Saša Fraisová: Vše, co potřebujete vědět o pitném režimu
Téma pitného režimu je opředeno poměrně dost mýty. Je tedy logické, že každý věří něčemu a že se občas úporně drží při životě i tvrzení, která nejsou tak úplně podložená.
Kolik tekutin skutečně potřebujeme?
Obecné pravidlo zní 30 až 40 ml na kilo. Což u mohutnějších lidí samozřejmě vydá vyšší číslo. Neznamená to vždy, že to musíme všechno vypít. Tekutiny přijímáme i potravou, v ovoci, zelenině, nebo třeba polévkách. Potíž je v tom, že spousta lidí nejí potraviny jako ovoce nebo zeleninu v syrovém stavu, proto obsah vody v potravě mají nižší. Z toho důvodu se obecně počítá s tím, co si člověk vypije. Pak samozřejmě stačí držet se na té spodní hranici výpočtu.
U stravy bohaté na méně vhodné sacharidy, s nízkým obsahem ovoce a zeleniny, ale taky u stravy výrazněji bohaté na bílkoviny je vhodné na pitný režim dbát trošku víc.
Jsou mezi námi lidé, kteří jsou nastavení na to, že pijí málo. A ti, kteří jsou nastavení na to, že pijí relativně hodně. Pak je nejobsáhlejší skupina – ti, kteří se můžou naučit pít, pokud dost nepijí jen proto, že na pití nemyslí. Jestliže tedy nezvládáme pít tolik, kolik říká vzoreček, a opravdu se to nedá „naučit“, není závada na našem přijímači, je to dáno naším nastavením. Ale je vhodné se snažit aspoň o to, abychom na pití mysleli a nezanedbávali ho úplně. Některým pomůže si svůj pitný režim zaznamenávat – ať už v nějaké aplikaci nebo na papír.
Je pravda, že je pití vody škodlivé?
Nebudu se rozepisovat o tom, k čemu všemu je voda dobrá. Ale dovolte pár řádek k často opakovaným tvrzením o škodlivosti vody. Pokud jste zvyklí na větší množství tekutin, není uváděné množství špatně, jestli není jiný zdravotní důvod pití omezit. Ne, každý opravdu nemá pít 1,5-2 litry a ani kapku navíc. Je pochopitelně špatně do sebe nahrnout větší množství vody naráz – ano, i čistá voda může velmi ohrozit zdraví, nebo dokonce zabít, to nepřeháním, ale pozor!, ne jen tak.
Řeč je o tom, že…
Nemáme do sebe nahrnout větší množství NAJEDNOU (bezpečný je ještě půllitr, litr už je ale moc).
Nemáme do sebe „nalít“ několik litrů v krátkém rozmezí.
Nemáme se divoce prolít v horký den, když jinak nejsme zvyklí pít víc. To pak pochopitelně ke kolapsům a ohrožení zdraví vede.
Pokud pijeme třeba 4 litry za den v průběhu celého dne, je to naprosto v pohodě, jestliže se víc hýbeme, je horko, nebo jsme mohutnější. A jsme na to zvyklí.
Pít raději vodu, nebo minerálku?
Proč se někdy říká, že nemáme pít jenom vodu, ale radši minerálku? To varování je kvůli elektrolytům – když je horký den, sportujeme a hodně se potíme, tak v těle ubývají minerály (odcházejí potem, močí, navíc je „vyplavujeme“ tím, jak se proplachujeme), a pak je organismus ohrožený, jak ledviny, tak třeba srdce. V takovém případě jsou minerálky naprosto na místě.
U sportovců se často přidávají v létě přímo elektrolyty, protože se pocením při tréninkové zátěži odplaví hodně minerálů, které pak chybějí třeba i k tomu, aby srdce správně tlouklo – když to zjednodušíme.
První pomoc
V případě krize, když není po ruce minerálka, ale my se potíme opravdu hodně, je nám na omdlení, motá se nám hodně hlava (a hodně jsme se hýbali a hodně potili), si můžeme pomoct: nebojte se klidně si vodu trošku osolit i obyčejnou solí, stačí troška a asi bude potřeba přihodit i trošku cukru, ale pomůže to od nejhoršího.
V horkých dnech, které jsou u nás čím dál častější, není také ideální vyhýbat se soli u jídla. Naopak, nebojme se si v takový den více posolit (pokud ji nemusíme opravdu důsledně hlídat ze zdravotních důvodů).
FAQ
Pít, až když máme žízeň? Ne, to je pozdě. Pocit žízně je už volání o pomoc, doslova.
Odvodňuje kafe a čaj? Ne. Respektive, ten vliv je natolik zanedbatelný, že se o něm nemusíme bavit, pokud nepijeme kafe nebo silný černý čaj na litry (a i pak v něm přijímáme tekutiny).
Jak poznáme, že máme tekutin akorát? Docela jednoduše podle barvy moči. Ideálně by měla být světlá, ale ještě ne úplně „voda“.
Dá se zvyknout na to, že chodíme hodně na záchod? Ano, je to o zvyku, stabilizuje se to.
Odrovnáme si pitím ledviny? Pokud jsou zdravé a pokud dodržíme to, o čem píšu výš, není důvod k obavám.
Co je dobré si zapamatovat ohledně pitného režimu
Pokud jsme zdraví, není čeho se bát.
Ideální je pít tekutiny neslazené, nekalorické.
Pokud jsme zvyklí na slazené pití, začněme si ho postupně ředit vodou.
Voda v ČR je jedna z nejkvalitnějších na světě (z veřejných zdrojů), takže žádné obavy v tomto směru.
Pokud se vám samotná voda zdá „mdlá“, můžeme ji vždy dochutit kouskem ovoce, citrusy, okurkou, bylinkami…
Výživová poradkyně, osobní trenérka a trenérka tanečních sportů, která se specializuje na práci s klienty s obezitou a nadváhou. Napsala na toto téma i úspěšnou knihu CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT, nedávno přidala další s názvem JÍST, ČI NEJÍST. Potkat ji můžete například ve skupině Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami nebo samozřejmě na jejích stránkách a také na jejích lekcích tance a sportu v Centru tance Praha a v Balance Club Brumlovka.
Jmenuji se Alexandra Rohlíková. Jako výživová poradkyně odpovídám často na dotazy uživatelů aplikace Kalorické Tabulky, jež se objevují ve skupině, která k oblíbené aplikaci patří.
Aplikaci Kalorické Tabulky jsem si poprvé stáhla do svého mobilu v roce 2012, když můj přítel /nynější manžel odcestoval služebně do Švédska a já jsem se rozhodla pro trvalou změnu svého „tělesného já“.
Jasně, každý z nás by nejraději viděl výsledky hned. Ale je potřeba si uvědomit, že na svou aktuální váhu jsme se taky nedostali přes noc. Takže rychle to dolů také nejde.
Pokud znáte hořčici jen tu světlou ze stánků s párky v rohlíku nebo z bufetů na stadionech, vězte, že její historie a počet druhů a možností je daleko širší.