.
Závěrem bych chtěla všem bojovníkům za jejich cíli popřát pevnou vůli a ať vše dopadne tak, jak si přejete! Důležité je si svoje priority nastavit v hlavě a jít si za tím. Nikdo jiný to za vás totiž neudělá. A když na své cestě zaváháte nebo šlápnete vedle, to vůbec nevadí. Jsme totiž jen lidé a máme jen jeden život a ten je potřeba si také užívat a nejen přežívat.
Ačkoliv to zní jako sebechvála, publikace Kalorické tabulky je svým způsobem skutečně jedinečná.
Kuchařek je na knižním trhu hromada. Kdejaká celebrita dnes sepíše svých pár receptů a jde s tím mezi čtenáře. Sám bych ostatně mohl vydat knihu 50 obědů pro děti doma v době koronaviru.
Celý článek 23.11.2020 0
23.5.2024 Články, Jak zhubnout
Erythritol, čekankový sirup a flavdrops – oblíbená sladidla zejména u lidí, kteří si hlídají příjem. A často také velmi diskutovaná sladidla, jako ostatně vše, co je spojené s výživou a hubnutím.
Nikdy nic není jen černé, nebo jen bílé, a proto je dobré vědět, že každé z těchto sladidel má své specifické výhody a nevýhody.
Celý článek 10.6.2024
Jaké změny ve svém jídelníčku můžeme udělat hned? Věřte, že stačí aplikovat šest jednoduchých zásad a budou se dít velké věci.
Mluvíme tady o posílení našeho zdraví, lepším pocitu, zvýšení energie a omezení chutí. A pro mnohé pak také o hubnutí bez diet a hladovění.
Celý článek 6.6.2024
Z úžasných proměn uživatelů aplikace Kalorické Tabulky se pravidelně radujeme v našich uzavřených skupinách na Facebooku.
Největší radost máme samozřejmě z těch, kde vidíme jejich cestu, tj. když na počátku čteme příspěvek začátečníka a po nějakém odpovídajícím čase pak výsledek jeho snažení.
Celý článek 2.6.2024
