Zuzana Švédová: Jak si vyšperkovat zimní jídelníček

Zima, to je období ztišení se, přiblížení se ke svým kořenům, zaobírání se vlastním nitrem.

Člověk se více stahuje do sebe, aby pak na jaře opět rozproudil sílu, která se mocní s přibývajícím sluncem, prodlužujícím se dnem, teplem, jež nás vybízí užívat darů přírody vůkol.

Krajina spí, někdy zasypána sněhem, který přikrývá půdu, aby pomalu sílila a nabírala do budoucích květů a plodů. I lidem třeba spočinout, prohřát se vším, co nám úrodné jaro, léto a brzký podzim ve své moudré štědrosti nechaly. Abychom utužili imunitní systém, zbytečně neprochladli, ustáli zimu bez hlubších propadů.

Mezi úžasné zahřívající potraviny bude patřit kořenová zelenina, jako je mrkev, petržel, řepa. Celer je svou podstatou studený, proto, chceme-li jej zahrnout, zkusme jej doplnit o zahřívající koření a byliny. Dobrým tipem může být nakrájet jej na hranolky, blízké svým tvarem těm z brambor, posypat je kurkumou, jemně osolit himalájskou solí, dochutit sušeným rozmarýnem a pokapat kokosovým olejem. Vítaná večeře, například v doprovodu kvalitního sýru a trošky naložené zeleniny, je rázem na stole. I s mrkví si můžeme donekonečna vyhrát, jednou ji připravíme jako polévku, podruhé jako úžasný salát společně s rozinkami, skořicí, kokosovým cukrem, kokosem a lněným olejem. Osobně mrkev přidávám do sladkých těst, ať už těch na muffiny, koláče, buchty či bábovky. Mrkev také velmi ráda napařuji, společně s hráškem a brokolicí. Případně, upeču ji společně s kterýmkoliv oblíbeným druhem dýně, ať už máslovou, muškátovou či úžasně tvárnou hokkaido.

Dýně, protizánětlivá, zahřívající zimní pochoutka, je kapitolou sama pro sebe. Dýně jsou skutečně velmi variabilní, můžeme je povařit, napařit, upéci či zapéct. Sama miluji odrůdu dýně špagetové, která přímo vybízí, abychom ji naplnili něčím barevným a dobrým. Tento druh dýně je ještě stále běžně k dostání, pokud jsme si tedy nevypěstovali svépomocí, doporučuji špagetovou dýni zakoupit. Před samotnou přípravou ji vždy vydlabeme, ponecháme pouze dužninu. Dýni lze naplnit masem, společně se zeleninou a klidně i celozrnným kuskusem, máme-li rádi. Jsme-li spíše fandy italské kuchyně, vyzkoušejme směs rajčat, cibule, mozzarelly, žampiónů a oregana. Možností existuje nespočet, nebojte se proto popustit uzdu své fantazie. S přicházejícím podzimem a postupující zimou se hlavně ve Spojených státech objevuje v nabídce dýňové latte, které, jste-li kávovými gurmány, doporučuji přichystat a užít si s přáteli.

• Polévky, o kterých jsem se již zmínila, nikdy nejsou tak žádoucí, jako právě přes zimu, kdy prohřejí, zasytí, doplní cenné vitamíny a minerály.

Výtečným tipem budou kostní vývary, takové ty babičkovské, dlouze táhlé, jejichž chuť je plná a nesmírně masová. Tady doporučuji zakoupit pomalý hrnec, se kterým je chystání vývarů hračka. Dlouhým varem se do polévky dostává velké množství kolagenu, který je základní stavební jednotkou tvořící pojivovou tkáň a jenž se dlouhým varem přeměňuje na želatinu. Chceme-li docílit, aby se do polévky vyvařilo co nejvíce kolagenu, ale také vápníku, doporučuji přidat malé množství octu, např. jablečného. Stejnou službu nám udělá také citrónová šťáva. Vařené kosti dále uvolňují celé minerální spektrum, z něhož zmiňme především vápník, fosfor, ale také křemík, hořčík, draslík, síru, železo, selen, mangan.

