Přibližně 600 000 lidí trpí v Česku osteoporózou, nejčastějším onemocněním kostí, které se projevuje úbytkem kostní hmoty a změnou stavby kostní tkáně. A protože se na blogu věnujeme nejen hubnutí, ale zdravému životnímu stylu obecně, pojďme si připomenout pár zásadních informací o této nemoci.

Pokud vám teď blesklo hlavou, že se vás to netýká – a chcete kliknout jinam, zadržte.

Minule jsme si řekli, kdo nám může radit s výživou, když se rozhodneme změnit svůj jídelníček kvůli hubnutí, nebo dokonce zdravotním problémům. Objasnili jsme si pojmy nutriční terapeut a výživový poradce. A přidali pár rad, jak si toho správného odborníka máme vybrat.

Dnes se blíže podíváme na hubnutí ve skupině. Má mnoho výhod, ale za všechny bych ráda jmenovala jeden opravdu praktický.

Přinášíme vám ukázku zhodnocení stravovacích návyků pana Pavla (41 let), jenž nasdílel svůj jídelníček v aplikaci KalorickéTabulky.cz výživové poradkyni. Následující zhodnocení napsala výživová poradkyně Martina Jandová. A zde jsou její slova:

Vyhodnotila jsem Váš jídelníček a zjistila jsem, že Váš průměrný příjem energie za den je 9300 kJ. K přihlédnutí k Vašemu věku, váze, výšce a pohybové aktivitě je tento energetický příjem potravy přiměřený a dokonce bych řekla, že je i v pořádku.

Čím dál více lidí si uvědomuje důležitost správné výživy. Nejde jen o hubnutí, ale také například o součást léčby řady onemocnění. Ti uvědomělejší se pak výživou zabývají dokonce v rámci samotné prevence zdravotních problémů.

Ovlivnit stravou se dá totiž hodně, zejména pak tzv. civilizační onemocnění, mezi která patří obávané srdečně-cévní nemoci, obezita, diabetes mellitus 2. typu, hypertenze, dna aj.

Mám za sebou skoro čtyřicet let v tělocvičně. Jako předškolní dítě jsem chodila do rytmiky, pak na dlouhá léta spojila svůj život s aerobikem. A díky svému webu Aerobic.cz zároveň sledovala veškeré dění v oblasti fitness. To trvá prakticky dodnes.

Fitness progamu PILOXING® jsem si všimla hned po jeho uvedení, ale předpokládala jsem, že jde o módní trend, jenž se objevil ze dne na den… A stejně tak rychle zase zmizí. Nebyl by první, ani poslední.

V minulém článku jsme se podívali, jak si debužírují národy jihu Evropy. Jídlo si užívají, nespěchají, popovídají si u něho, a hlavně žijí zdravě – hlavní podíl na stolech má zelenina, ovoce, sýry. Ale jak je tomu ve střední a severní části Evropy?

Obecně se dá říci, že čím víc na sever se pohybujeme, tím nezdravěji budeme jíst. Má to svoji logiku.

Potkáváme je všude – na lesních cestách, horských stezkách, ale i ve městě. Nadšenci nordic walking – chůze, při které se používají speciální trekkingové hole, doslova zaplnili celou naši zemi.

Sympatické na tom je, že tento sport přilákal k pohybu také starší generaci. Ovšem pozor – i u takového jednoduchého cvičení je důležitá technika. Hole nejsou módní doplněk, ale účinná pomůcka – samozřejmě jen při správném používání.

Taneční aerobik, Port de Bras, Zumba fitness – to jsou styly, které dnes frčí v našich tělocvičnách, ale osloví převážně ženy. Už jsme se tu věnovali tématu Muži vs. ženy v posilovně. Právě ta byla totiž donedávna pro změnu doménou mužů, ale už to tak zcela neplatí.

A nyní je ten správný čas si říct, co vše ještě mohou naši muži cvičit, aby byli fit, když nechtějí nutně zvedat železa, nebo se nemuseli plížit do kouta sálu a tam se pokoušet „chytit“ ladné kroky.

Všichni víme, že máme jíst zeleninu. Ti sečtělejší dokonce znají i důvody. Přesto, když přijde na lámání chleba, resp. krájení zeleniny, už to tak slavné není. Jak ji zařadit správně do jídelníčku a upravit, aby nám chutnala? A navíc je to – přiznejme si – daleko pracnější, než si vzít rohlík s gothajem.

Mám doma spousta kuchařek. Ano, je to trochu posedlost, zvlášť když vám prozradím, že podle nich vlastně vůbec nevařím. Jenže ty krásné fotografie mě vždy navnadí a já bláhově uvěřím, že tentokrát to bude jinak…

V minulém článku jsem nastínil české turisty ve Španělsku, kteří v hotelu brali švédské stoly a možná stále berou útokem, aby měli na talíři co nejvíce jídla. Aniž by je zajímalo, jaká ta místní kuchyně vlastně je.

Říká se, že člověk má jíst jídlo a suroviny své země. Tedy ovoce a zeleninu, vypěstované v půdě, která je mu blízká. Protože obsahuje mikroorganismy, na něž je jeho tělo zvyklé.