O kaloriích nevážně

Podzim je vyhrazen houbaření. Tedy jak kde, ale u nás jistě.

A o houbách si dnes budeme povídat, a dokonce zabrousíme i na symfonii, která vznikla podle toho, jak houby jednomu hudebnímu skladateli zpívají. Jako vážně.

Liu An Gua Pian, Tai Ping Hou Kui nebo Guangxi Song Zhen? Ano, dnes na vás mluvíme čínsky.

Popovídáme si totiž – nadále již raději česky – o zeleném čaji, jehož domovinou je právě Čína.

Před začátkem prázdnin odhalila jihoafrická nadnárodní společnost SABMiller v dobře připravené reklamě, že pivo Patron je vlastně Gambrinus, a že Češi nevědí, co pijí.

Není to tak docela pravda. Protože čeští pivaři chtějí naopak vědět, co pijí – jak dále zjistíme.

Myslíte si, že turistika je vymožeností moderní civilizace? Ani náhodou.

Už třeba staří Římané na léto sbalili fidlátka a pět oliv a vyrazili na pobřeží Španělska či Tunisu.

Na svou prababičku mám moc hezké vzpomínky. Nejenom, že mi dávala francovku (Alpu) na kostku cukru – vám taky? –, ale vařila mi jedno zajímavé jídlo za druhým, jež dnes nikde nevidím nebo nemůžu sehnat, pokud si je sám neuvařím.

A popravdě, stýská se mi po nich.

Jistě jste již slyšeli či četli, že se má jíst naposledy nejvýše dvě hodiny před spaním, aby žaludek měl čas jídlo zpracovat, a vy pak v noci klidně spali a tělo se soustředilo výhradně na odpočinek.

Existují však jídla, která nám podle vědců mohou způsobit zlé sny. A naopak jídla, jež pomohou dokonce vyvolat lucidní snění.

Kalorické tabulky již nějakou tu řádku let nabízejí možnost zapisovat si svá denní jídla, nechat si vypočítat spálené i snězené kalorie, a nejen to.

Jaké zajímavosti nabízejí statistické údaje a záznamy z loňského roku?

To je pořád samé kalorie či kilojouly (podle libosti), sacharidy, tuky, vláknina, bílkoviny a vitamíny, ale nepodceňujeme tím také tak nějak další naše smysly jako čich nebo zrak?

Podle vědeckých studií má člověk větší požitek z jídla, pokud je esteticky upravené.

Vždy, když jdu kolem nebo na nějaké farmářské trhy, říkám si, jestli ta nabízená zelenina může být skutečně z farmy. Tedy, jestli je zrovna období té které zeleniny.

Musím se k tomu přiznat – jednou v červnu jsem chtěl ředkvičky a prodavačka se na mne dívala když ne jinak, tak alespoň udiveně.

Opět zde máme velikonoční čas. Vloni jsme si jej připomněli v článku Jarní jídla našich předků. Letos jsem původně chtěl napsat podobné téma, jakým bylo to vánoční, tedy co se jedlo v Izraeli v době Velikonoc.

Než mi došlo, že nic, protože se držel půst, a od oné Poslední večeře do úst nevzal ani Ježíš.