Jídla z jednoho hrnce aneb eintopf

Vaření jídel v jednom hrnci je v podstatě staré jako lidstvo samo. Archeologické nálezy dokladují tento způsob přípravy do doby před 16 tisíci lety.

Vlastně se není co divit. Pokud jste žili jako nomádi, těžko jste mohli mít široce vybavenou kuchyni s mnoha pánvičkami, hrnci, pekáči a několika plotýnkami.

Jedním z nejstarších typů obydlí byly dřevěné chatrče, kde spalo klidně i patnáct, dvacet lidí a kde se v jednom rohu udržoval v kameny obloženém ohništi oheň. Kouř pak unikal dírou ve střeše. Rekonstrukci podobného domku můžete najít třeba v replice keltského hradiště u Nasavrk nebo na místě staroslovanského hradiště ve Znojmě.

V podstatě je to podobné, jako když trampové vyrazili na víkend do přírody a měli s sebou jen jeden kotlík, ve kterém se vše vařilo. Kotlíky bývaly původně vyrobeny ze snadno dostupných přírodních materiálů jako třeba z krunýřů želv, posléze z pálené hlíny a v době železné samozřejmě ze železa.

Zatímco dnes si můžeme vybírat, jakou dobrotu v jednom hrnci uvaříme a z čeho, dříve šlo spíše o takovou z nouze ctnost – prostě se do kotlíku hodilo to, co zrovna bylo po ruce. Kus masa nebo ryba, bylinky, zalilo se vodou a povařilo. Nezapomínejme, že takové vymoženosti jako kukuřice, brambory, rajčata, fazole, dýně nebo papriky se do zhruba 16. století daly najít pouze v Jižní Americe. Ostatně i rýže se v Evropě více rozšířila teprve v 15. století.

V oblasti českých zemí se proto v jednom kotli vařily spíše kaše – obilninové (ovesné, prosné, ječmenné…), zeleninové (včetně okopanin) i ovocné, bylinkové, používala se voda, mléko, vejce a samozřejmě – pokud bylo – i maso, nejčastěji ryby. Což znamená, že byste si možná v tehdejších dobách moc na eintopfech nepochutnali.

Mimochodem, eintopf. V němčině to sice skutečně znamená „jeden hrnec“. Ale do 20. století by se na vás i v německých zemích dívali jako na blázna, protože tohle slovo se poprvé použilo v kuchařce z roku 1934. Američané jídlům z jednoho hrnce říkají „stew“, což se překládá jako dušené maso se zeleninou, ale původní význam je „potit se“, případně přeneseně „potit se ve vlastní šťávě“.

Ale to jen tak bokem. Třeba místo brambor se používala vodnice brukev (chutná trochu jako ředkev v kombinaci s kedlubnou), místo rýže byste si pochutnali na jáhlech (či celém prosu), pohance či špaldě, místo fazolí na koňských bobech. Ostatně, zachoval se jeden starověký recept jídla z doby halštatské, tedy z doby Keltů, které se dodnes připravuje.

Ritschert

Suroviny: Žito, proso, koňský bob, uzené maso, voda, ocet, sůl, bylinky.

Postup: Do vařící vody dáme vařit uzené. Po půl hodině přidáme ječmen, předvařený koňský bob. Po další půl hodině přidáme proso. Když je všechno měkké, přidají se bylinky a jemně se vše dochutí octem a solí.

Tím jsme se dostali k receptům, o které jste si někteří psali na našich facebookových stránkách. Protože jsme začali historií, ještě chviličku v ní budeme pokračovat. Císař Napoleon před bitvou tří císařů přespal v tehdejším zájezdním hostinci Pindulka pod kopcem Žuráň, kde mu velmi zachutnalo místní jídlo z jednoho hrnce.

Brambory na cibuli

Suroviny: Brambory, sádlo, cibule, česnek, sůl

Postup: Do hrnce dáte větší množství sádla, na něm zpěníte na kolečka nakrájenou cibuli, přidáte na kostičky nakrájený česnek (množství podle své chuti), přidáte syrové brambory nakrájené na plátky nebo kostky, přikryjete pokličkou a na mírném plameni vaříte do změknutí brambor. Voda se nepřidává.

Vlastně nejslavnějším jídlem z jednoho hrnce je u nás guláš. Jde v podstatě o nejtypičtějšího zástupce tohoto způsobu vaření. Národy nejen indické, maloasijské, středomořské, africké dodnes v jednom kotli vaří či dusí maso (hovězí, vepřové, skopové, jehněčí, drůbeží, zvěřina atd.) se zeleninou. V případě guláše s paprikou, v jiných zemích pak s rajčaty a cibulí, jinde s kurkumou, česnekem a zázvorem, případně s mrkví a kořenovou zeleninou, když se přidá zelí, je to segedínský guláš, ale také polský bigos, když hrách a kroupy, je to šoulet, a když fazole, je to vlastně chili con carné.

