Články

Přinášíme vám ukázku zhodnocení stravovacích návyků pana Pavla (41 let), jenž nasdílel svůj jídelníček v aplikaci KalorickéTabulky.cz výživové poradkyni. Následující zhodnocení napsala výživová poradkyně Martina Jandová. A zde jsou její slova:

Vyhodnotila jsem Váš jídelníček a zjistila jsem, že Váš průměrný příjem energie za den je 9300 kJ. K přihlédnutí k Vašemu věku, váze, výšce a pohybové aktivitě je tento energetický příjem potravy přiměřený a dokonce bych řekla, že je i v pořádku.

Čím dál více lidí si uvědomuje důležitost správné výživy. Nejde jen o hubnutí, ale také například o součást léčby řady onemocnění. Ti uvědomělejší se pak výživou zabývají dokonce v rámci samotné prevence zdravotních problémů.

Ovlivnit stravou se dá totiž hodně, zejména pak tzv. civilizační onemocnění, mezi která patří obávané srdečně-cévní nemoci, obezita, diabetes mellitus 2. typu, hypertenze, dna aj.

Mám za sebou skoro čtyřicet let v tělocvičně. Jako předškolní dítě jsem chodila do rytmiky, pak na dlouhá léta spojila svůj život s aerobikem. A díky svému webu Aerobic.cz zároveň sledovala veškeré dění v oblasti fitness. To trvá prakticky dodnes.

Fitness progamu PILOXING® jsem si všimla hned po jeho uvedení, ale předpokládala jsem, že jde o módní trend, jenž se objevil ze dne na den… A stejně tak rychle zase zmizí. Nebyl by první, ani poslední.

V minulém článku jsme se podívali, jak si debužírují národy jihu Evropy. Jídlo si užívají, nespěchají, popovídají si u něho, a hlavně žijí zdravě – hlavní podíl na stolech má zelenina, ovoce, sýry. Ale jak je tomu ve střední a severní části Evropy?

Obecně se dá říci, že čím víc na sever se pohybujeme, tím nezdravěji budeme jíst. Má to svoji logiku.

Potkáváme je všude – na lesních cestách, horských stezkách, ale i ve městě. Nadšenci nordic walking – chůze, při které se používají speciální trekkingové hole, doslova zaplnili celou naši zemi.

Sympatické na tom je, že tento sport přilákal k pohybu také starší generaci. Ovšem pozor – i u takového jednoduchého cvičení je důležitá technika. Hole nejsou módní doplněk, ale účinná pomůcka – samozřejmě jen při správném používání.

Taneční aerobik, Port de Bras, Zumba fitness – to jsou styly, které dnes frčí v našich tělocvičnách, ale osloví převážně ženy. Už jsme se tu věnovali tématu Muži vs. ženy v posilovně. Právě ta byla totiž donedávna pro změnu doménou mužů, ale už to tak zcela neplatí.

A nyní je ten správný čas si říct, co vše ještě mohou naši muži cvičit, aby byli fit, když nechtějí nutně zvedat železa, nebo se nemuseli plížit do kouta sálu a tam se pokoušet „chytit“ ladné kroky.

Všichni víme, že máme jíst zeleninu. Ti sečtělejší dokonce znají i důvody. Přesto, když přijde na lámání chleba, resp. krájení zeleniny, už to tak slavné není. Jak ji zařadit správně do jídelníčku a upravit, aby nám chutnala? A navíc je to – přiznejme si – daleko pracnější, než si vzít rohlík s gothajem.

Mám doma spousta kuchařek. Ano, je to trochu posedlost, zvlášť když vám prozradím, že podle nich vlastně vůbec nevařím. Jenže ty krásné fotografie mě vždy navnadí a já bláhově uvěřím, že tentokrát to bude jinak…

V minulém článku jsem nastínil české turisty ve Španělsku, kteří v hotelu brali švédské stoly a možná stále berou útokem, aby měli na talíři co nejvíce jídla. Aniž by je zajímalo, jaká ta místní kuchyně vlastně je.

Říká se, že člověk má jíst jídlo a suroviny své země. Tedy ovoce a zeleninu, vypěstované v půdě, která je mu blízká. Protože obsahuje mikroorganismy, na něž je jeho tělo zvyklé.

Pilates je hit. Zmiňovali jsme jej už v článku o cvičeních pro pohodu, BODY AND MIND, a dnes se k němu vrátíme trochu podrobněji. Průvodce nám bude dělat Alena Palasová, která o tomto výjimečném programu hollywoodských celebrit i obyčejných lidí připravuje knihu.

Cvičení pilates má na svědomí Joseph Hubertus Pilates, jenž věřil, že duševní a tělesné zdraví spolu úzce souvisí a že tedy pravidelné cvičení dokáže tělo uzdravit. V podstatě praktikoval ono známé „Ve zdravém těle, zdravý duch“, na kterém „vyrostli“ naši prarodiče.

Náš vztah k slunci za poslední roky prošel bouřlivým vývojem. Na jednu stranu jsme varováni před rakovinou kůže, což někdy vede až do extrémů, kdy někteří jedinci pak vypadají pobledle a nezdravě, neboť se skutečně bojí v slunný den vyjít ven.

Na druhou strani všichni víme, že slunce v rozumné míře působí blahodárně a zajišťuje nám mimo jiné dostatek vitaminu D. Ale jak tedy najít tu správnou míru, která by byla zdraví prospěšná?