Zašli jsme si na oběd, počítáme si poctivě kalorie, ale pak to celé pěkně zapijeme…
Občas se zapomíná, že i pitím do sebe dostáváme další energii.
Znáte – člověk se může snažit, počítá každé deko přílohy na talíři, ale když jsme třeba s dětmi na výletě nebo na firemním večírku, přibudou k hlavnímu jídlu i nápoje. Muž si dá dejme tomu dvě pivka, manželka čtyři deci bílého, děti Fantu, Sprite, kolu nebo džus. A nakonec to rodiče (a možná i starší děti) ještě zapijí kávou – maminka nejspíše capuccinem, latte nebo kávou s mlékem. Podobně jako minule u příloh mě zajímalo, kolik kalorií do sebe podobnou tradiční várkou nápojů dostanu.
Jen bylo nutné spoustu nápojů rozdělit na další podjednotky. Například u piva. Cyklistická osmička, desítka, dvanáctka, nebo speciál? Světlé, nebo tmavé? Všechno hraje roli. A stejně tak víno. Bílé, nebo červené? Suché, polosuché, polosladké, nebo sladké?
A káva – espreso, macchiato, capuccino, latte, latte macchiato nebo flat white? A co digestiv po dobrém obědě, nějaký likérek? Koňak, becherovka, fernet, kontušovka neboli anýzovka, kmínka, čert, rum, cointreau, Tatranský čaj, gin neboli borovička neboli jalovcová (ano, je to jedno a to samé)?
Takže nejprve si musíme stanovit normy, tzv. konzumní jednotky. Pojďme se domluvit na tom, že manžel vypije dvě velká piva, žena si dá dvakrát dvě deci vína, a pak to spláchnou kávičkou či likérem. V následující tabulce tedy počítáme vždy litr piva, 4 dcl vína, 30 ml espressa, 230 ml u latte, nu a u lihovin jednoho velkého panáka – 0,04 litru. (Případné součty už nechám na čtenáři samotném podle aktuální situace.) U dětí pak udělejme kompromis, větší skleničku, tedy řekněme 0,4 litru džusu, limonády – a třebas i mléka. Když opět nebudeme přepočítávat na 100 g / 100 ml, ale na tzv. konzumní jednotku, vyjdou nám poměrně zajímavá čísla.
Samozřejmě, že absolutním vítězem tohoto kalorického žebříčku se stala voda, která kaloricky nemá co nabídnout. Ale v podrobnějším přehledu si ještě řekneme, že není voda jako voda.
Ale například káva latte s objemem 230 ml vyjde jako kaloričtější bomba, než dát si panáka. Samozřejmě pouze v případě, že si k obědu nedáte dvě piva a tím panákem to „nezazdíte“. Nebo že dát si pomerančový džus je kaloricky o něco menší zátěž, než si dát polo- a plnotučné mléko, i když limonády a koly jsou na tom kaloricky s mlékem jinak skoro nastejno (ne však, pokud jde o výživové látky).
O jednotlivých typech nápojů už jsme na blogu Kalorických tabulek vydali podrobné články v minulosti, kde jsou zhodnocena rizika i zdravotní účinky a složení jednotlivých tekutin. Pro připomenutí na tyto podrobné články uvádíme níže odkazy:
Ačkoliv to zní jako sebechvála, publikace Kalorické tabulky je svým způsobem skutečně jedinečná.
Kuchařek je na knižním trhu hromada. Kdejaká celebrita dnes sepíše svých pár receptů a jde s tím mezi čtenáře. Sám bych ostatně mohl vydat knihu 50 obědů pro děti doma v době koronaviru.
Etikety obsahují mnohé zajímavé informace, které vám pomohou i při zapisování jídelníčku do Kalorických Tabulek.
Každá etiketa potravin prodávaných v obchodě musí ze zákona a podle norem obsahovat určité typy informací, které vám pomohou jak při výběru, tak při přesném určení gramáže a kalorií.
V našich uzavřených skupinách na Facebooku sdílejí uživatelé aplikace Kalorické Tabulky vedle jídelníčků také své radosti a starosti.
Do těch radostí patří bezpochyby focení s profesionálním fotografem. O svou zkušenost se s námi podělila paní Vierka, kterou znáte z našeho blogu díky její proměně a báječným jídelníčkům, jež pravidelně sdílí na Facebooku.
Ačkoliv se asi všichni snažíme o zdravé vaření třeba v páře, smažení se stejně asi málokdo z nás vyhne.
V následujícím textu nabízíme porovnání tuků a olejů a jejich výhody i nevýhody s přihlédnutím k jejich složení nebo tzv. kouřovému bodu (nebo také bodu zakouření či tepelné stabilitě oleje).