Jsme-li například vegetariány, případně, masové vývary nejsou vaší oblibou, využijme zeleniny, ať už brokolice, květáku, pórku či již zmíněné kořenové zeleniny, ze které uchystejme výtečný krém. Ten doplňme o povařený amarant a na závěr o lžíci dobrého olivového či lněného oleje. Oleje se vyznačují taktéž zahřívajícím účinkem. Polévku lze posypat čerstvou natí.
Nezapomínejme ani na luštěniny, které doprovázejme mořskou řasou, kdy si je dopřejme alespoň 3 x za týden. Jednou z výtečných prohřívajících polévek může být ta z červené čočky, mrkve, batátu a majoránky. Milujete-li česnek, stejně jako já, nezapomeňte jej stroužek přidat. Polévka dostane nejenom říz, taktéž ji povznesete co se protizánětlivého alicinu týká. Pozor však, česnek třeba promačkat. Teprve pak se alliin přemění na účinný alicin.

• K snídani chystejme kaše, ať už z ovesných vloček, pohanky či jáhel, vše právě zmíněné nás nejenom zasytí, taktéž i prohřeje.

Navíc, pohanka je doslova vlákninovou bombou, vždyť na 100 g ukrývá rovných 10 g. A to už je co říci. Namísto citrusů zařaďme jablka, která můžeme rozvařit se skořicí, hřebíčkem, špetkou fenyklu, taktéž anýzem. Rázem získáváme silně zahřívající jablečný rozvar, kterým můžeme přelít kaši, případně dopřát si jako chutnou přesnídávku k dopolední svačině. Zohledněme taktéž technologický postup, to znamená způsob, jakým potraviny zpracováváme: syrové jablko nás tolik nezahřeje jako jeho dušená verze.

Na své si přijdou také bylinky, ať už lípa, černý bez, šípek, ale i heřmánek, zázvor, které náš organismus výtečně zahřejí, Zařadit lze také rooibos, který nabídne zajímavé množství železa. Naopak, zelený a bílý čaj mají na náš organismus spíše ochlazující vliv, stejně jako například máta. Tu ponechme na teplé léto.

Mezi potraviny, které nás vyloženě ochladí, řadíme:

• rafinovaný cukr
• kravské mléko, výrobky z něj, hlavně jogurt
• hlávkový salát, zelný salát, čekanka, rajčata, okurky, cukety, celer
• tropické a subtropické ovoce
• ovocné šťávy a džusy
• houby
• alkohol
• zelený čaj, máta

Téměř všechna čerstvá zelenina ochlazuje, co s tím? Jak se k tomu postavit, chceme-li zajistit něco málo enzymů a taktéž vitamínu C? Pokud máme rádi, upřednostněme zelené natě a dále, zeleninu, ať už zelí, mrkev, petržel a řepu, zkvasme, zfermentujme, přesně jako dělávaly po dlouhá staletí naše babičky a prababičky. Imunitní systém nám zcela jistě poděkuje.

Výčet potravin, které nás naopak prohřejí:

• mrkev, dýně, cibule, česnek, chilli paprička
• broskve, třešně, maliny, datle
• všechno sušené ovoce
• mák, vlašské ořechy, slunečnicové semínko
• jáhly, quinoa, oves, rýže, batát, brambory, pohanka
• luštěniny
• kozí mléko, kozí sýr
• drůbeží, hovězí, vepřové maso, losos, úhoř
• káva, zázvorový a černý čaj, yogi čaj

Nechť je nám teplo, nechť jsme zdraví, již za dva měsíce můžeme přivítat jaro. Ať jsme tedy plni síly a energie, se kterou vyběhneme na první jarní bylinky.

Tip redakce KalorickeTabulky.cz:

Na pultech knihkupectví se právě objevila knížka Zdravou stravou proti únavě, kterou na základě svých mnohaletých zkušeností sepsala autorka článku Zuzana Švédová.

18.1.2020 Zuzana Švédová Články, Recepty a výživa