Marcela Macáková: Co jsem se dozvěděla díky psaní pro kaloricketabulky.cz
V médiích se pohybuji přes dvacet let – konkrétně v oblasti, které se říká světově „lifestyle“. Člověk by řekl, že co platilo včera, bude zde stejné také dnes a zřejmě i zítra. Není to pravda.
Ale zároveň ani neplatí, že vše staré je zákonitě špatné. Naopak – čím dál více vidím, jak se vracíme s pokorou k moudrosti našich babiček, například k poctivému domácímu vaření a využívání bylinek v kuchyni. Po čase, kdy nám vládly polotovary a moderní ochucovadla, je to celkem zásadní změna…
Co se týká „mých“ rubrik, tak rozdělení je trochu umělé, protože jak víme – vše souvisí se vším. A když budeme věnovat pozornost výživě, budeme mít automaticky více energie pro pohyb (fitness), docílíme rozumné váhy (zhubneme) a ještě si pravděpodobně snáz udržíme zdraví.
Některé články jsem napsala sama na základě svých znalostí ze studia VŠCHT a absolvování nejrůznějších školení, ale mnohem raději mám ovšem ty materiály, které jsem tvořila za vydatné asistence odborníků. Právě díky nim jsem se při této práci hodně nového naučila.
Připravila jsem dnes pro vás výběr několika zajímavostí, o kterých si myslím, že by bylo škoda, kdybyste je přehlédli. Sama jsem si je uvědomila až při jakémsi symbolickém ohlédnutí za dosavadní prací pro kaloricketabulky.cz.
Pijeme dost, nebo málo?
Není to tak dlouho, co na internetu proběhly poměrně bouřlivé diskuse ohledně pitného režimu. Rozpoutal je jistý článek, jenž tvrdil, že se to s pitným režimem přehání, že vody náš organismus zdaleka nepotřebuje tolik, jak se říkalo.
Mnozí tak ze dne na den přestali nutit své blízké (děti a prarodiče) pít a hupsli doslova z extrému do extrému. Přitom právě to „rozumně a přiměřeně“ je důležité.
A jelikož jsem krátce před tím s MUDr. Marií Skalskou dokončila materiál Jak poznám, zda je můj pitný režim dostatečný, chci zde připomenout logickou věc – množství tekutin se odvíjí nejen od naší hmotnosti, ale také teploty prostředí, činnosti, kterou provádíme apod.
Takže vezměte, prosím, rozum do hrsti a pamatujte, že tělo si při nedostatku tekutin bere vodu z méně důležitých částí těla, např. meziobratlových plotének, což vysvětluje na první pohled nelogickou bolest hlavy. A tak bychom mohli pokračovat…
Odborná diagnostika pohybového aparátu není ztráta času
Tato informace pro mě sice nebyla nijak převratná, ale až když jsem se sama ocitla „na druhé straně“, tj. začala jsem se po zdravotních problémech na cvičení dívat jinak, docenila jsem její význam.
Mgr. Daniel Muller z Centra funkčního pohybu mi vysvětlil, jaké mám špatné pohybové návyky a co mi mohou způsobovat. Chodím k němu už více než rok na individuální lekce pilates a vždy mi dokáže poradit s jakýmkoliv problémem, jenž vychází z pohybového aparátu.
Rozcvičili jsme společně mou ruku po „tenisovém loktu“ a udržujeme ve snesitelné míře „chátrání“ mé tělesné schránky z nepřiměřeného (a často špatného) sezení u počítače.
V rámci článku Jak si udržet zdraví v sychravém podzimujsem svého času oslovila několik odborníků, aby mi řekli, jak sami pečují o své zdraví. Vedle tradičního běhání, sportování a otužování bylo pro mě asi největším překvapením použití bio-bachovek, zejména směsi Urgency/První pomoc, která slibuje psychické zklidnění v stresových situací.
Nakonec jsem ale pochopila, že to nic tak překvapivého vlastně není, protože naše imunita je do velké míry závislá na psychickém stavu. Kdo je v pohodě, nechytne (lidově řečeno) bacil, i kdyby kolem něj všichni smrkali o sto šest.
Díky tipu Romany Kotěrové jsem se o Bachovy květové esence začala více zajímat a využívat jejich účinky. Nevím, zda platí „věř a víra tvá tě uzdraví“, ale celoživotně inklinuji k věcem, které když třeba nepomohou, tak určitě neublíží… Proč bych to tedy nezkusila, že?
Pokud nevíte, o co se jedná, tak vězte, že v první třetině minulého století jistý Dr. Edward Bach začal fenomenálně vysvětlovat příčiny nemocí a připravovat na jejich odstranění speciální roztoky z bylinek, které pomáhají navrátit rovnováhu emočních a fyzických sil. A funguje je to…
Ačkoliv sama nejsem kdovíjaká kuchařka, miluji recepty, obzvlášť takové, které pocházejí z věrohodných zdrojů a já mám jistotu, že je skutečně někdo už vyzkoušel a že to není jen přepis, jenž ve skutečnosti nemusí vypadat jako na fotografii (to je narážka na ty krásné kuchařky plné úžasných fotografií, které mi zdobí knihovnu, ale to je tak asi všechno).
