Před nedávnem jsme si v rámci „Opakování z chemie aneb víte, co jíte“ připomněli základní živiny (sacharidy, bílkoviny, tuky) a dnes se podíváme zblízka na sacharidy, které jsou hlavním zdrojem energie. Hodina chemie pokračuje… Ale nebojte se. Bude to lehčí, než se může zdát.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku….
Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
První skupinou jsou jednoduché sacharidy (monosacharidy). V těle se chovají poměrně negativně, neboť mají vysoký glykemický index (GI).
© pojoslaw – Fotolia.com
Jde o bezrozměrnou veličinu, která udává rychlost využití glukózy tělem z dané potraviny, tj. vyjadřuje chování cukru v organismu. A pokud chcete jen trochu porozumět výživě, bude třeba se o ni zajímat.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je tam toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín – velmi zjednodušeně řečeno – cpe, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jednu z hlavních zdrojů nadváhy.
Jediný jednoduchý sacharid, který se takto nechová a má GI velmi nízký, je ovocný cukr – fruktóza. I tak je ovoce nejlepší jíst v dopoledních hodinách. A samozřejmě i zde platí zlaté pravidlo – nepřejídat se.
Glukóza = hroznový cukr
Fruktóza = ovocný cukr
Galaktóza = součást mléčného cukru.
© olly – Fotolia.com
Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně – a proto i glykemický index je nízký.
Sacharosa = řepný, třtinový cukr
Laktosa = mléčný cukr
Maltosa = sladový cukr
Do kategorie sacharidů patří také vláknina. O té se nyní mluví dost často. Nejde však o žádný nový vynález, nenechte se mýlit. Vláknina má velmi složitou strukturu, takže lidský organismu ji prostě nerozštěpí a je proto pro člověka téměř neenergetická. Mezi potraviny bohaté na vlákninu patří např. celozrnné pečivo, luštěniny, ovoce, zelenina atd.
Při konzumaci vzniká mechanický sytící efekt – vláknina nabobtná a zaplní trávicí trakt, čímž získáváme pocit nasycení. Navíc vláknina očišťuje stěnu střev (pozor – může až snižovat účinnost léků) a zachytává toxické zplodiny, které vznikají při špatném trávení. Doporučuje se také při špatném vyprazdňování. Po konzumaci stravy bohaté na vlákninu údajně odchází z těla i špatný a poslední dobou velmi diskutovaný cholesterol, ale tomu se budeme věnovat ve speciálním článku někdy později.
Nedávno jsem někde zaslechla doporučení na tento problém: jíst každý večer jako poslední jídlo grapefruit (nebo jiný citrus). Ano, je to sice v rozporu s výše uvedeným, ale asi je vždy třeba přihlédnout k vyšší prioritě. Pokud někoho trápí zácpa, raději se zřejmě i smíří s tím, že bude jíst večer cukry, když to pomůže jinak… 🙂
A vždy mějte na paměti: Člověk by měl jíst proto, aby žil, nikoliv žít proto, aby jedl (Jules Laforgue) … nebo myslel stále jen na jídlo 🙂
Autorka je absolventkou VŠCHT.
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. a také působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu www.aerobic.cz. Vedle teorie se věnovala i praxi – vedla lekce cvičení a byla lektorkou ve STOBu.
Některé postřehy z oblasti fitness sepsala v roce 2001 do knihy Aerobik (Grada). Jako editorka se podílela také na knize Kalorické Tabulky – nejlepší recepty (Nakladatelství Jota). Od roku 2011 připravuje blog Kalorických Tabulek a je jedním ze správců týmu KT na Facebooku.
A zase je to tady: Vánoce a Silvestr! Pro někoho období klidu a pohody, pro jiného doslova noční můra.
Ptáte se proč? Zatímco po celý rok se většina příznivců zdravého životního stylu drží – pravidelně cvičí a hlídá si stravu, v průběhu vánočních svátků je veškerá celoroční snaha ta tam.
Celý článek 12.12.2019
Zajisté už každý z nás slyšel minimálně jednou pojem mikroplasty, většinou ve spojení s tím, že se našly už i v lidském těle. Jak se však mikroplasty definují a odkud se nám do těla mohou dostat?
A jak minimalizovat potenciální intoxikaci?
Celý článek 4.7.2025
V posledních pár letech se o bílkovinách a bílkovinných potravinách mluví mnohem víc než kdy dřív.
Stojí za to se o ně tak moc zajímat? A opravdu je vhodné produkty označené jako „proteinové“ (High Protein) zařazovat do jídelníčku? Pojďme se na to společně podívat.
Celý článek 30.6.2025
Ačkoliv je naší prioritou vývoj aplikace Kalorické Tabulky, začali jsme před časem zcela spontánně sbírat tipy na věrohodné odborníky v oblasti výživy a fitness.
Důvod byl prostý…
Celý článek 28.6.2025
Srovnávání. Děje se to rychle, automaticky – díváme se na ostatní, na to, jak žijí, jak jedí, jak hubnou, cvičí, co zvládají…
A podvědomě porovnáváme jejich život s tím naším.
Celý článek 26.6.2025
S různými „zaručenými“ dietami jako by se roztrhl pytel.
A tak není divu, že se na internetu objevují články, které odhalují slabiny různých módních diet, nebo rovnou parodie na diety.
Celý článek 22.6.2025
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
