Recepty a výživa

Před lety jsme pro uživatele naší aplikace Kalorické Tabulky vytvořili uzavřenou skupinu Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.

Velmi nás těší, že si v ní lidé vzájemně radí ohledně nastavení aplikace, ale také sdílí své jídelníčky a tipy na jídla.

Podobně jako u vlákniny (viz článek Jak a čím doplnit v jídelníčku vlákninu) většina nových uživatelů aplikace Kalorické Tabulky zjišťuje, že se jim často nezelená ani kolečko bílkovin.

Co jsou vlastně bílkoviny a jak dosáhnout toho, abychom jich konzumovali dostatek?

Jídlo je radost, ne starost.

A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.

S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.

Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.

Vláknina je důležitou složkou našeho jídelníčku. Pozitivně působí na náš zdravotní stav a – co mnohé asi zajímá nejvíce – pomáhá při redukci váhy. Ptáte se jak?

Tak se na to pojďte podívat a vše se dozvíte.

Mezi základní složky stravy patří sacharidy, bílkoviny (proteiny) a tuky (lipidy). Tyto organické látky nazýváme makroživiny nebo také makrosložky.

Výživu pak doplňují vitamíny, minerální látky a fytonutrienty – těmto látkám říkáme mikroživiny nebo také mikrosložky, protože tělu většinou neposkytují energii, ale hrají nepostradatelnou roli v našem metabolismu a na celkové množství jich potřebujeme významně méně.

Říkaly nám to už naše babičky, ale je to pravda? Dokáže nás zasytit jenom polévka?

Na tu druhou otázku jsem nedávno dostal odpověď v pražském areálu SAPA, kam si občas se synem zajdeme koupit nějaké exotické pochoutky, koření a na oběd. Na jednom rohu je bistro, kde pán vaří jen a pouze kapří polévku. Nečekal jsem však, že dostaneme skoro litrový lavor, pardon velký talíř, plný rybího vývaru, nudlí, zeleniny a opečených kousků kapra. Měli jsme problém polévku dojíst a vlastně jsme pak dlouho, dlouho neměli hlad.

Jíme ovesné vločky zalité studeným mlékem či rozmíchané v jogurtu, veškeré druhy pečiva jak běžného, tak celozrnného, které se z obilnin vyrábějí…

A to vše samozřejmě proto, že obiloviny jsou významným zdrojem vlákniny, bílkovin, vitamínů skupiny B včetně riboflavinu, minerálních látek, především železa, ale také zinku, jódu, mědi, manganu, vápníku, draslíku a hořčíku, a rovněž jsou zdrojem antioxidantů (selen, vitamín E).

Přístupů, forem a alternativ ve stravování je celá řada. Od smíšeného stravování přes low carb, přerušovaný půst, bezlepkovou stravu, vegetariánství až po veganství aj.

Mnoho lidí rádo testuje a zkouší tyto různé styly stravování a diety. Co ale funguje napříč všem trendům z hlediska dlouhodobosti nejvíc?

Panuje obecně rozšířený názor, že zdravá jídla jsou příliš drahá. A aby člověk mohl jíst zdravě, musel by utratit hromadu peněz.

Jako každý názor, také tento v něčem pravdivý je, v něčem nikoliv. Pravda je, že kvalitní a skutečně bio potraviny z farem jsou drahé, stejně tak jako maso z farem. O mořských plodech ani nemluvě.