S Olgou Šípkovou, mistryní světa ve sportovním aerobiku, oblíbenou cvičitelkou a moderátorkou, se znám řadu let. Uvařila jsem podle jejich receptů hodně jídel a všechna se mi relativně povedla, takže každý nový recept od ní vítám. Pro blog mi nadiktovala hned tři a nejvíc mě oslovil právě štrúdl z tvarohového těsta, který mi připomíná mé dětství. Babička sice dělala ten klasický, ale pokud neradi používáte polotovary, tak tvarohové těsto je rychlejší než listové. A možná i zdravější, i když ten termín nemám ráda, protože co je vlastně zdravé, že? 🙂
Článek u tucích jsem připravovala podle svých poznámek, jež si dělám už od dob střední školy. Je opravdu někdy docela zábavné se poohlédnout zpět v čase a připomenout si třeba dobu, kdy se striktně odmítalo používání másla a sádla. Ne že bychom měli mít tyto tuky na talíři denně, ale řada odborníků nyní schvaluje sem tam kousek čerstvého másla, a když už smažit, hádejte, na čem…. V této souvislosti mohu vlastně (po všech těch letech) jen citovat klasika: Vím, že nic nevím, resp. že nevím, co je vlastně doopravdy správně.
V roce 2000 jsem psala knihu, v které byly rady Ing. Petra Havlíčka, dnes velmi populárního výživového poradce z televizní obrazovky. V době, kdy jsme se setkávali nad mou knihou, připravoval jídelníčky pro řadu vynikající sportovců, a musím říct, že jeho rozumné názory jsou mi stále velmi sympatické. Kéž by takových lidí bylo více.
Praktické rady, které jsem připravovala s fyzioterapeutem Markem Cónem, byly sestaveny z velké části také na základě mých zkušeností na vlastní loket, ehm, na vlastní tělo, ale zmiňuji zde článek z jiného důvodu.
Kdykoliv si totiž uvědomím, kolik problémů nám způsobuje práce u počítače, musím hned myslet na naše děti, které u monitoru tráví nespočet hodin často již od svého raného dětství. Jak dopadnou ony, když mají před námi v této činnosti i dvacetiletý „náskok“ a navíc se v pubertě daleko méně hýbou než dejme tomu plus minus generace dnešních čtyřicátníků?
Co ještě dodat? Pokud vás podobné věci zajímají, můžete naše aktivity sledovat také na facebooku. A co víc – je možné se do nich přímo zapojit. Když se podíváte na zeď kaloricketabulky.cz, naleznete tam spousta zajímavých tipů od čtenářů (např. co si dávají k snídani), ale také záznamy jejich úspěchů.
Připojte se k nám…
Ing. Macáková Marcela
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. a také působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu www.aerobic.cz. Vedle teorie se věnovala i praxi – vedla lekce cvičení a byla lektorkou ve STOBu.
Pokud je tohle váš první pokus zhubnout, tak gratuluji k rozhodnutí. A tohle je článek přesně pro vás. Pokud začínáte s hubnutím už na několikátý pokus, gratuluji, že to nevzdáváte.
A tento článek by měl pomoct, aby to tentokrát byl už pokus poslední – a samozřejmě úspěšný.
V období mrazivých měsíců je potřeba vzít zavděk mraženými či nakládanými potravinami, případně těmi, které dlouho vydrží, třeba kořenová zelenina, a jsou cenově přijatelné po celý rok.
Koneckonců je využívaly v zimě už naše babičky a prababičky…
Kdo mě zná díky článkům tady na blogu Kalorických Tabulek, tak asi ví, že se ve své nutriční poradně nejčastěji věnuji tématu redukce tělesné hmotnosti.
K tomu, aby člověk vhodným způsobem redukoval svoji tělesnou hmotnost, je žádoucí zařadit i pravidelný pohyb a nespoléhat tedy jen na úpravu stravování.
Světlo. Co si představíte, když se řekne světlo? Někdo si vybaví křišťálový lustr, někdo žárovku, jiný Slunce.
Právě prožíváme období roku, kdy je nedostatek přirozeného světla. A přitom denní nebo chcete-li sluneční světlo je nepostradatelné pro udržení lidského zdraví, má antidepresivní účinky, ovlivňuje kognitivní i fyzický výkon a řídí cirkadiánní rytmus – tedy navozuje přirozené střídání aktivní bdělosti a spánku.
V současné době se hodně lidí zajímá o své zdraví a o to, jakým způsobem cvičit a jak se správně stravovat.
Tento pozitivní trend napomáhá tomu, aby lidstvo tolik netrpělo nemocemi způsobenými obezitou a abychom také věděli, co jíme. Podporují jej mnohé knihy, internetové stránky a aplikace.