Články

Předpokládám, že každý čtenář stránek kaloricketabulky.cz dnes už ví, že při zdravém hubnutí je třeba včlenit do života aerobní pohyb. Na teorii výpočtu doporučené tepové frekvence, kterou potřebujeme udržovat pro vytoužené výsledky, se podíváme podrobně v některém dalším povídání. A nyní si představíme rovnou vhodné adepty z nabídky tělovýchovných zařízení, díky kterým bude hubnutí jednodušší a radostnější.

Na úvod připomenu důležité a logické pravidlo  – vždy musíme vybírat pohybovou aktivitu podle našeho zdravotního stavu (a zohledňovat i případná kila navíc), a ne podle atraktivity, případně popularity, kterou daný styl právě zažívá.

Dynamický aerobik, živelná zumba, hromadné zvedání „železa“ v posilovně za zvuků burácející hudby. Takový je na první pohled trend fitness a leckoho může svou masovostí a hektičností odradit. Před patnácti lety ovšem začal tento svět zažívat zpomalení – a když se podíváte zblízka, zjistíte, že v nabídce cvičení si dnes vybere opravdu každý.

Mezi namakanými svalovci „proplouvají“ šatnou takřka éterické bytosti, které s karimatkou v podpaží nehlučně rozmlouvají o klidu a harmonii. Do tělocvičen znovu vstoupila jóga, vzkříšeno bylo sto let staré cvičení pilates a k tomu přibývaly nové a nové pomalé formy, které dostaly společný název, jenž mluví za všechno – BODY AND MIND.

V lednu se výrazně zvýšil počet akutních respiračních onemocnění. Mohou za to „vlídné“ teploty kolem nuly, jež jsou pro šíření virů ideální. Jízda MHD připomíná čekárnu u doktora… Co dělat, pokud už vás bacil lapil, aby se vám trochu ulevilo? O tom bude dnešní blog na kaloricketabulky.cz.

Pocházím z doktorské rodiny, kde se tradovalo, že „léčená rýma trvá týden, neléčená sedm dní“. Vím, všechno není obyčejná rýma, kterou údajně dostanete už v Kolíně, pokud sdílíte s nemocným vlakové kupé z Prahy, tj. během velmi krátké chvíle, ale ani vážnější kašlíček a spol. se u nás nějak dramaticky neřešily.

Světově známý internetový vyhledavač, společnost Google, vyhlašuje každý rok tzv. Zeitgeist, tj. seznam slov, která jsou nejvíce vyhledávaná v dané zemi. Jistě není bez zajímavosti, že pátým nejhledanějším sportem v Česku je Zumba!

A není to zřejmě jen nějaká náhoda. Pokud jste ještě o Zumbě neslyšeli, tak čtěte dál. A jestli jste o ní naopak už něco zaslechli a nevíte, co si máte myslet, tak také, protože naše informace pocházejí přímo od zdroje.

Podle jednoho nedávného průzkumu se pomocí novoročních předsevzetí údajně snaží zlepšit svůj život skoro polovina lidí. Zdá se to dost neuvěřitelné, protože kohokoliv se zeptám, tak mávne ruku a řekne, že on to rozhodně nedělá. Něco na tom výše uvedeném tvrzení ovšem bude, protože každoročně přeplněné tělocvičny v lednu mluví za vše. A jak jste na tom vy?

Mám ráda nové začátky. Ráno jako začátek dne, kdy se ještě zdá, že vše stihnu, protože mám před sebou celý dlouhý den. Začátek dovolené, kdy je její konec v nedohledu a vypadá to, že si skutečně odpočinu a nebudu se rozčilovat kvůli blbostem…

Každý rok je to stejné. Několik měsíců pracně shazuji čtyři kila, hlídám si sacharidy a tuky, a pak do toho přijde vánoční období. Nejprve jedu s dětmi za mými rodiči na Moravu. A tam, uznáte, se nedá jíst střídmě, zvláště ne o Vánocích. Obzvláště mé oblíbené kakaové rohlíčky nemohu nechat ležet ladem.

Do toho si připočtěme řízky a bramborový salát speciálně pro syny, ale samozřejmě i pro dospělé. O tom uzeném a slivovici bych už ale raději pomlčel, stejně jako o těch klobáskách, co táta schovává na zimu. Případně o těch povidlových koláčích, achich ouvej.

Kromě vánočního cukroví, ovoce, ořechů a vánočky patří na klasický štědrovečerní stůl jako hlavní jídlo neodmyslitelně smažený kapr a bramborový salát. A zatímco kapra bez problémů v některých rodinách nahradí řízek, případně jinak upravená ryba, bramborový salát prostě musí být snad všude.

Navíc se tato skromná příloha stává občas zdrojem úsměvných rodinných svárů v prvních letech společného života. Každý je totiž zvyklý na ten svůj salát, protože jak pravila jedna moje kamarádka: Nejlepší bramborový salát je ten od maminky. A celý život jde jeho chuť s námi…

Vánoce se přiblížily závratnou rychlostí a je čas zamyslet se nad tím, co budeme jíst na Štědrý den.  Povolíme si klasiku v podobě smaženého kapra se salátem, nebo budeme zkoušet dietní alternativy? A co si o tom myslí vlastně výživový poradce?

Na to vše jsem se tentokrát ptala Dany Urbářové, která má v této oblasti bohaté teoretické i praktické zkušenosti. Navíc je už pěknou řádku let výbornou instruktorkou aerobiku a vede ke zdravému životnímu stylu úspěšně dospělé i děti. A to velmi šetrným a sympatickým způsobem. Posuďte sami.

Minule jsme se ptali odborníků na zdravý životní styl, jak si máme užít Vánoce bez výčitek svědomí. Připomněli jsme si, že Vánoce nejsou o tom, abyste mysleli na to, co nesmíte, ale zároveň je třeba věnovat pozornost vyvážené míře konzumace a adekvátnímu pohybu.  Dnes se podíváme ještě na jeden ožehavý problém vánočních svátků. Jak odmítnout nabízené jídlo a neurazit.

Za sebe musím říct, že mám poměrně štěstí. Nejsem ten typ, který by bez příčiny snědl jen tak tabulku čokolády na posezení. Na druhou stranu vím, že když mi ji někdo nabídne, neodmítnu. A to bohužel i v případě, že na nabízenou pochutinu nemám ani kolikrát extra chuť. Říká se tomu slabá vůle a vsadím se, že v tom nejedu sama…

Nevím, kdy začínají Vánoce jinde, ale u nás v Bullerbynu začínají Vánoce ten den, kdy se pečou perníčky, píše hlavní hrdinka oblíbené knížky Děti z Bullerbynu. Její autorka, Astrid Lindgernová, tak krásně vystihla onu nepopsatelnou atmosféru vánočního očekávání, které voní po cukroví. Kdo by neznal, že?

Ačkoliv mají i dnes Vánoce své neodolatelné kouzlo, často jsme tak otráveni tím stresem kolem, že už ani nemáme sílu si je pořádně vychutnat. A to je škoda.