Petra o aplikaci Kalorické Tabulky: Někdy jde hubnutí hůř, někdy zase lépe, důležité je to v ty blbé dny nevzdat

Přečtěte si příběh paní Petry, kterou můžete sledovat ve skupině Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami, kam průběžně dává svoje příspěvky.

Je dobré zalistovat celou „historií“ profilu, kde uvidíme její hubnoucí cestu. Přesně takto by to mělo vypadat. Nejdřív se člověk sám učí a pak ukáže výsledek své práce a může motivovat ostatní. Děkujeme.

A tady už jsou její slova…

Jako dítě jsem byla celkem hubená. Ale asi tak v 5. třídě mi narostla prsa, zadek a boky. A pak už to jelo. Ne, že bych najednou byla tlustá, ale oproti ostatním holkám to začal být rozdíl. A ten se postupně zvětšoval. Až nyní zpětně jsem si všimla, že už na fotce v 18 je vidět i špek na břiše a bocích.

V 19 letech přišla maturita a následně odchod z domu. A s ním přísun nepovoleného jídla. Fakt, že neumím přestat jíst – musela jsem do sebe vždy všechno dostat (přece se to nevyhodí) postupně způsobil dovršení k váze 127 kg. To byla i váha na začátku druhého těhotenství, ale u prvního jsem měla myslím o kilo nebo dvě míň.  Ostatní roky byly určitě hodně podobné, jen jsem se nevážila, takže to nevím přesně. Nicméně přes 120 kg to bylo většinu času po dobu cca 14 let.

Za tu dobu jsem zkusila zhubnout asi třikrát. Většinou šlo dolů cca 15 kg, pak se to zastavilo, já polevila a postupně to šlo zase vše nahoru plus nějaké to kilo navíc. Vždy to většinou bylo stejné, totální změna jídelníčku a zákazy nebo omezení, co mohu a nemohu jíst a jak často. Takže neudržitelné.

Díky aplikaci Kalorické Tabulky si už nic nemusím zakazovat. Zatím jsem s Kalorickými Tabulkami zhubla něco kolem 23 kg za rok s tím, že většina šla dolů prvních 7 měsíců, pak jsem byla ve fázi, kdy jeden měsíc vůbec nešel. Následné 4 měsíce jsem si dala oddych a fázi „udržování“ a i tam šlo taky něco málo dolů.

A jak to všechno začalo?

Spásou byla pro mě proklínaná těhotenská cukrovka! Prostudovala jsem si vše a najela na „přísný“ režim. A hle, ono mně to vůbec nevadilo. Dokonce jsem se i víc a pořádně najedla. A co víc, zhubla jsem!

• Toho jsem se kvůli dítěti ze začátku trochu bála, ale malá rostla a prospívala krásně, a tak jsem strachy brzo zahodila za hlavu. Už při těhotenské cukrovce jsem věděla, že takto to budu chtít mít i po porodu…

Jenže člověk míní, život mění – tedy hlavně hormony (kojení). Začala jsem do sebe dost ládovat sladkosti. Ale věděla jsem, že takto už ne. A v ten okamžik přišly Kalorické Tabulky, o kterých jsem se dozvěděla v jedné skupince při těhotenské cukrovce. Nechtěla jsem si zakázat, případně vůbec nedat sladkost, ale chtěla jsem to mít pod kontrolou.

A na to jsou Kalorické Tabulky prostě úžasné. S aplikací jsem se celkem rychle seznámila a prozkoumala ji. Na úžasnou skupinu na Facebooku jsem se přidala asi dva týdny po tom, co jsem aplikaci používala. Ze začátku jsem četla každý příspěvek a ověřovala si, zda bych odpověděla stejně, a u těch složitějších jsem se zase učila něco nového, co jsem nevěděla. Tedy nováčkům doporučuji číst a číst. Na většinu otázek dostanete odpověď díky již zveřejněným příspěvkům. A když ne, stačí se hezky zeptat a on se vždy někdo najde, kdo slušně odpoví.

A co jsem změnila díky zapisování jídelníčku?

