O kaloriích nevážně

Kdy si lidé začali dělat obložené chlebíčky? A proč? Mohou za to Francouzi, nebo Egypťané?

O tom je další článek v rubrice O kaloriích nevážně.

Každý rok ve stejnou dobu se objevují všude kolem nás tipy na skvělé dárky, předvánoční úklid a hlavně na údajně „zdravé“ cukroví…

Skoro by se mohlo zdát, že když jej připravíme podle doporučených receptů, můžeme ho konzumovat naprosto bez obav z nabraných kilogramů.

Ořechy jsou v Kalorických Tabulkách pro spoustu lidí strašákem, protože obsahují hodně tuku.

Na druhou stranu v sobě mají hodně nutričních látek. Co tedy s nimi?

Je to už neuvěřitelných pět let, kdy vyšla naše kniha Kalorické Tabulky – nejlepší recepty.

Rádi bychom tímto knížku doporučili novým čtenářům a hlavně poděkovali všem, kteří si ji doteď zakoupili…

Kdysi dávno lidstvo přišlo na to, že smícháním mouky a vody vznikne těsto, a začalo z něj péct chleba. A potom někoho napadlo dát do těsta náplň, zabalit a těsto uvařit či osmažit.

Časem dokonce vznikly i nové varianty těsta jako listové nebo odpalované.

Tak trochu jako slepý k houslím jsem se dostal ke studijnímu výletu na pár dní do jednoho z řeckých monastýrů, kde jsem zjistil, že existují jídla jako patatopita, spanakopita, skordalia, koulourakia, koliva, bougatsa, tyrokafteri nebo arakas latheros.

A samozřejmě jsem si zapsal recepty – viz níže.

Proč je důležité obohatit čísla o psychologii?

Někdy (z praxe troufale vím, že spíše často) se necháváme unést „něčími“, ať už dobrými, nebo úplně špatnými, radami k jídelníčku a zapomínáme, že vztah k jídlu je u každého z nás jiný.

S úderem podzimu si naši předci nechali požehnat úrodu a začali žít z toho, co zem dala. Nejčastěji z kaší.

Pod tímto pojmem si ale nepředstavujme dnešní podobu třeba krupičné kaše, šlo o daleko sofistikovanější systém.

V mládí jsem slyšel několik protichůdných tvrzení. Na jednu stranu jsem měl pít mléko, abych měl silné kosti, což podporovaly i tehdejší reklamy. Na druhou stranu jsem si měl dávat na vápník pozor, protože příliš zavápňuje.

Problém s vápníkem je i v tom, že tělo ho z různých potravin vstřebá různé množství a ke vstřebávání jsou potřeba další látky.

Setkáváme se s nimi neustále – buď při vaření brambor, nebo v potravinách, kde škroby, často modifikované, slouží jako zahušťovadlo.

Co to vlastně škroby jsou? A neškodí zdraví? Na to se podíváme v tomto článku.