Recepty a výživa

Krize, o které mluvili jen někteří z ekonomů, politologů nebo přírodovědců, se nakonec dostavila v té nejméně očekávané podobě.

Pandemie koronaviru, a s ní spojené ekonomické propady, sociální izolace, nejistota, deprese a strach měly určitý vliv téměř na každého z nás…

Přerušované hladovění, přerušovaný půst, intermittent fasting (v anglickém jazyce) nebo prostě jen „ifko“.

Myslím, že v poslední době nenajdete nikoho, kdo by alespoň jedenkrát neslyšel některý z těchto názvů. Je to diskutované, je to módní, je to aktuální…

V přírodě platí jeden z mnoha zákonů, který já ve své nutriční praxi hojně využívám.

Tím zákonem je rovnováha příjmu a výdeje energie v organismu.

Žiju ve Španělsku 10 let a ještě, než jsem se odstěhovala z domoviny, moje kuchyně byla prodchnuta mediteránskou inspirací.

Základem byl kvalitní (extra panenský) olivový olej pro přípravu salátů a obyčejný pro smažení masa a ryb, omáček na těstoviny, španělské tortilly s bramborami…

Občas – třeba když se objeví celorepubliková karanténa nebo prázdniny – zůstanu doma s oběma syny a musíme si vařit.

Samozřejmě u jednoho skoro dospělého ve vývinu a u druhého na přelomu prvního a druhého stupně základní školy těžko můžu chtít, abychom jedli jenom zdravě a nutričně správně.

Podobné dilema řeší hodně lidí. Mně to bylo donedávna jedno.

V krámě jsem sáhl po tom, co bylo, a když k nám ještě zajíždělo Mléko z farmy, ze zvědavosti jsem občas koupil mléko od nich.

Svět jako by se rozdělil na dva tábory.

Ten jeden žije ve světě čísel a přiklání se k názoru, že dokud přijímáme správné množství energie a náš kalorický příjem podle tabulek sedí, není tak důležité, z jakého zdroje jednotlivé živiny přijímáme. Kalorie jako kalorie, na zdroji nezáleží…

Většinou už se každý seznámil s termínem low carb, často se o tomto výživovém směru hovoří a skloňuje se ve všech pádech.

Já tady nejsem od toho, abych tento směr chválila, nebo hanila. Každý má svou cestu, která mu vyhovuje. A tak je to v pořádku…

Ne každý z nás má chatu nebo sklípek u domu.

A přesto by si chtěl uchovat v bytě kořenovou zeleninu nebo brambory. Jak na to?

Zima, to je období ztišení se, přiblížení se ke svým kořenům, zaobírání se vlastním nitrem.

Člověk se více stahuje do sebe, aby pak na jaře opět rozproudil sílu, která se mocní s přibývajícím sluncem, prodlužujícím se dnem, teplem, jež nás vybízí užívat darů přírody vůkol.