Vlastně skoro nic a přitom skoro vše. Začala jsem si hlídat díky zapisování do Kalorických Tabulek kalorický deficit. A samozřejmě jsem změnila četnost a množství některých potravin. Ale rozhodně si nic nezakazuji a ani nepřikazuji. U některých potravin jsem množství a četnost snížila (slanina, pizza – moje největší dvě lásky), u některých jsem zase četnost a množství zvýšila (zelenina, tvaroh, syrečky).

Zeleninu jsem začala přidávat postupně. Byla jsem ten typ, který se divil lidem, jež sní 200–300 g zeleniny za den a za blázny jsem považovala jedince, kteří sní víc jak 500 g. No tak teď můj denní příděl zeleniny je zhruba 250–350 g a někdy se zadaří i víc jak 500 g.

Velmi jsem si oblíbila víkendové sladké snídaně (lívanečky, palačinky, wafle, trhanec).

Jinak oběd vařím pro celou rodinu, já si dám jen menší přílohu než manželovi, ale zase 2x více zeleniny… Zelenina má totiž úžasný efekt – za málo kalorií hodně jídla. A já miluji jídlo a za ten rok s aplikací Kalorické Tabulky jsem si zvykla mít na talíři spoustu jídla.

Musím říct, že to tak nebylo vždy. Byla jsem ta, která jí některé dny málo, a pak ji to dožene a naláduje se. Chutě, stres, případně nějaká oslava/posezení a už to jelo. Tenkrát jsem se nedokázala zastavit a jedla jsem a jedla, i když už jsem se cítila přecpaná. S tím, když je někde jídlo k dispozici (oslavy, posezení) stále bojuji a rozhodně kolečka nedodržím do zelena, ale je to o 100% lepší než dřív. Už se dokážu ovládnout a úplně se nepřecpat. Ale vím, že ještě je přede mnou v tomto velký kus cesty.

Taky jsem se za ten rok naučila si nic nevyčítat. Zkrátka když se ten jeden konkrétní den nepovedl, řekla jsem si, že zítra je nový den a já pokračuji tam kde jsem včera skončila. Ano, někdy to nebyl jen jeden den, ale třeba dva, tři… Ale důležité je, že vždy jsem se vrátila k řežimu. Mám v hlavě nastaveno, že to není selhání, ale život. A je v pořádku, že to občas nevyjde.

Někdy to šlo líp a někdy hůř. Měla jsem i měsíce, kdy to bylo jako na horské dráze, a i měsíc, kdy to nešlo vůbec. Asi kdybych měla větší disciplínu, tak bych byla dál. Ale to jsem bohužel neměla nebo bohudík… Kdo ví?

Co se týká pohybu, tak jsem dost limitovaná dvěma malými dětmi, takže bez nich nedám ani ránu, nebo spíš ony beze mě. Takže chodím s dcerkou a kočárkem, když je manžel se synem. Chůzi jsem si zamilovala, krásně u toho zrelaxuji a teoreticky jsem u toho aspoň chvílí jen sama se sebou. A pak cvičím doma třikrát týdně 20 až 30 minut podle toho, jak děti dovolí. Tohle zná asi každá maminka…

Děkuji těhotenské cukrovce za to, že mi ukázala cestu, a děkuji Kalorickým Tabulkám za to, že mě na té cestě drží. A samozřejmě děkuji i sobě – na to často zapomínáme. A je důležité si to připomínat, že my jsme ti hlavní strůjci svého štěstí a úspěchů!

A na závěr poselství pro ty, kteří už to chtějí vzdát.  NEVZDÁVEJTE TO! HLEDEJTE TU SVOJI SPRÁVNOU CESTU A AŽ JI NAJDETE, TAK SE JÍ DRŽTE! VĚŘÍM, ŽE NA KAŽDÉHO TA JEHO SPRÁVNÁ ČEKÁ! Někdy to jde hůř a někdy zase líp, důležité je to v ty blbé dny nevzdat. Stojí to za to!

30.10.2023 redakce Články, Jak zhubnout