„Život není fér,“ zaslechla jsem nedávno v šatně po hodině cvičení. Následoval příběh, v kterém dotyčná paní vyprávěla, jak pečlivě se věnuje stravování – a přesto je celý její život boj s ručičkou na váze.

Jedním dechem pak přiznala, že moc závidí nejlepší kamarádce, jež se láduje (cituji) od rána do večera a nepřibere ani gram tuku. Jak je možné, že někdo vskutku může jíst jako Otesánek a jiný se – přehnaně řečeno – podívá na tabulku čokolády a přibere dvě kila?

O power józe jsem se již zmiňovala v článku Cvičení pro pohodu: Vyzkoušejte cvičení z oblasti BODY AND MIND. A protože se zdá, že zájem o ni rozhodně neupadá, pojďme se na ni podívat ještě jednou – a pěkně zblízka.

Věra Havlová z Centra funkčního pohybu, můj dnešní host, si nemůže účinky pravidelného cvičení power jógy vynachválit. A stejně tak její klienti, kteří prý doslova mládnou před očima. Ne, není to klamavá reklama, ale léty ověřená pravda: Ve zdravém těle je zdravý duch.

Kdybyste se procházeli kávovou plantáží, neuvidíte – jak si mnozí představují – keříky jako ve vinicích, ani vysoké rostliny jako kukuřice, ale budete procházet spíše jakýmsi třešňovým sadem.

Kávová zrna totiž vznikají v podstatě z pecek těchto třešní. Tzv. maso se jedním z tří možných způsobů odstraní, dokud nejde „pecky“, tedy kávová zrna, sesbírat samostatně.

Školní rok začal před pár dny a mnohým z nás již dochází inspirace co se týká svačin, které připravujeme každý den svým dětem do školy. Pokud se navíc snažíme, aby naše děti jedly zdravě, máme před sebou den co den dost často zapeklitý úkol, zvlášť když naše výtvory musí obstát v boji s konkurencí lákavých lahůdek z prodejen rychlého občerstvení.

Že se stravou našich školáků není vše v pořádku, vyplývá i z průzkumu Fóra zdravé výživy a České kardiologické společnosti (2006) realizovaného na českých školách.

Přibližně 600 000 lidí trpí v Česku osteoporózou, nejčastějším onemocněním kostí, které se projevuje úbytkem kostní hmoty a změnou stavby kostní tkáně. A protože se na blogu věnujeme nejen hubnutí, ale zdravému životnímu stylu obecně, pojďme si připomenout pár zásadních informací o této nemoci.

Pokud vám teď blesklo hlavou, že se vás to netýká – a chcete kliknout jinam, zadržte.

Minule jsme si řekli, kdo nám může radit s výživou, když se rozhodneme změnit svůj jídelníček kvůli hubnutí, nebo dokonce zdravotním problémům. Objasnili jsme si pojmy nutriční terapeut a výživový poradce. A přidali pár rad, jak si toho správného odborníka máme vybrat.

Dnes se blíže podíváme na hubnutí ve skupině. Má mnoho výhod, ale za všechny bych ráda jmenovala jeden opravdu praktický.

Přinášíme vám ukázku zhodnocení stravovacích návyků pana Pavla (41 let), jenž nasdílel svůj jídelníček v aplikaci KalorickéTabulky.cz výživové poradkyni. Následující zhodnocení napsala výživová poradkyně Martina Jandová. A zde jsou její slova:

Vyhodnotila jsem Váš jídelníček a zjistila jsem, že Váš průměrný příjem energie za den je 9300 kJ. K přihlédnutí k Vašemu věku, váze, výšce a pohybové aktivitě je tento energetický příjem potravy přiměřený a dokonce bych řekla, že je i v pořádku.

Čím dál více lidí si uvědomuje důležitost správné výživy. Nejde jen o hubnutí, ale také například o součást léčby řady onemocnění. Ti uvědomělejší se pak výživou zabývají dokonce v rámci samotné prevence zdravotních problémů.

Ovlivnit stravou se dá totiž hodně, zejména pak tzv. civilizační onemocnění, mezi která patří obávané srdečně-cévní nemoci, obezita, diabetes mellitus 2. typu, hypertenze, dna aj.

Mám za sebou skoro čtyřicet let v tělocvičně. Jako předškolní dítě jsem chodila do rytmiky, pak na dlouhá léta spojila svůj život s aerobikem. A díky svému webu Aerobic.cz zároveň sledovala veškeré dění v oblasti fitness. To trvá prakticky dodnes.

Fitness progamu PILOXING® jsem si všimla hned po jeho uvedení, ale předpokládala jsem, že jde o módní trend, jenž se objevil ze dne na den… A stejně tak rychle zase zmizí. Nebyl by první, ani poslední.

V minulém článku jsme se podívali, jak si debužírují národy jihu Evropy. Jídlo si užívají, nespěchají, popovídají si u něho, a hlavně žijí zdravě – hlavní podíl na stolech má zelenina, ovoce, sýry. Ale jak je tomu ve střední a severní části Evropy?

Obecně se dá říci, že čím víc na sever se pohybujeme, tím nezdravěji budeme jíst. Má to svoji logiku.