Chili con carné

Suroviny: Mleté maso, sádlo nebo olej, cibule, česnek, římský kmín, chilli papričky, rajčata, koriandr, oregano, špetka skořice (může být kousek čokolády), zázvor, fazole, hrst kukuřice, máslo na zjemnění, nachos jako příloha

Postup: na oleji zpěníme cibuli, přidáme koření a česnek (skořice stačí opravdu jen trošičku, aby nepřebila ostatní chutě), papričky, rajčata, mleté maso a nakonec fazole a necháme asi dvacet minut podusit. Na závěr dáme trochu másla na zjemnění. Podává se v miskách s nachos jako přílohou.

Když jsme u těch fazolí. Jako mladík jsem se hodně rád díval na filmy s Terence Hillem a Budem Spencerem. A ti ve svých filmech docela často dělali fazole na pánvi. Na jedné pánvi. Ale dají se dělat i v rendlíku. Nejvíc mi chutnají ty, které si Bud Spencer dělá v hangáru letiště ve filmu Sudá a lichá.

Fazole na cibuli

Suroviny: Sádlo, cibule, hořčice, chili koření, ajvar, česnek, rajče, bílé fazole, pepř, sůl

Postup: Na sádle dáme zpěnit cibuli nakrájenou na kolečka, přidáme kostičky česneku, hořčici, rajče a ajvar, přidáme velké bílé fazole a necháme podusit. Podává se s chlebem. Sádlo je zde důležité pro chuť podobně jako u brambor na cibuli výše.

Pak jsem se začal zajímat o indickou kuchyni, kde je podobných jídel z jednoho hrnce hromada, ale asi nejtypičtějším bude dhál.

Dhál

Suroviny: Olej nebo sádlo, pórek, cibule, česnek, rajčata, brambora, červená čočka, vývar nebo Bujonka, koření: garam masala, chilli, kari, římský kmín, zázvor. Máslo na zjemnění.

Postup: Osmahneme cibulku a pórek, přidáme česnek a koření, přidáme na rajčata a na kostičky nakrájenou bramboru a nakonec červenou čočku. Zalijeme dvojnásobným množstvím vývaru, než je čočky. Dusíme dvacet minut, přidáme máslo, provaříme do konzistence kaše.

Jednoho podzimního dne mi mamka mojí manželky dala skleničku jejího „leča“, zavařené cukety s rajčaty a paprikou. Chutná mi to hodně. Jedno, jestli s rýží, jen tak s vajíčkem a chlebem, nebo s těstovinami. Tehdy jsem si koupil na ozkoušení tarhoňu.

Tarhoňa s lečem

Suroviny: Olej, cibule, česnek, sklenička leča (případně zmrazená směs na lečo, ale není to úplně ono), koření podle vlastní chuti.

Postup: Osmahneme cibuli, přidáme česnek, koření podle sebe (někdo dá římský kmín, jiný tymián, další zase něco jiného), lečo, zasypeme tarhoňou, přilijeme vodu nebo vývar a necháme asi 10 minut podusit.

Hodně rád jsem chodil do rybího bufetu v Praze na Václavském náměstí v jedné z pasáží. Dávno je tam místo něj vietnamské bistro. A tak alespoň o prázdninách zajedu do skvělé rybárny a rybí restaurace ve Velkém Meziříčí, kde mají i vlastní pivovar. Nu a mimo prázdniny si doma pak udělám z nostalgie v jednom rendlíku třeba rybí rizoto.

Rybí rizoto

Suroviny: Sardinky ve vlastní šťávě, olej, rýže, cibule, česnek, hořčice, koření na ryby, adžika, rajčata, hrášek, vývar.

Postup: Osmahneme cibuli nakrájenou na měsíčky, přidáme česnek nakrájený na kostičky, lžičku hořčice, sardinky. Posypeme je kořením na ryby a necháme trochu osmahnout. Přidáme rýži a necháme ji trochu na oleji osmahnout. Zalijeme dvojnásobným množstvím vývaru nebo vody s Bujonkou, než je rýže. Přidáme adžiku a hrst hrášku. Necháme dusit deset minut, vypneme a necháme deset minut dojít. Po celou tu dobu nemícháme.

Aby článek nebyl zbytečně dlouhý, pro dnes se rozloučíme. Další své tipy nám můžete napsat třeba právě do oné naší facebookové diskuze.

foto: cz.depositphotos.com

---

Chcete zhubnout? Mohlo by se vám hodit:

• Co jsou Kalorické Tabulky a jak je používat?
• Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami
• Chudneme a jeme zdravo s Kalorickými tabuľkami na Slovensku
• Recepty včetně nutričních hodnot
• Kniha Kalorické Tabulky – nejlepší recepty

29.10.2024 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně